Vyhledávání [jako]

generální heslář (1)

fulltextové hledání (7074)

jako

jako adv. a konj.

jakož adv. a konj.

jakožto adv. a konj.

jakéž adv. a konj.

jak adv. a konj.

jakže adv. a konj.

jakž adv. a konj.

jakžto adv. a konj.

k jaký

I. adverbium

1. relativní zvl. s řídící větou s adv. „tako“ ap. jak, jakým způsobem

jakž chtiece ap. o ději s osobním agentem jakkoli, libovolně; buď jakž buď ap. jakkoli (sr. ESSČ s. v. „buď“ I/2)

2. relativní jak mnoho, kolik

jakž moha ap. o ději s osobním agentem jak n. nakolik je schopen

3. tázací jak, jakým způsobem, „kako“

4. tázací, též „jak mnoho“ ap. jak mnoho, kolik, „kako“; ve větě zvolací jak; vyjadřuje velkou míru

5. přirovnávací jako, na způsob; připojuje člen n. větu vyjadřující, čemu se způsobem n. mírou podobá n. s čím se shoduje obsah části přirovnávané; s kondicionálem, participiem jako kdyby, jako by; připojuje člen n. větu vyjadřující, čemu se možným n. zdánlivým způsobem n. mírou podobá n. s čím se shoduje obsah části přirovnávané

tako – jako, ten – jako, týž – jako ap. tak – jak ap.; tako – jako ap. tolik – kolik; tolikrát – jako tolikrát – kolikrát; netoliko – jako ap. nikoli do té míry – jako (sr. StčS s. v. „netoliko“ 1)

6. přirovnávací po komparativu než; připojuje člen n. větu vyjadřující, od čeho se odlišuje způsobem n. mírou obsah části přirovnávané

7. ztotožňující zvl. v doplňku jako, jakožto, coby; uvozuje výraz, který vyjadřuje jisté postavení, význam ap. nějaké osoby, věci n. jevu

8. ztotožňující jako; připojuje příklad n. výčet příkladů

9. ztotožňující totiž, to jest; připojuje upřesnění

10. způsobové jakoby, zdánlivě n. předstíraně

11. vymezovací téměř, takřka (sr. ESSČ s. v. „bezmál“ 1, „bliz“ I/7)

12. vymezovací s udáním počtu asi, přibližně (sr. StčS s. v. „na“ I D 2)

13. neurčité nějak, zvl. v malé míře trochu, jakž takž ap. jakžtakž, do jisté míry, ještě přijatelným způsobem

14. ve funkci konj. slučovací, též „jako i“ také, i; tako – jako, jakéž – takéž, jakož – i ap. jak – tak, a – a, i – i; po záporu ani – ani

jeden jako druhý oba dva

15. zř. ve funkci konj. odporovací po záporu ale jen

16. ve funkci absolutního relativa co; připojuje větu vztažnou; osobního zvl. s příslušným tvarem osobního zájmena pro vyjádření flexe který; ten – jako ap. ten – který; místního kde, odkud, kudy ap.; časového kdy

17. ve funkci partik. navazovací a, což, a to; připojuje větu navazující na obsah předcházejícího sdělení

18. ve funkci partik. navazovací se slovesem sdělování zvl. v parentezi jak; připojuje větu uvozující přímou řeč, citát ap.

19. ve funkci partik. navazovací zvl. v úvodu dopisu, „póhonu“ ap. ježto, co se týče něčeho, poněvadž; uvozuje východisko sdělení

20. ve funkci partik. vysvětlovací jako, tedy; uvozuje vysvětlení n. doplnění sdělení

II. spojka

1. časová jak, když; vyjadřuje dobu trvání děje věty řídící

jakž sem živ, jakž tě živ, jakživ ap. o ději s osobním agentem jakživ, jaktěživ, odjakživa; v záporu nikdy, „nikdá“

2. časová od té doby, co

3. časová zvl. s řídící větou s adv. „inhed“, „tak“ ap., zř. též „jakž koli“, „jakž kolivěk“ jakmile; vyjadřuje bezprostřední následování děje věty řídící po ději věty vedlejší

jakž brzo, jakž náhle, jakž rychle, jakž jedno ap. jakmile

4. příčinná neboť, vždyť

5. podmínková když, pokud, jestliže; vyjadřuje podmínku nutnou k uskutečnění děje; s kondicionálem kdyby

6. přípustková, též „jakž koli“, „jakž kolivěk“ap. ačkoli, přestože; vyjadřuje okolnost nepříznivou k uskutečnění děje; jako – avšak, jako – však ap. ačkoli – přece

jakžtě koli ať je to jakkoli

7. účinková zvl. po řídící větě s odkazovacím výrazem měrovým „tak“, „taký“ ap. že; vyjadřuje účinek věty řídící; s kondicionálem aby; vyjadřuje žádoucí účinek věty řídící

tak jakož, tak jakž takže

8. obsahová zvl. po slovesech vnímání a sdělování jak, že; s kondicionálem jako by; vyjadřuje domnělý, nepravdivý n. předstíraný děj

9. účelová aby; vyjadřuje účel děje věty řídící

Dolož. též v podobách jakoti, jakožti, jakožtoti, jakžti, jakžť, jakeže, jakež, jakti, jakť, jaktě, jakto, jaks aj.

