1. [u zvířat] ocas, pohyblivý výběžek na zadní části těla některých živočichů n. bájných tvorů; [u větších savců] ohon: jmějiechu [kobylky jako koňové] oczaſi podobné k uoczaſom ščrovým a biechu žěhadla v jich oczaſiech BiblDrážď Ap 9,10 (~Ol, ~Pad, ~Praž) caudas…in caudis; ocas skopcóv BiblCard Lv 9,19 (tak i ost.) caudam arietis; vrtiece [lvi] oczaſy OtcB 152a caudis; štír, jenž má…oczas, jímž ubádá, jědovatý ŠtítVyš 26b caudam; tenť [špatný člověk] rodí děti potvořené s hlavú člověčí, a pak oczas bude sviní neb jiného zvieřete ŠtítMuz 124b; k oczaſu koňskému GestaB 39b ad caudas equi; ptáci ti…oczas mají jako raroh CestMil 46b caudam; u čtveronoha ocas hadí HusVýklB 37b cauda serpentis; místři a kněží, oczaſowe Antikristovi ChelčPost 81b (v obraze); ba i baba shnilá trhneť za woczaſ masopustem RokMakMuz 328b; ti pak, ježto jsú právě oddělenci, jako svatokupci, kněžstvo světské, kuběnáři, poběhlci,…šermují oczaſem Antikristovým na obě strany KorMan 180a (v obraze); tuť čert spí, popadneš jej za ocas TovHád 38a (v obraze); lva jim [Čechům] bez oczaſu dal, a když se navrátili po oczaſ, dal jim lva se dvěma oczaſy ŽídSpráv 355; cauda est posterior pars animalis, czagel, Oczas SlovDief 57a; upletl se v to [dvůr] Licek provazník, podržal jako psa za ocas ArchČ 37,489 (1460) s nesnázemi; ║ srdce tvé sě nestrachuj ote dvú oczaſuv hlavní, ješto sě kúříta tuto v hněvě vstiekanie Rasina, krále syrského Pror Is 7,4 (BiblLit, ~Pad) a duabus caudis titionum (kalk) dvou plamenů; nebť mají [včely] žahadla v svých oczaſiech ŠtítBrigP 51b pro caudis earum v svých zadečcích; a tak kuse, bez ocaſſa položil (-li rkp) [papež] pokánie proti onomu písmu, jímž buoh přikazuje, aby obět bohu cělú i s ocaſſem dávali HusVýklB 131b (fig.) bez zakončení; kteréžto kosti poslednie kost oczaſa neb kostrce křtálková jest připata LékSalM 783 os caudae kostrče; léta božieho 1402 léta o sv. Václavě ukázala se jest hvězda s ocasem LetVrat 5 kometa, vlasatice, hvězda s ohonem — v obrazných konstrukcích antonymních: král upustiv za rohy, počě za oczas chvátati DalC 92,19 nach dem zcagil; i zatratí hospodin izdrahelského lida hlavu i oczas Pror Is 9,14 (BiblLit, oczas ukřivující ~Pad, skřivující ~Praž) caudam; jakž kto rohuov sě nechvátí, za oczas neroď lapati KatoVít 82a; on [příchozí] bude hlavú a ty ocaſem HusVýklB 29b (srov. Dt 28,44 in caudam: na ocasě BiblCard, ~Ol, ~Lit, v ocas ~Pad, ~Praž); pnou se zhuoru nad jiné, za hlavy se počítajíce, ano by dosti bylo, by za oczaſy byli KorMan 174a; majíc za rohy, za wocas nechvátati TovHád 38b; měj s hlavami raději činiti, totiž s papežem a s ciesařem, nežli s oczaſy ŽídSpráv 87; počínají křesťanství jich od makovice a ne od gruntu, od Ocaſu a ne od hlavy AktaBratr 2,224b ♦ koňský ocas v. koňský; koččí ocas v. koččí

2. astr. skupina hvězd v některých souhvězdích označených zvířecím jménem (v Malém medvědu a Štíru): kterážto [hvězda] jest v ocaſſie Medvedice Menšie TrojL 7a (~K) in cauda; leč sě zběhne [slunce] s měsiecem na tom miestě nebeském, ještoť sluove hlava neb ocas ještěrový (geſſtowy rkp) TrojL 11b (~K) cauda

3. med. [u člověka] penis, pyj, mužský pohlavní úd: kto má kámen w uoczaſe, to jest v kokotu LékFrantA 88b; komuž oczas aneb lóno oteče LékKřišť 88a; tento prach mnoho spomáhá k nedostatku oczaſa mužského LékRhaz 75; jsúť spojeny [„kosti ledvinné“] na dolejšie straně líc k uczaſu (m. k uoczaſu) s kostí poslední LékSalM 782 caudam

4. ♦ s ocasem co [tkanina] s cípovitým zakončením, mající dlouhé zužující se zakončení (v podobě ocasu); [u korouhve, praporce] cíp: a knot buď měkký s oczaſem, aby snáze mohl vytažen býti [z rány] LékRhaz 128; obě korúhvě tu s dlúhými ocasy pospolu visely ListářPlz 1,388 (1437); tu [na Choustníku] jemu [Pechovcovi] dána kule s ocasem k zapálení města našeho [Tábora] ListářRožmb 2,155 (1442); nesli jeden praporec s ocaſem TovHád 71a

5. [u oděvu] vlečka, prodloužená zadní část šatů vlekoucí se po zemi; v obraze [za pánem] doprovod, družina: dcera po králové oczaſy zpravuje aneb nosí ChelčSíť 155b; lidé marní hledie, aby šli po nich služebníci a aby dlúzí ocaſowé se za nimi táhli RokJanB 113b; [u šatu:] krk holý a woczas na dva lokty RokMakMuz 92b; ano někto ztáhl woczas na několiko mil RokMakMuz 30a; a zduolu [nosí ženy] woczaſy nepotřebné k škodě při statiku a nečistotám k zbieraní KorMan 26b; sukně s dlúhým podolkem nebo ocaſem TovHád 72b; ║ v rohoži sě oblékl [kazatel] a diábel sedě na oczaſſu té rohožě, jenž sě za ním po zemi vlečieše OrlojK 400 na volném konci

6. zadní místo, poslední místo (nečestné, opovrženíhodné): ustanoví tě hospodin buoh tvój na hlavě a ne na ocaſe BiblCard Dt 28,13 (tak a pod. i ost.) in caudam; aby nepřišel na oczas, kdežto jest pláč očí a škřípenie zubuov věčných temností KorTrak o5a; ║ jakž by se kniežata hnuli, že Králova Mt jim ocas opraviti chce ArchČ 6,176 (1478) zajistit týl

7. expr. přídavek, přílepek, ustanovení neopodstatněné Písmem: složili [apoštolové] 12 článkuov viery, toho oczaſu nechavše… Poněvadž tehdy světí apoštolé, světí doktorové i také sněm první nicenský veliký toho přídavku nechali na straně KorMan 17b; protož, protivníče, opusť ten obyčej i s tiem oczaſem chvály hodný, neb jest nehodný KorTrak o5a. Jen u Kor. – Srov. nálezek 4

8. jm. osob.: Venceslaus dictus Oczass ArchČ 26,411 (1371); Johann Ocas von Zasada ListPoř 36 (1382)

9. ♦ Na ocasě jm. pomístní: in platea dicta Na oczasse Erect 1,60 (1366). – Srov. Na opyši (Opyš)