lopot, -a, masc., podle vymyšlených zpráv Hájkových prý předáci v Čechách starožitných; tvar lopota, -y v tomto významu nedoložen. Matz. cs. 243 spojuje se ř. λογοϑέτης. — Roku toho (873) lopotowe, jenž byli najvyšší starší a jako hajtmanové v krajích, kteříž netoliko lid obecný aneb zemany, ale i vládyky zpravovali, ti sjevše se v radu vešli a… Miloslavu… dali za manželku Hostivítovi Háj. 55a. Lopotowé co jsú byli tamt. Sjeli jsau se vládyky a lopotowé na dvuor knížete svého, jemu radu dávajíce…, aby sobě ženu vyvolil a dědice zplodil t. 22b (k r. 751). Nezamysl s volí lopotuow rozkázal to na dckách dubových napsati t. 23b (k r. 752). Lopotowé a vládykové jemu (Nezamyslovi) radili…, aby sobě ženu pojal t. 27b (k r. 769). Věziž vuoli svých lopotuow i všeho lidu tamt. Starší a lopotowé i jiní vládykové… po Vojena poslali a jej za knížete volili t. 36a (k r. 804). Lopotowe, to jest starší zprávce…, dali jsú knížeti za ženu Baňku tamt. Jeden z lopotuow tamt.

lopot, -i, fem., starost, soužení, trampota, Kammer, Mühsal, Plackerei. — Jedna-li jest lopot při hospodářství? ŠtítOp. 330b. Co j’ s lopotij nachováno Štít. ř. 43a. Nalit s tiem bude opět nová lopot Štít. ř. 42b. Tací, ješto silnú mají milovnú mysl, zajdú v nečisté frejovné milosti…, po sobě túžíc, mnohú lopoti sě lepcíc Štít Mus. 36b. Co práce a lopoti ŠtítOp. 331a. Co lopoty a práce Štít. ř. 123b. Nalezneš lopot a práci Štít. Bud. 158. Toho (t. aby člověk neupadl v hříchy) často práce a lopot vzbrání t. 179. Užitek… světských prací a lopotý t. 180. Obmysl…, malá-li a jedna-li práce a lopot v manželstvě bývá Štít. uč. 40b. Obmysl…, že manželé lopot a tož nemalú trpie tamt. Na to sě rozmysl, že ť lopot a práce i pótky nelibé také za mužem jsúc potýkají ŠtítMus. 8b. I v manželstvě mievají lopot neb několik jich miesto jedné…, a co práce a lopoti při dětech… ŠtítOp. 331a. Ktož chtie v manželstvo, mají to dobře obmysliti, že tak brzo potká je lopot jako rozkoš Štít. uč. 37b. (V manželství) tak ť brzo lopot potká jako libost ŠtítMus. 20b. Manželé núzi a lopot tělesnú budú jmieti ŠtítVyš. 74b; majíc lopot a núzi ŠtítBud. 183. Všeliká ta sladkost… jest mně byla lopot a hubenstvie Kruml. 263b, ta sladkost… jest byla lopot a hubenstvie Aug. 25a. (Světšti milovníci) čtici, lopot i jiné nesnadnosti trpěti budú ŠtítMus. 37a; aby také neřádné milovníky i zde nuzila lopot nejednaká tamt. Ztratí-li kto boha…, v túze bude a w lopoti t. 36b. Nelze je mieti jeho (t. sbožie), by v ňem lopot nepotýkala a tesknost mnohá neubádala ŠtítBud. 148. I za muž jdúc mievají tesknost a lopot ŠtítO. 330a. Když kto bude sám sě milovati od boha sě odvrátě…. ve všem nalezne lopot a tesknost ŠtítMus. 36b. Tu ť kramol a lopot bude ŠtítOp. 17a. — lopot v srdci ŠtítVyš. 57a; lopot náramnú mají Rokyc. 405b. — Omylem pisatelů bývá lepot m. lopot: co je lepoty a nesnadnosti v hospodářství ŠtítMus. 5b, za to ŠtítOp. 330b: jedna-li jest lopot při hospodářství? — to ť jest jedna veliká v manželství lepot a tesknost…, když pozná neupřiemnost světskú a marnost a jsa již přivázán manželstvem k světu ŠtítMus. 5a, za to ŠtítOp. 330a: a zda nenie lopot…, když pozná (rkp. poċne) marnost a neřád toho světa a jsa manželstvem přivázán k světu? lepot *brisis MamA. 17a. (Víc o tom K. Černý v Listech filol. 1888, 260). — Srov. lopota.

lopot (lepot) f. = starost, soužení, trampota