Důslednější zpracování této lexikální jednotky přesahuje možnosti stanoveného zpracování slovníku. K původu, významu a vývoji výrazu sr. Bauer, Vývoj českého souvětí, Praha 1960, zvl. s. 128n., 202n., 221n., 251n., 258n., 330n. Sr. a, ač, ak, až, než, pokud(ž), že

Autor: Kateřina Voleková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).

jako, jake, jak, také ak- ako, ake, ak, s -že jakože, jakeže, jakže, akože, akeže, akže, -ž jakož, jakež, jakž, akož, akež, akž, -ti jakoti, jaketi, jakti, akoti, aketi, akti, -ť jakoť, jakeť, jakť, akoť, akeť, akť, -to jakoto, jaketo, jakto, akoto, aketo, akto, -koli(věk) jakokoli, jakekoli, jakkoli, akokoli, akekoli, akkoli, jakokolivěk, jakekolivěk, jakkolivěk, akokolivěk, akekolivěk, akkolivěk a jaž jakž, , ut, sicut, quemadmodum, quamvis, wie, als, obgleich; jako ut Vlastně jmenný sing. akk. k jaký qualis, — Je významu relativního, z kmene je-, jenž, proti interrogativnímu kako, z ko-, kъto, kto; ale časem béře se také u významu interrogativním, jako = kako. — I. Relativní jako táhne se ku příslušnému výrazu demonstrativnímu. Výrazem tímto jest obyčejně tako, někdy demonstrativum jiné; kde žádaného demonstrativa není, tu rozumí se ze souvislosti. Výrazem jako-tako vyslovuje se tu způsob, tu míra, tu čas, tu účinek; někdy je možno pojetí rozdílné. V některých spojeních význam původní se stírá a v jiných obměňuje, a ustalují se některá rčení zvláštní. — Iakos na nebi jsi slavně, takos v oplatcě jsi divně 148a, jako-tako, vysloven způsob; iakos jedno sami chtěli, tak v loviščích vóli jměli b; iakoz teče vosk, tak tecte sicut… sic 67, 3; yakozto kvíľúcí, tak sě pokořěvách quasi… sic 34, 14; yakos to jistě v(idíte), tak tento boj obdir(žíte) 12, 27; purgrabie… tak, yaks oněm vzkopal jámu, tak tudiež upadl v ňu samu 7, 18; ač ruka takeze k meču jmá, iakſto ke brániú péču 1, 6; iakzto ten mák Řěci zobí, tak (já) vašeho krále pobí 1080; nenie nic tak protivného, iakz nepřiezen člověka svého 105; yakz jsú byli dědové, takez buďte i vnukové 1492; iakz první den ustaveno, tak nebude proměněno 2398; yako sě ovčičky rozběhujú, kdyžto pastúšky nejmajú, takez my bez mistra svého 257 sl.; yakzto jest tam (v kronice boleslavské) postaveno, takezt jest i mnú ustaveno úv. 3; yakoz róžiu prostřěd lúky postavi, takez bóh českú zemi Přěmyslem oslavi 89; yako květ svú vóni dává, takez jest ona (Marie) plod dala 67a; Prokop tako jest tich, již iako by byl ovšem mnich 2a; těm učiní král nebeský takeze, iako král světský jeden učinil 95a; slzy mu (psovi) tekú takez, yakz člověku 103b; kmetě vdovcě móž (komorník ) takez pohoniti, yako holomka 56; yakeze anděli od boha poselstvie dějí, takeze svatý Jan 277; iakez otec křiesí mrtvé, takez i syn 64b; iakoz trnie, takez bode sbožie 1780; iako tomu, ktož jie strdi mnoho, nenie dobro, takeze, ktož jest pytač veleslavenstvie božieho, obtiežen bude Prov. 25, 27; takez on, iakez všichni staří tam… quam Jos. 7, 6; iakoz vy jich (zemřelých) pilni budete, takez vás potomní vaši 150b; iakozto zrna piesková nedržie se vespolek, takez ti, kteříž rozličnými domněními dvojie sě, na piesku sě zakládají 142b; staří iakoz sú uvěřili, tak sú žádali svým dětem též viery 180a. — yakoz sděli biechu, takuz otplatu vzěchu 501, jako-taký (demonstrativum jiné než tako); nezdá mi sě, by vlastná mátě kde taku věc obdiržala, yakoz sě téj ženě stalo 3, 19; — svědčí svaté písmo o tom, iakoz to město potom opět sě jest opravilo 2084 sl., yakoze to město potom tamt., ten-jako; (žena) má tiem řádem proti pohnanému jíti, gakty muž 40; — k třetiemu roku vezme téhož komorníka, yakty-tie byl na prvniem 3, týž-jako; aby sě vám též, iakty mně nepřihodilo 434b; — yakz sú směli oni k nám sě zavražditi, tyem právem my móžem svých přátel mstíti 