dle | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

dle¹, -e f.

1. délka, vzdálenost

dlí ve funkci adv. v délce

na dlí kolik ve funkci adv. v délce, „jest na dlí“ je dlouhý

2. délka, plošný rozměr něčeho vztahující se k větší z obou vodorovných os nebo k ose udávající směr pohybu něčeho

dlí ve funkci adv. po délce, podélně

na dlí čeho po délce, podél

3. délka, trvání

na dlí ve funkci adv. déle, delší dobu

Sr. nadléch. – V prostorových významech substantivum doloženo jen v ustálených předložkových spojeních a ustrnulých pádových tvarech

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.21, citován stav ze dne 5. 12. 2022).

 


dle², -e f.

k dle prep.

jur. soudní záležitost, pře (?)

Jen u Klareta za lat. pragma (ein werck DiefGlos)

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.21, citován stav ze dne 5. 12. 2022).

 


dle prep. s gen.

1. původně v postpozici pro něco, kvůli něčemu; vyjadřuje účel děje

najmenšieho dle prsta fig. velmi málo

co dle proč

toho dle tedy, proto

2. pro něco, kvůli něčemu, z nějaké příčiny; vyjadřuje příčinu děje

3. s ohledem na něco, vzhledem k něčemu; vyjadřuje zřetel děje

4. dle, podle něčeho, v souladu s něčím; vyjadřuje nějakou skutečnost jako usměrňující faktor děje („podlé“ II C 2)

5. podle něčeho, na základě něčeho; vyjadřuje nějakou skutečnost jako předpoklad děje („podlé“ II C 3)

6. dle, podle něčeho n. někoho; vyjadřuje zdroj informace tvořící obsah věty („podlé“ II E 2)

Sr. bohadle, mnedle, podlé, vedlé. – Přechod mezi jednotlivými významy je často plynulý i v rámci jednotlivých dokladů (sr. hranici mezi pojetím jednání ‚kvůli spravedlnosti ‘ a ‚s ohledem na spravedlnost‘ nebo ‚s ohledem na právo‘ a ‚v souladu s právem‘). – J. Cejnar (Nejstarší české legendy) předpokládá i význam ‚prostřednictvím, pomocí něčeho‘

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.21, citován stav ze dne 5. 12. 2022).

 


dle, -e, fem., délka, Länge, z dьlja; vedle toho jest také déle, fem., v. t. — Ve výrazích adverb. na dľu, na dli = na délku: třtie (třtiny), jenž má na dly patnácte kročejí Mill. 91b; vlast (krajina) má na dly za tři dni cesty t. 27b; ulice široké a nadly upřiemé t. 58a; (čarodějníci) na dvé rozdělili trest na dly Mill. 40a (srov. Listy filol. 1875, 112); někteří lidé nemohú na dly trpěti moře Mand. t. 43b, na dlouho; srov. déle = délka, na dél = na délku; vz dľu, vz dli = vz délku, na délku: cěstu čtyři míle zdl (sic) Mill. 11b; — dľú, dlí (instr.), = délkou, po délce: jedna (třtina) jest dly na patnácte kročejí Mill. 75b; ta vlast jest dly šestnácte dní cesty t. 35b; trávníky, dly za dva dni cesty t. 18b; nalezne púšči, dly osm dní cesty t. 21a; cestu, sedmnáste dní dly Mill. 5b; (zeď) má šest mil dly t. 58a; země egypská leží dly vedlé Nila Mand. 16a, země egypská jest země dlúhá a úzká, neb leží dly vedlé Nila MandStrah. 11a; záhony, kteřížto dly ležie k dědině Břiličské Třeb. N0 28a, z r. 1436; od toho úhla dlí 4 loket aby (Jakub) přístřešek mohl míti WintObr. 1, 223 (z r. 1499); (Alexander) zřěv všady, dly i na přieky, uzřě atd. AlxV. 689, dlí i na přieky, srov. stsl. vъ dlêe i vь prêky Mikl. Lex. s. v. dlje, a dluž. dliv a pŕeki kreuz und quer Mikl. 4, 254; na dléch, na dlech (plur. lok., plurál oprávněn významem adverbiálním) = na dlouho, délkou, po delším čase: nic nebudete moci na dlech trvati Troj. 210a; takové věci na dléch sú na dobré nevycházely KorMan. 175b, na to-li by na dléch přišlo tamt. dle mora Veleš. dle *pragma Prešp. 2134 v kap. de iudicio, *plagma Veleš.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


