1. podolek, spodní okraj splývavého šatu, často zdobený; [u žen. šatu] vlečka („ocas“ 5): všěcka sláva jeho dcery královy zňutř, u podolcziech zlatých ŽaltWittb 44,14 in fimbriis; dotkla sě [nemocná] podolka rúcha jeho [Ježíšova] EvOl 218a (Mt 9,20: koncě BiblOl); Podolkyt raky lovie [ženy] MastDrk 225; druhá panna po nie jdieše, podolky jejieho rúcha po nie nesúci BiblOl Est 15,7 (spadlé na zemi rúcho ~Pad) defluentia…indumenta; podolek jest dolnie strana rúcha GestaB 112a; aby podolkowe ženští neumietali prahu HusBetl 2,46; podolky na úhlech pláštěvých BiblPad Nu 15,38 (třepcě ~Ol); ora tračce vel podolek vyšívaný MamMarchL 315b; opravovati podolky cierkve svaté ChelčSíť 128b (v. opravovati 10; v obr.); v. též ocas 5, okasovati, ošivek 2 ║ duae cortinae admodum stolarum de auro et brunatico…, quae dicuntur podolky SSL (InventViti 41,1387) splývavé závěsy (?). – Sr. podrah

2. čeho [šatu] obruba, zdobený lem výstřihu: jakžto mast na hlavě…, jenž schodí na podolek rúcha ŽaltPod 132,2 (v. obojek 1); ona [Putifarova žena] chopivši se podolku rúcha jeho [Josefova] BiblPraž Gn 39,12 (v. ožiedlé 2) lacinia; on dosáhl podolka pláště jeho t. 1 Rg 15,27 (za ožiedlé ~Ol, svrchek ~Pad) summitatem — v rčení: shledáš, že jsem mastnější s podolka střásala než s ty i s ními TovHád 63b se silnějšími se vypořádávala (?) ║ krev vyléváše [kněz] v okolek na výsost oltáře, ale…Jozefus praví na podolek, snad miení svrchní obrubu ComestC 82a limbum okraj