18, jakž-tiem právem. — (Kóň) sě takez zkazí stáním, iakoz častým osedláním 849, jako-tako, přechází u význam i-i, et-et, sowohl-als auch, v záporu neque-neque, weder-noch; aby sě jemu neposmievali tak lidé, yako i črtie 32b; (oblehatelé) yakſto kľuky, tak blídami pokojě sobě nedachu 8, 35; noc jest děju všemu mátě, iakſto zisku, tako ztrátě 5, 17; (Jidáš byl Pilatovou) všiú věciú vlada, yakſto dvoru, tak poklada 40; ot všeliké sběři, iaks u ptačctvě, tako v zvěři 59; křiče yakz mal tak welyky 2b; všichni, tak malí yako velicí zhubeni budete 14a; ve všech přiech každý, tak póvod, jako pohnaný, mohl jest sobě poručníka udělati 450. — Po ňem (Václavu I) Přěmysl yako krásný květ pojide 89, jako, jakož, jakž, jakožto… (bez demonstrativa); mezi oběma lotroma a na prostřědcě (pověšen Ježíš), iakozzto by on těch lotróv hlava byl 328b; všici v hedbábnéj vilně biechu, u předrahém rúšě, iaks takým kniežatóm slušie 2, 32; když jě (rodinu Dariovu, zajatou) přěd král přivedú, a sirdce jim yakſto v ledu, v oné hrózě 5, 24; budete svrchovaní, iakez váš otec svrchovaný jest 39b; milý yakozto syn jednorožcový quemadmodum 28, 6, zmilelý iakozto tamt.; krásen iaco anjelík Příp. sv.-jiř.; černý yaco zmek ; nohy mé iako jelenóv tamquam cervorum 17, 34; zetře hospodin cedry… a smenší jě iako telcě libanské tamquam vitulum 28, 56; vzplanuli iakzto oheň sicut ignis 117, 12; Iako voda prolit sem sicut aqua 21, 15; učiněni sú iako bláto ut stercus 82, 11; yakozto dým zhynú quemadmodum fumus 36, 20; sbožie jde iako z vody 128; pozván jsa iakſto na hody 127; diechu spolu yako stlúpem 3, 24; krev teče yako řěka 1679; aspis… stáhne hlavu yako uzel 222; (Alexander) potřě liud yakozto plevy 1, 3; pro dar nepřěvracuj práva, iakz juž (nyní) pohřiechu sě stává 253; iakoz napřěd pravi 829. — (Durink) vyně hlavu…, yakz jiu bieše sťal krvavú 21; chci sě zpraviti, yakx (jakž) mi kmeté naleznú 124; z dluhóv opat sám zprav sě sirotčím právem… i yakx rotu vydadie 138; jenž sě praví nevinen (z nevěry), ten sě odpřisěz sám svú rukú, to je sirotčím právem, iakx sě v odpovědi zpravuje 129; ductus veden iugulo za hrdlo ut agnus yakty beránek SekvE. 31b, jak-ti, jako; sicut cera yakti vosk 32a; ut bos iakty vól 57a; nebývaj neustavičen iakty vietr Sir. 5, 11; kvietie mé iakti mrazem zarazila jest (milovnice má) 403b; (mé tělesenstvie) jest, iakty by samo v sobě bylo, přieliš trpělo 420a; když sem v svém domě seděl a iakti štěp plodný (ratolesti své šířil) 403b; učedlník móž vybrati užitky, iakty rozličné kvietie 480b; estote buďte prudentes múdří sicut serpentes yakſty hadové, totiž chovajte dušě yakzti had hlavy SekvE. 30a, jakž-ti, jak-ti, jako. — Ten král, iakſto iens movit, zamysli chtě jěti lovit PilB., jakšto jenž…, jakž-to jenž…, jakožto ten, jenž je movit (pán k tomu oprávněný); což král chtěl, musi sě státi, iakſto iemuſto moc dána PilD., jakšto jemužto…, jakožto ten, jemuž… — Aniž sem kdy tak rozmyslil, yakz ſem zyw, na nebezpečenstvie těch, ješto sě k smrti nepřipravují 154b, jak sem živ (věta vkládaná pro sesílení); já sem nesnadnějšie svády yak ſem zyw nemieval v. 1422; nikdy, yakz ge zyw, nepil sladšie vody 135b; já mohu řéci, že sem, yak ſem ziw, viece neustal 84a. Odtud rčení jak-živ : (Kateřina) najprvé múdrého yakz tie zywa, dnes uslyší v. 1546, jakž-tě-živa, z jakž ť je živa. — Král Boršě a Havla a málo starých jmieše, s těmi yakz moha král sě bránieše 85, jakž moha, jak (jest) mohl, jako s -nt za sloveso finitní; mužie… yakz mohúce sě sebrachu 11; yakz moha ut potens 186a; trpme yakoz mohúc 137a, jak můžeme; aspoň tu divnost yakz mohúce opatřeme 22b; ukázal sem jakž moha mluvě o tom 24b; — mocný hospodine, jenž všěcky smutky cělíš hi iaks chtě dary své dělíš 49, jakž chtě, jak chceš; král yako chtě ohledati (meč, Benedou chválený) i vzě meč ot ňeho 50, jako by chtěl; — (žena) iako ze sna vzdyšiúci ležala 160, jako vzdyšiúci, jako by vzdychala; — ciesař (nepoznán a na císaře vyptáván) mluvieše yako o ciesařovi nic netbajě 39, jako netbajě, jako by nedbal; — (osel) jde iako dřiemě 97, jako by dřímal; — paste stádo božie opatrujíce, ne přinucením… ani yako panujíce v žákovství, ale příklad učiňeni jsúce stádu 173a, jako byste panovali; (kněží mají řeč boží) mluviti jako poslové boží, ne iako panujíce nad věrú a činíce z nie, což chtiece 127b. — Sen hi on (Jidáš i Pilat)… k zlému iaks na rukú nošen 52, jakž, jako, = jakoby, takořka, téměř, tamquam, quasi; zlý k zlému iako přilne, neb což jest podobno k čemu, to vždy iako přilne k ňemu 10; (Šimon) radoščěmi iako umřě 69b; (Alexander) uzřěv den yako sě leče 679; macedonský král to vida iako sě j’mu moci přida 1738; (měsiec) iako sě proměni ovšem, že by tma světu po všem 2348; až iako řéci neslušie a; ot jeho (Hynka z Dubé) rázóv yako hrom hřímáše 93; jiskry yako lécí v plameni večas vzhóru jdúc, večas dolóv 154a; když (člověk)… yako plál milostí 98a; která (žena) před svým mužem vždy je smutna a kromě ňeho yako pléše 56a, 56b; tu bóh yako vsěde na vóli člověčí a bude ji zpravovati 201a; (kuoň) prudkostí yako pluove 6b; (Petr) utě Malchovi ucho, u samé hlavy yako jemu ustřiže 48a; řkúc (matka o dceři): »Zda v některú dobu jeho (pústenníkovu) radu uslyšéci mne sě yako nestydieci povolí?« v. 450; jeho yako za blázna jmějiechu 77a; buď yakozto na poskocě 1180; každý na svém miestě stojí yakzto sšikován v svéj rotě 1491; (církev) vidieše sě iako vdova 77b; (nemocného) tak bolí v hlavě, až iako chce (z) smysla býti 206b; jest-li krev bielá a yakti s pěnami 42b; (kost čelní) se spojuje s kostí nosu… iakozto zuby pilnými 744. — O malých a najmenčích hřiešiech to má věřeno býti, jako jest řeč mnohá, smiech neskrovný a jiné obyčeje lehké 152b, jako, = jako jsou (uvozují se věci vyčítané); často mistři k obraně moci s mečem u vieře přivodie sobě doktory některé, ale kteříž proti meči mluvie, o těch mlčie, iakozto Origenes, Bernard…, Jan Zlatoústý 17la. — Stalo sě jest mlčěnie na nebi yako pól hodiny 87b, jako, téměř, asi; jěl jest yako snad desatery hony 83b; yakozto honóv pětmezcietma quasi Jan 6, 19, odplavivše se honů jako pětmecítma tamt., as pětmecítma honů Bibl. 1857 tamt.; sedechu mužové v počet yak pět tisíc numero quasi quinque milia Jan 6, 10; bieše jich yako piet tyſicze erant quasi quatuor milia Mark. 8, 9; přičiniž iako dva loty sádla 185b; vezmi cibuli a vykroj v ní yako špunt a naplň ji dryákem 140a. — yakoz jmá výsost neskrovnú toto město i přiekopy, čsož sě vás každý přichopí, vašě moc všemu odolá 1, 13, jako, jakkoli, ačkoli; při významu tomto přijímá jako přívěsky -koli, -kolivěk: a yakozkolwek v téj zemi drev dosti jest, však jeho (uhlí kamenného) mnozí miesto drev užívají quamvis ligna multa sint 7la; iakz gſem koliwiek mnoho psal o Indí, avšak jsem ješče nepsal o ostroviech licet scripserim 120b. — Jehož (těla Ježíšova, Maří Magdalena) mazat přišla byla, by sě iakz takz utěšila 41a, jako tako, jakž takž, vysloven způsob neurčitý, nějak, taliter qualiter; tu sě yakz takz Matodiana utěšila 287; dajž nám tvému umučení yakz takz býti přirovnánu 48b; jimiž (krópěmi) yakz takz obvlažijí své žádosti hořkost 46a; ex parte z čésti, yakzz takzz 82a, s čiesti, yakz takz 51b. — Tu biechu kola tak chytrá i tak úpravná, iakz jich nikte nemožéše rozebrati 1150 sl., tako-jako, vysloven účinek, tak-že, so-dass; tak mnoho ľuda bieše, iaks (ľud) juž trub nedoslyšieše 8, 7; (aspis) jest tak nezbeden, iakz nedbá i jedněch kúzel 221; (slunce a měsiec) tak otmíta ovšem, iaks bude tma světu po všem PilC.; (vrásky) tak suchotú opadly, iacos po