kudy, -ž kudyž, -to kudyto, adv., conj., kterou cestou, kterým způsobem, kterak, jak, auf welchem Wege, auf welche Weise, wie, u významu tázacím, vztažném i neurčitém. Ze zájmenného kmene ko-, srov. stsl. kąda, kądu, kądê qua, z ko-nd-, — Kak-li tam (do nebe) móž vníti co nezřiezeného, ano anděl upadl odonud, nechtě býti podlé božieho spořiezenie, kudyz pak móž tam, jenž potupuje přikázanie božie? Štít. uč. 35b. Kudyz to bez hřiechu bude, tak veliká všie země záhuba? ŠtítMus. 44a. Kvdy jest to pravda (táží se dítky otce), ješto bóh jest řekl Adamovi: »Kteréhož koli dne okusíte toho dřeva, zemřete!«, an byl mnoho let potom živ? ŠtítBud. 118; kvdy jest to pravda, ješto jest bóh řekl atd. ŠtítPař. 39b (místa stejná). Kvdy to jde, že tak sú rozliční lidští úmyslové? ŠtítBud. 149. Poniž ješče nejsi hodna do prvého chrámu vjíti, kudy živa smieš vstúpiti do druhého? Kruml. 311b. (Diábel) myslil, kudy by je k hřiechu připravil Kruml. 1a. (Chcete-liž věděti), kudy ť přicházie tak obecné všěm nebezpečenstvie t. 344b. Kudy pak… tratie lidé to miesto s těmi anděly najvyššími, móžte znamenati ŠtítMus. 36b. Ktož hledá, kudy by sě bohu slíbil Alb. 25a. — Svatá Alžběta, kudy mohla, tudy radila svému muži Otc. 462a, kudy-tudy. — Zlí pokoje dobrých… nenávidie a rušie jej, kudyz mohú ŠtítMus. 139a. — Zchodné nerozumějí, by kudy bylo bráti správno Štít. uč. 88a, kudy, někudy, nějak. — I jest vláští úřad rytieřského stavu, pravdu křesťanskú ploditi kudyz mohúc t. 89b, kudy, kudykoli, jakkoli; kudyz moha lstivě sem dobýval Alb. 92b; kudyż móžeš zbývaj zlého Baw. 77. — kudi qua Prešp. 155. — kudykoli v. koli. — kudy-si, -s kudy-s někudy, irgendwo (herum): některdy člověk klečí na modlitvách aneb pěje páteře a nic nemyslí, což pěje, mysl kudys blúdí, a však… neztratí odplaty jakéž takéž, ač se i obrániti nemóž, by mysl neblúdila kudys Štít. uč. 137b.

