|
|
|
Křídla v. křídlo Autor: Andrea Svobodová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 14. 5. 2024). 
Křídlo v. křídlo Autor: Andrea Svobodová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 14. 5. 2024).
křídlo, -a n. 1. čí (ptačí, včelí ap.) křídlo, létací ústrojí; fig. ochrana 2. (u sukně, pláště ap.) prodloužená n. rozšířená boční část 3. čeho (hrotu šípu) křidélko, malé ploché, ostré postranní zakončení (?) 4. křídlo, okrajová, zvl. boční část vojenského útvaru 5. strunný hudební nástroj, křídlo, lyra, harfa K původu sr. Machek, Etym. slov.². Dolož. též jako vl. jm. místní Křídlo, Křídla a mužské vl. jm. osobní Křídlo Sr. ocas 5, pero, perut, podolek 1, podpažie Autor: Andrea Svobodová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 14. 5. 2024).
křídlo, -a, neutr., Flügel; stsl. krilo ala, pol. skrzydło, pův. skridlo, srov. lit. skrëti letěti Mikl. Etym. Wtb. 304. — Pták léce kṙidloma ŠtítOp. 66a; (pták) hýbaje kṙidlama přeletěl commotis alis Kladr. Sap. 5, 11. Orel… rozloží krzidle svoji alas ŽWittb. Deut. 11, orlicě rozpíná krſidla svá ŽKlem. tamt.; (orlicě) s velikými krzidlamy alis Ol. Ezech. 17, 7. Nad vozem… orlicě bě pov(ě)šena… a ta jmieše zlatá krzidla AlxH. 3, 11, ta jmějéše zlatá krzidla AlxV. 1250. Kterak sem vás nesl na křidlach orličích super alas aquilarum Kladr. Ex. 19, 4. Komár šest noh má a krzidle Pass. 288. Kto mi dá krſidle? pennas ŽKlem. 54, 7. U přikrytiú krſidlu tvú úſati budu alarum tuarum ŽKlem. 35; 8, krzydlu tvú ŽWittb. tamt., krzydl tvýchŽKap. tamt. Judáš vznosiv svá krsidla potěže na sě osidla Jid. 145. Po vylomení krzidl ŠtítMus 72b. — Žehadlo…, krzidlo ala Prešp. 169. — Krajní část vojska: na špici stáše král řěčský…, spořiediv každého k tomu, v kterém krzydle býti komu AlxV. 1452; ješťe stáchu… v jednom krzydle pohan málo t. 1773. — Část oděvu, rukáv: pústenník dosěže jednéj deščky…, na téj biesta psána dva obrazy, obraz svatéj Mařie, ana nese svého syna…; vzem tu deščku… i manu rukávem… i poda téj deščky tajně královně pod krzydlo jejie Kat. v. 651; (žena Putifarova) popadši krzydlo pláščě jeho lacinia vestimenti eius Mus. Gen. 39, 12, Bibl. 1857: podolku roucha jeho; — mantlík…, kobeřec…, pennulia krzidlo…, rubáš… Prešp. 1769 v kap. De vestibus; krzydlo pennulium Rozk. 2699. — Nástroj hudební (strunový): na krzydlech přehúdachu in cytharis Lit. 1. Par. 15, 21, na krzidlech Ol. tamt., na harfách Br. tamt.; David hudieše na krzidlo Comest. 134a; Šalomún… róty a krzidla a žaltář svým hudcóm učinil cytharas et lyras t. 157a; hústi na krzidla in cythara tamt; na krzidlo hústi symphonia canere Lact. 230b; krzidlo lyra MamD. 310a; žaltář…, kobez…, krzydlo ala (sic) BohFl. 883. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
křídlo n. křídlo; krajní část vojska postaveného k boji, bok; část oděvu, rukáv Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
křídlo n. = kytara Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|