všem líciu byla všě plet zpráhla 154; jiež (blískoty) sě byli tako lekli, iaks každý, jamž mohl, utekli 113; (osvietil s’ duši) tak milosrdně, yakze všěcky dobré skutky mohla činiti 5b; most Bavoři porubichu tak, yakoz ledva stromieše 89; tak k nim jich rúcho přilnulo, yakz jeho nikte svléci nemohl 55; to (osudie) rúchami a smolú tak uhradili, yakzto tam voda jíti nemohla 156; Petr počě sě (s čarodějem Šimonem) hádati a tak jemu řeč zavazovati, yakz mu nikak Šimon neumě odpoviedati 294; tak sě chci nad nimi pomstiti, iakzto mi sě viec ižádný z nich nebude posmievati 351; stkvúcie sě hvězda zjěvila tak, yakz veš svět osvietila 22a; (Zachariáš) byl jest tak dobrý, iak ižádný nemohl na ň žalovati 147b; mlčal tak, iakzz žádné odpovědi nedal 46b; (žalář) bieše tak tajemný, yakz ve ň nevsadiechu nikoho, jedno toho, jenž v. 2408; (mistři) tak zmámeni bychu…, yakz ižádný nevece slova v. 1652; tak sem ho (chotě) zaľúbila, yakz jiného nechci jmieti v. 1270; jsem tak v zboží rozplozena, yakz toho nevědě čísla v. 275; (Kateřina) byla tak převeliké krásy, yakz… nikdie jiej nebylo rovně v. 120; tak krásnú mě pravíte…, yakz takéj nikdie neznáte v. 369; tak-li vy ženská moc oblúdila, yakz vás každý zmámen stojí? v. 2150; (bůh k Mojžíšovi) tak jasně mluvieše, yakz i poslední rozumieše 57b; — dar svatého ducha… jich mysl obpopade, tak iaks sě včěchu diviti, co by 51, tak jakž, tak že, so dass; jiež (prorady) nelzě juž zbýti kady, taks iaks jest pojíti všemu 7, 16; svatý Jan svú húní jeho (Jaromíra) ode všech šípóv bránieše, tak yakz nemohl jest zastřělen býti 37a; — takă j’ho světlost ostúpi, iakose při blsketu takém nelzě by tam hnúti zrakem 32, taký-jako (demonstrativum jiné než tako); taky zvuk hi křik by v zástupiech, iaks sě zdáše, by v tu dobu sto hromóv vzehřměli 2, 21; inhed jě (císařovou a Porfyra) taka zarazi vóně, yakz jí (= jich obou) síla tak všelika neby, bysta mohla státi v. 2535; (Kateřina) bieše w takem rúšě, yakz jeho… nikte nevědieše ceny 225; tyem té viny pokúpívě, iaks tebe viec neodstúpivě 2, 1, ten-jako; od toho pak střělci biechu, iak vyzřieti (přes zeď, oblehaným) nedadiechu 473; (Filip) by juž na tey době, iakoz mu třěba po sobě ostaviti hlavu 91; juž na zdi ľuda tolik, yaks nevědě řéci kolik 8, 10, tolik-jako; — bóh skot j’ho (Jachimův) viece plodil, iaks nijeden byl tak mnoho skota jmajě 11, jako (bez demonstrativa), = že, dass; v tu dobu bě juž dospělo o korábiech všecko dielo, iakoz což třěba stravy, to vše 254 sl.; tu bez čísla lidí zbito, iakoz řiedký kto hostaven 817; milost pro ni (pro královu matku, pro její přímluvu) obdržěli, své dědičstvo vše přijěli, yakz v-ni-v-čemž nevzěli ztrátu 3, 14; čest i zbožie potratíme, iakz sě viec neopravíme 1329; bě obyčej časa toho, iakoze (táhnouce na vojnu) doma nikoho své čeledi neostavili 1272; byla zima veliká, iaks stala (zastavila se, zmrzla) řěka všeliká 101; ciesař (Maxencius) bieše pohanstvo uhrozil, yakz sě třiesli jeho zrakem, jako kuřě před luňákem v. 13; ten (bůh) mě… oslavil, yakz sem vesela v. 1188; v tu žádúcí kóži práchu biči ze všeho ramene, yakz od každého pramene (bičového) stanieše sě vláštie ṡkoda 2297; — kda jest tomu býti, iakz bych já svój kóň okročil 170, jakž-bych, jako-bych, že-bych, a-bych; bože, rač mi toho dopomoci, bych mluvila s dievkú v noci, iakz by nevzvěděli soci 247; (Alexander) rozkáza, aby sě hotovi jměli, iakz by náhle k městu jeli 419; uzdálo se jemu (Husovi), iakoby již potom křesťané nebyli dlužni následovati v trpelivosti apoštolóv a prvotnie cierkve svaté 156a. — Iakz ta trojě věc pomine, tako jejich (těch tří věcí) sled pohyne 17, jako-tako, vysloven čas, kdy, když; odtud ve smyslu přeneseném podmínka, jestliže: (dievky) yakſt na mužě vynikú, tak všecky plavecky křikú 10; yakz