leci-, lec- a změnou hláskovou (od sykavky dále následující) také leti- z leci-, adv. předpona, leda, was immer für. Bývá vykládáno z *leda-si-, *led-si, *led-s’; ale výkladu tomu překáží ta okolnost, že pro předpokládané *leda-si- atd. není dokladů starších, a snad vůbec žádných. Spíše je spojovati -ci se stsl. cê. — leci-kto, lec-kto, wer immer, der erste beste: lecikto z našich mlazších sluh Pass. 618; v pilnú potřebu i nekněz leciktos pokřtíti móž ŠtítOp. 243a; aby leczyktos věda, že atd. KázLeg. 181a; ne lecktos leckohos… má kárati ŠtítOpat. 173b; ne leczktos leczkohos… má kárati ŠtítMus. 147a; — leci-čso, lec-čso, leti-čso, -co leci-co, lec-co, leti-co: přietel… doufá přieteli a prosí za lecziczos svobodně přietele ŠtítMus. 102b; pro lecz czos Štít. uč. 23a; bude s ním (sladovník se sedlákem) lecz czo mluviti Hrad. 132b; takoví ť mohú prositi boha za leticzos takového ŠtítMus. 131a; ano jím (kamýkem) leticzos pohybuje t. 113b; jakož ť je často leticzos takového počna sě zmisávalo tamt. 85b; hospodin stvořil duši a dal jí rozum, aby tiem mohla spravenie své vóli jmieti, aby w-lecz we-cz nevklonula Štít. ř. 49a, t. j. v-lec-ve-č; ne leckdys má kárati jeden druhého, ani z lecziczehos ŠtítMus. 147a, ne leckdys ani z leċehos (= z lec-čehos) má kárati jeden druhého ŠtítOpat. 173b; k leczczemu Kruml. 292b, t. j. k leč-čemu, z lec-čemu; ti mnoho o leczyczems marném vydadie řeči Štít. ř. 95a; v prudkosti (orlově, znamená sě) w lecziczems bezpřémné ukvapenie ŠtítMus. 72a; — leci-který, lec-který, -kteraký leci-kteraký, lec-kteraký: otěž leczktereho z nich Kruml. 385b; prosiec, aby jim (starosta Mediolanským) leczktereho poslal Pass. 463; toho dřeva (rodokmenu) kmen jest otec neb máti, neb móž (ty) čísti rod po leczkterem z nich Štít. uč. 38b; na leczikterem orudí Lit. Skutk. 27, 44 (ve Vulg. jinak); lapák věrné leciktere a pokorné nuzí HusPost. 80a; hledaje zvěře leczkterakeho Mill. 80a; — leci-čí, lec-čí: uzříme matku čistú pannu, ne leczy-czijſ matkú, ale matkú boží Štít. ř. 214a; ne po lecċis hlavě chtěl bych v tom, což vědě, postúpiti ŠtítOp. 249b, nechtěl bych po leticzies (sic) hlavě postúpiti ŠtítMus. 151b; — leci-kaký, lec-kaký, -jaký leci-jaký, lec-jaký: leczikakeyſy hry Mill. 34b; omlúvajíc sě leczykakus omluvú Kruml. 377b; leczikakés příhody (na člověka spadnou) t. 407a; leczkakeſs sliby Otc. 455b; leczyyakes úsně a řemenie vařiece jedli KázLeg. 91b; lecyakyms falšem lepie sě jedni léní k druhým ŠtítPař. 101b; — leci-kako, lec-kako, -jako leci-jako, lec-jako: ty s’ stál po sboží lecykak tohoto světa Pass. 396, ty s’ stál leczſykak po sboží PassKlem. 160b; markrabie kázal sirotky leczikáks vdávati ŠtítMus. 139a; (oheň) bude leczikaks nelahodně kúřiti sě t. 65a; někteří pro své obžerstvo chtie sě leczikaks objíti t. 64a; (muž marnivé ženy) mosí krásti, lecz kaks vylstiti Štít. uč. 57a; kněžie… toho (služby zádušní) odbudú lecz kaks na pospěch brebcíc t. 157a; aby (lidé) pracovitých věcí ušli a lecyaks toho života zbyli, nedbajíce, co potom bude, leda vyzaháleli čas po času lecyaks ŠtítPař. 101b; — leci-kamo, lec-kamo, -kdy leci-kdy, lec-kdy, -kde leci-kde, lec-kde, -kudy leci-kudy, lec-kudy: do krčmy… leczikam v nehodné kněžím obyčeje HusPost. 14b; pod ploty leczykudys okolo špitála Otc. 484b; když ho sen trápil, přěd oltářem leczſikde podřiemal Pass. 415; aby (lid) pochovával sě leczikdeṡ HusPost. 81b; veliké jest opatrnosti třeba k tomu (t. kárání), ne lecktos leckohos, ne leckdes, ne leckdys… má kárati jeden druhého ŠtítOp. 173a; ne leczktos leczkohos, ne leczkdes, ne leczkdys má kárati jeden druhého ŠtítMus. 147a. — Srov. leda.

lec-jak, -kak lec-kak-, -kamo lec-kamo, -kde lec-kde, -kdy lec-kdy, -kudy lec-kudy, -který lec-který, -kto lec-kto atp. v. leci-.

kudy, kudyž, kudyžto adv. a spoj. kudy; jak, jakým způsobem: myslil, kudy by je k hřiechu připravil