jaký, -ž jakýž, adj. relat., was für ein, qualis; stsl. jakъ qualis. Z kmene zájmenného je-, zdlouž. jē-, ja-, jako taký z kmene zájmenného to-, zdlouž. tō-, ta-. — Je významu relativního, proti interrogativnímu kaký; ale časem přijímá také význam tázací: kaczy to byli mužie? quales…? Ol. Súdc. 8, 18, jací to byli muží Br. tamt. — Táhne se ku příslušnému výrazu demonstrativnímu taký; kde tohoto není, tu rozumí se ze souvislosti. — Yakiz otec, takýž syn qualis, talis ŽKlem. 134b, yakyz ŽPod. str. 101, jaký-taký; (člověk) gakaz slova mluví, takým sě vňutř pokazuje Túl. 56a; yakemuz chceš, panno, muži, takéhož ť já nikdiež nevědě Kat. v. 472; v takém veselí, iakehos nikdy nejměli AlxB. 5, 32. — I vytesa Mojžieš dvě dště, yacziez napřed biešta quales fuerant Ol. Ex. 34, 4, yaczyez Mus. tamt. — Taterové v ten hod šlí sobě dary yakezkoliwiek Mill. 62a, jaký-kolivěk, qualiscunque. — Lahódka… poškvrnu yakuz takuz nelze jest by neostavila v mysli Štít. uč. 39b, jakýž takýž, nějaký, aliqui; některdy člověk klečí na modlitvách… a mysl kudys blúdí, avšak proto za utrpenie, ež tělem svým činí, což móž, neztratí odplaty yakez takez t. 137b; řku ť to w iakemz takemz podobenství ŠtítMus. 126b; k nimž (kůrům anjelským) sem yakymz takymz podobenstvím přirovnal lidi Štít. uč. 98b; pilen sa za ně milostí yakuz takuz Modl. 11b. — Ten lid nikdy nemóž rozuměti vieře ani sám sobě, má-li iake srdce k bohu čili nemá ChelčPař. 159b, jaký (bez přízvuku) = nějaký. — Srov. kaký.

leci-, lec- a změnou hláskovou (od sykavky dále následující) také leti- z leci-, adv. předpona, leda, was immer für. Bývá vykládáno z *leda-si-, *led-si, *led-s’; ale výkladu tomu překáží ta okolnost, že pro předpokládané *leda-si- atd. není dokladů starších, a snad vůbec žádných. Spíše je spojovati -ci se stsl. cê. — leci-kto, lec-kto, wer immer, der erste beste: lecikto z našich mlazších sluh Pass. 618; v pilnú potřebu i nekněz leciktos pokřtíti móž ŠtítOp. 243a; aby leczyktos věda, že atd. KázLeg. 181a; ne lecktos leckohos… má kárati ŠtítOpat. 173b; ne leczktos leczkohos… má kárati ŠtítMus. 147a; — leci-čso, lec-čso, leti-čso, -co leci-co, lec-co, leti-co: přietel… doufá přieteli a prosí za lecziczos svobodně přietele ŠtítMus. 102b; pro lecz czos Štít. uč. 23a; bude s ním (sladovník se sedlákem) lecz czo mluviti Hrad. 132b; takoví ť mohú prositi boha za leticzos takového ŠtítMus. 131a; ano jím (kamýkem) leticzos pohybuje t. 113b; jakož ť je často leticzos takového počna sě zmisávalo tamt. 85b; hospodin stvořil duši a dal jí rozum, aby tiem mohla spravenie své vóli jmieti, aby w-lecz we-cz nevklonula Štít. ř. 49a, t. j. v-lec-ve-č; ne leckdys má kárati jeden druhého, ani z lecziczehos ŠtítMus. 147a, ne leckdys ani z leċehos (= z lec-čehos) má kárati jeden druhého ŠtítOpat. 173b; k leczczemu Kruml. 292b, t. j. k leč-čemu, z lec-čemu; ti mnoho o leczyczems marném vydadie řeči Štít. ř. 95a; v prudkosti (orlově, znamená sě) w lecziczems bezpřémné ukvapenie ŠtítMus. 72a; — leci-který, lec-který, -kteraký leci-kteraký, lec-kteraký: otěž leczktereho z nich Kruml. 385b; prosiec, aby jim (starosta Mediolanským) leczktereho poslal Pass. 463; toho dřeva (rodokmenu) kmen jest otec neb máti, neb móž (ty) čísti rod po leczkterem z nich Štít. uč. 38b; na leczikterem orudí Lit. Skutk. 27, 44 (ve Vulg. jinak); lapák věrné leciktere a pokorné nuzí HusPost. 80a; hledaje zvěře leczkterakeho Mill. 80a; — leci-čí, lec-čí: uzříme matku čistú pannu, ne leczy-czijſ matkú, ale matkú boží Štít. ř. 214a; ne po lecċis hlavě chtěl bych v tom, což vědě, postúpiti ŠtítOp. 249b, nechtěl bych po leticzies (sic) hlavě postúpiti ŠtítMus. 151b; — leci-kaký, lec-kaký, -jaký leci-jaký, lec-jaký: leczikakeyſy hry Mill. 34b; omlúvajíc sě leczykakus omluvú Kruml. 377b; leczikakés příhody (na člověka spadnou) t. 407a; leczkakeſs sliby Otc. 455b; leczyyakes úsně a řemenie vařiece jedli KázLeg. 91b; lecyakyms falšem lepie sě jedni léní k druhým ŠtítPař. 101b; — leci-kako, lec-kako, -jako leci-jako, lec-jako: ty s’ stál po sboží lecykak tohoto světa Pass. 396, ty s’ stál leczſykak po sboží PassKlem. 160b; markrabie kázal sirotky leczikáks vdávati ŠtítMus. 139a; (oheň) bude leczikaks nelahodně kúřiti sě t. 65a; někteří pro své obžerstvo chtie sě leczikaks objíti t. 64a; (muž marnivé ženy) mosí krásti, lecz kaks vylstiti Štít. uč. 57a; kněžie… toho (služby zádušní) odbudú lecz kaks na pospěch brebcíc t. 157a; aby (lidé) pracovitých věcí ušli a lecyaks toho života zbyli, nedbajíce, co potom bude, leda vyzaháleli čas po času lecyaks ŠtítPař. 101b; — leci-kamo, lec-kamo, -kdy leci-kdy, lec-kdy, -kde leci-kde, lec-kde, -kudy leci-kudy, lec-kudy: do krčmy… leczikam v nehodné kněžím obyčeje HusPost. 14b; pod ploty leczykudys okolo špitála Otc. 484b; když ho sen trápil, přěd oltářem leczſikde podřiemal Pass. 415; aby (lid) pochovával sě leczikdeṡ HusPost. 81b; veliké jest opatrnosti třeba k tomu (t. kárání), ne lecktos leckohos, ne leckdes, ne leckdys… má kárati jeden druhého ŠtítOp. 173a; ne leczktos leczkohos, ne leczkdes, ne leczkdys má kárati jeden druhého ŠtítMus. 147a. — Srov. leda.