sě jěchu (Čechové) v turnej hráti, tak za nic počěchu v boji státi 84; yakſ sě (nemocný) túto masťú pomaže, tak sobě třetí den zvoniti káže 331 sl.; yakz kolivěk mrkne (se setmí), tak zvieřata smutek mají, ptáci všickni světla žádají 150b; yakz je (lidi) potká pokušenie, tak ne(s)stojie v svém úmysle 162; yakz jej (člověka prchlého) popudí něco, takez sě zapomene 163; bě obyčej časa toho, iakoze uzřěchu koho, jenž byl dobrý v svéj mladosti…, dáno mu sbožie toliko, do smrti třěba koliko 355 (tako vynecháno); (Bŕacislav) yakz to vece, káza na ciesaře udeřiti 44; yakz na Ctirada (dívky) vynikú, hlasem vysokým křikú 13; a yakož sě jeho dotkú, Přěmysl vdruži v zemi otku 5; (Řekové) prosřěd noci náhle vstachu, iakz trubačí hlas poznachu 2439; yakz sě omrači nebe, sotně mohú dočekati, kdy by bylo léci spáti 590; yakz sě (kněz, u vidění) přič obráti, všě sě ta světlost zatrati 909; (nepříznivci) yakz otstúpie dále, což najhoršieho vědie, o tvých sloviech propovědie 45; iakz umřeš, všeho zbudeš 1872; iakze (králová) ty stráže umýti, stráži počěchu mluviti 260; králová, iakze v temnici vstúpila, uzřěla, že 265; yakze nás vykúpil postquam nos redemit 152a; ak sě jest stal hlas ut facta est vox Luk. 1, 44 (208b, jakž se stal hłas a Bibl. 1857 tamt.); žena, akzz poznala ut cognovit Luk. 7, 37 (304b, jakž zvěděla Bibl. 1857 tamt.); pane, akzz vidím, že prorok jsi ty Domine, video, Jan 4, 19 (223a); inhed akkz učil vonnost 116b = statimque, ut sensit Gen. 27, 27. — yakz brzo ta noc minu…, tak (Alexander) vojem vstáti káza 1179, jako brzo (-tako); yakz brzo provolachu, tak všickni na vojnu vstachu 962; yakz brzo takýto pták výr nad tobú sediec uzříš, tak mimo pět dní déle živ býti nemóžeš 391; iakz sem brzo páteř pěti počal, tak sem inhed pomyslil, aby 453; iakz jim (Ježíš židům) brrzo promluvieše, tak každý z nich na zemi letieše 81a; (Alexander) pobi ty všě vojě, iakoz brzo došel boje 1139; yakz brzo (Přěmysl) Libušě dojěde, Libušě jej za muž pojě 7; yakz brzo by po stole, prosi křista Bořivoj od Svatopluka 23; yakz to brzo dořeče (Břetislav), káza všěm v Domažlicích býti 44; yakz sě brzo uzřěsta, sieci sě bratry chtěsta 53; yakz brzo sě úraza zhoji (Svatopluk), inhed sě do Uher zbroji 57; yakz jej (pana Hynka, Němci) brzo vzvědiechu, tak sě na běh oddadiechu 93; a iakz sě brzo pokrstíš, inhed bělejí než snieh budeš 469; yakz brzo Jezus dše, to dietě zdeše 49b; pohané, yakz brzo počíná svítati, hned přídau 83a; — yakz ho (měšťané Alexandra) nahle zvěděchu, tak jej s milostí přijechu 707, jako náhle (-tako); moře, yakz nahle vietr pověne, tak se vzmútí 25a; yakz nahle učiní jemu (člověku neustavnému) někto něco protivného, tak milost zmiše ; taks iaks nahle v řěči bysta (Jidáš s Pilatem), oba sobě sě sliúbista 53; — a iakz to richle povědě (slepec), tak oběma očima vzhledě 22b, jako rychle (-tako); yakoz jej rychle potka (Alexander Aretu), nejmě přěd ním živótka 1558. — (Ježíš) vzdálil se jest od těch tří apoštolóv tak daleko, yakoz by kto mohl kamenem dolúčiti 79a, tako—jako, vyslovena míra, jak (jakou měrou) jak velice, kolik; tak daleko šed, yako by mohl kamenem dolúčiti 161b; by ot břeha pláně taká, iakz by mohl dovrci z praka 578; tak daleko, yakoby mohl za sedm dní ujíti 17a; tak dlúho, yako by sě mohl člověk najiesti 33b; sem před ním (skladatel Alexandreidy před Šalomounem) tako malý, iakz přěde lvem zvěř ustalý 30; nenie nic tak protivného, iakz nepřiezen člověka svého 105; tak dušě letěly hustě, iakſto když stáda rozpustie 4, 17; všady hustě stála kopie, yakſto trest neb sláma v snopě 8, 20; na všě strany střěly letie, yakſto krópě z búřě létě 2, 15. — Nic užitečnějšího nenie yako strach boží 12b, jako při komparativě, = než (podle positivu: užitečný jako…); nic nenie horšieho, yako penieze milovati 237a; nic v obci nenie horšieho yako zrada 44a; král toho ostrovu krašší rubín má, yako jej vídal ve všem světě quam umquam visus est 108a. — Kto jest ten, yako tě zradí quis est, qui tradet 27a, jako kleslé ve význam relativa absolutivního, ten, co tě zradí, který ; jest, yako hledá a súdí qui quaerit et iudicat 113b; otce Abrahama, yako umřel jest qui mortuus est 114a; otec mój, yako chválí mne qui 114b; každý, yako věří ve ň omnis, qui 176a; po smrti toho, yakoz zabit byl illius, qui 48b; ten kohaut, yako zazpieval, když Petr Krista zapřel 168a; censitor… jest ten, iako vybierá platy 34b; Zigmund, yako kosy prodává, na místě se přiznal 1533; kdo jest onenno, yako tamto jde? 5a; ten sedlář, jak ten vůz dělá ČernZuz. 49; měla sem u sebe tu Aničku, jak umí krumplovati 71; mezi rudú, yakoz z hor kopají 2la; zbožie, iako jeho otec byl rozzastavoval 61b; slovo, yako mluvil verbum, quod locutus est 47b; v každém slovu, yako vychodí z úst božích 92a; jest dietě jedno zde, yako má pět chlebuov puer, qui 108a; všěm, yako čekali vykúpenie omnibus, qui 34a; vece těm, yako za ním šli 57a; podlé cesty ti jsú, yako slyšie hi sunt, qui audiunt 81b; blahoslavení, yako slyšie slovo božie qui audiunt 104a; nad těmi, yako nemohli super his, qui infirmabant 106a; (ti), yako věřie ve ň qui 173b; spadl jest duch svatý na všěcky, yako poslúcháchu jeho slova 174a; ti, yako sú ducha svatého přijeli hi, qui 174b; apostolé, yako byli v Jerusalemě qui 178a; ti (lidé, národové) sobě osobichu země, yakz i dnes jmá každá své jmě 1 (doklad nedosti jasný); všecky děti, yako byli v Betlémě pueros, qui 30a; v těch věcech, yako jsú otce mého in his, quae 47b; drobty, yako padají s stolu 98a; abyste psaní dostali obzvláštně ta, jak pan jenerál posílá ČernZuz. 60; — na tom domě, yako Vizinovi prodal KolČČ. 48a (1553), jako jejž; — se vším lidem, iako gey tu byli přivedli 34b, jako jej = jejž (k absolutivnímu jako přidán pro vyjádření flexe příslušný tvar zájmena je-); ten doktor, jak ho tak chválíš ČernZuz. 64; (syna) s jednú kněžnú měl, iako gi byl bezděky vzal 34b; od listu přiznávacího, iako mu rekognicí řiekají 269a; hrnec, yako w nyem jahody jsú 62a; dřievie, yako na niem chléb Jana roste 83b; hrnec, yakozto gim hrách cedie 62a; hřeby, yako gimi Kristus na kříži přibit byl 66b. — Poslali k nim Petra a Jana; yako přišli, modlili sě qui cum venissent 178b, jako, když; — juž běchu pominuli otta(d), yakoz na moře vzplynuli, časi jednoho měsiece 560, ottad, jako = od té doby, co, kdy; (krúpy) sú nikdy nezjěvovaly sě tak veliky v zemi ejipskéj, yakz jest ta vlast stvořena ex quo Ex. 9, 24; od téj chvíle, yakz království obdržal, jedinú byl vyjel na vojnu 52a; — to jest to miesto, yako Samson podtrhl na se slúp 75a, jako, kde; hlíza v miestech, yako žlázy bývají na hrdle 45a; — podlé cesty, yako k Čtitařuom jedau KolČČ. 220b (1554), jako, kudy; — jsú čtyři dni, iakzto (Lazar) v rovu leží 74a, jako, co; Bessus pak, iaks nerozuměl, vztáza (někoho), jenšto hřěčsky uměl 4, 24, jako, ježto, poněvadž — Když viděli, yako byl učinil divy, řekli cum vidissent, quod fecerat signum, dixerunt 109b, jako, = že; najvyššie příčina své chvály jest (bůh) sám, yakz najdóstojnějšie stvořenie nemóž pověděti, jakž jest 88a. — II. Interrogativní jako je za starší kako a ujímá se časem tou měrou, že kako se zapomíná a jako v je za ně pravidlem. Obmezení novočeského, aby při významu tázacím bývalo jen zkrácené jak a při vztažném plné jako (nebo také jak), v době staré nebylo, to vyvinulo se a vyvíjí se rovněž teprve časem. kako. — yako dlúho položi radu duši méj? quamdiu ponam 12, 2, kak dlúho , kako dlúho ŽPod. tamt.; jak důstojné jest jméno tvé! žalm 8, 2, kako divné jest jmě tvé a ŽPod. tamt., kak nadivné

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

leci-, lec- a změnou hláskovou (od sykavky dále následující) také leti- z leci-, , leda, was immer für. Bývá vykládáno z *leda-si-, *led-si, *led-s’; ale výkladu tomu překáží ta okolnost, že pro předpokládané *leda-si- není dokladů starších, a snad vůbec žádných. Spíše je spojovati -ci se cê. — leci-kto, lec-kto, wer immer, der erste beste: lecikto z našich mlazších sluh 618; v pilnú potřebu i nekněz leciktos pokřtíti móž 243a; aby leczyktos věda, že 181a; ne lecktos leckohos… má kárati 173b; ne leczktos leczkohos… má kárati 147a; — leci-čso, lec-čso, leti-čso, -co leci-co, lec-co, leti-co: přietel… doufá přieteli a prosí za lecziczos svobodně přietele 102b; pro lecz czos 23a; bude s ním (sladovník se sedlákem) lecz czo mluviti 132b; takoví ť mohú prositi boha za leticzos takového 131a; ano jím (kamýkem) leticzos pohybuje 113b; jakož ť je často leticzos takového počna sě zmisávalo 85b; hospodin stvořil duši a dal jí rozum, aby tiem mohla spravenie své vóli jmieti, aby w-lecz we-cz nevklonula 49a, v-lec-ve-č; ne leckdys má kárati jeden druhého, ani z lecziczehos 147a, ne leckdys ani z leċehos (= z lec-čehos) má kárati jeden druhého 173b; k leczczemu 292b, k leč-čemu, z lec-čemu; ti mnoho o leczyczems marném vydadie řeči 95a; v prudkosti (orlově, znamená sě) w lecziczems bezpřémné ukvapenie 72a; — leci-který, lec-který, -kteraký leci-kteraký, lec-kteraký: otěž leczktereho z nich 385b; prosiec, aby jim (starosta Mediolanským) leczktereho poslal 463; toho dřeva (rodokmenu) kmen jest otec neb máti, neb móž (ty) čísti rod po leczkterem z nich 38b; na leczikterem orudí Skutk. 27, 44 (ve jinak); lapák věrné leciktere a pokorné nuzí 80a; hledaje zvěře leczkterakeho 80a; — leci-čí, lec-čí: uzříme matku čistú pannu, ne leczy-czijſ matkú, ale matkú boží 214a; ne po lecċis hlavě chtěl bych v tom, což vědě, postúpiti 249b, nechtěl bych po leticzies (sic) hlavě postúpiti 151b; — leci-kaký, lec-kaký, -jaký leci-jaký, lec-jaký: leczikakeyſy hry 34b; omlúvajíc sě leczykakus omluvú 377b; leczikakés příhody (na člověka spadnou) 407a; leczkakeſs sliby 455b; leczyyakes úsně a řemenie vařiece jedli 91b; lecyakyms falšem lepie sě jedni léní k druhým 101b; — leci-kako, lec-kako, -jako leci-jako, lec-jako: ty s’ stál po sboží lecykak tohoto světa 396, ty s’ stál leczſykak po sboží 160b; markrabie kázal sirotky leczikáks vdávati 139a; (oheň) bude leczikaks nelahodně kúřiti sě 65a; někteří pro své obžerstvo chtie sě leczikaks objíti 64a; (muž marnivé ženy) mosí krásti, lecz kaks vylstiti 57a; kněžie… toho (služby zádušní) odbudú lecz kaks na pospěch brebcíc 157a; aby (lidé) pracovitých věcí ušli a lecyaks toho života zbyli, nedbajíce, co potom bude, leda vyzaháleli čas po času lecyaks 101b; — leci-kamo, lec-kamo, -kdy leci-kdy, lec-kdy, -kde leci-kde, lec-kde, -kudy leci-kudy, lec-kudy: do krčmy… leczikam v nehodné kněžím obyčeje 14b; pod ploty leczykudys okolo špitála 484b; když ho sen trápil, přěd oltářem leczſikde podřiemal 415; aby (lid) pochovával sě leczikdeṡ 81b; veliké jest opatrnosti třeba k tomu (kárání), ne lecktos leckohos, ne leckdes, ne leckdys… má kárati jeden druhého 173a; ne leczktos leczkohos, ne leczkdes, ne leczkdys má kárati jeden druhého 147a. — leda.

jako, jak, jake, jakož(e), jakož, jakože, jakež, jakž, jakožť, jakožto jak, jako; než (při ); (spojuje věty s významem srovnávacím): jako (jakež) – tak (takež) stejně, podobně jako – tak také; jak, jakým způsobem: jakož moha jak mohl, pokud možná; jakmile: ve spojeních jak brzo, jakž náhle, jakž rúčě, jakož rychle; jakž jediné jakmile jen; že, takže; když; protože; jestliže, ač; jakož-koli, jakžto-koli jako, jakkoli; ačkoli; který: jest dietě jedno zde, jako má pět chlebóv; jakoby, jen jako, zdánlivě, téměř, takřka: zlý k zlému jako přilne

Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

jak(o), jak, jako, ž(e), ž, že = jak; jenž; — asi; — téměř, takřka; že, takže, aby; jakmile; od té doby, co; jaksi, jakoby; takže; poněvadž; ač, ačkoli; — bývá za který

Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

	Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).