dle, praep., pro, wegen, propter, slc. dľa, srb.-luž. dľa, pol. dla, rus. dlja; souvisí se subst. dle fem. = délka, v. t. Pojí se s gen. a klade se někdy před svým pádem, častěji po něm, a když pád je výraz složitý, bývá dle někdy uvnitř mezi členy jeho. — (Židé dali Šimonovi nésti kříž Ježíšův) ne ſmylowanye ani lytowanye dle, ale proto, že (Ježíš) jeho nemožieše nésti AnsMus. 7, 1, smilovánie-dle = pro smilování, se smilování; vzložichu na ňeho (na Šimona) ten kříž ne mylowanye dle, ale proto, že (Ježíš) nemožieše nésti pro mdlobu ML. 104a. (Králové) przyezny dle židóm ustavili humanitatis causa Mus. 2. Mach. 4, 11. Boha nemiluj ižádného vzitka dle ani diediczſtwa dle kterého Kruml. 115b, užitka-dle, dědičstva-dle = pro užitek, pro dědičstvo; činí-li kto co pokory dle t. 113a, pokory-dle = pro pokoru, z pokory; ktož to činí mzdy dle t. 117b; nic dle odplaty ani pro mzdu t. 117b. Pro užitek poslúchá ten, ktož zaplaty dle činí, což jemu káží Štít Vyš. 61a, pro záplatu. Protož boha dle pilni buděm Štít. uč. 137a, pro boha. Vy převrátili jste jej (vůz), Boha dle zdvihněte jej zase KorMan. 5a. Na té (dešťce) biešta dle vkazy psána dva pěkná obrazy Kat. v. 643, dle úkazy = pro ukázku; ni mne pyčte ani dle mey ſmrty křičte t. v. 3281, dle méj smrti = pro mou smrt; (Kateřina) sľúbi panenskú čistotu dle mudroſty y uczenye nésti do svého skončenie t. v. 142, pro moudrost a učení, aby se mohla oddati moudrosti a učení; chci smrt přijieti dle meho myleho chotye t. v. 2728, dle mého chotě, = pro mého chotě; tvá nevěsta stáše obnažena dle tweho ſlawneho gmena t. v. 2287, pro tvé slavné jméno. Tvá hlava bude sťata dle neklydu všemu pohanskému lidu t. v. 3210, pro neklid, zastrašení. Napoj mě dle vtyechy i dle wyeczneho ſpaſenye Vít. 84a. Pane, ty vieš, že ne ſmilſtwa dle pojímám ženu Jeron. (Tob.) 144a. Již dobrodruſnie dle chwali silně sě potykovali AlxB. 5, 1; gdežto maleho dle myta dci mateřiú jest neskryta t. 7, 14, pro malý plat, za plat. (Šenk) vze smrt toho dle skutka Baw. 122. Tak čině dle kratochwile pozbudeš túžebné chvíle NRada 1357. Jeho milostivě ohajovati v jeho dobré pověsti ráčíte dle služby naſſie KolAO. 21a (1508), pro naši službu (srov. tamt. 23b z r. 1516: to učiníte pro naſſi službu). Trpěti newyny dle Alb. 3b; (radějí) trpěti pro nevinu než wyny dle tamt.; prsiewelike newiery dle ApŠ. 49; bosie dle lazzky t. 150; mrzkeho zyſku dle lucri gratia Koř. 1. Petr. 5, 2; marné chwaly dle ChelčP. 96b; (plakala) dle boleſty Kat. v. 2324, pro bolest: druhú barvu nesla dle gynych nadyegy t. v. 2326; (barvy) ſweho nositi jmá dle myleho t. v. 2305; dla oderzena odpuſkom MüllB. 620 (dial. stmor.), pro obdržení odpustkův. — Tací, již po myrſſie (po mrše, mrtvole) jakžto ptáci sěm hi tamo sobú meciú a po zizku dle všady léciú AlxBM. 6, 6, pozisku-dle omylem m. zisku-dle (písař opakoval po- z věty předcházející), pro zisk. — Pověz mi mne dle dic amore mei Boh. 347 t. j. mne-dle, = pro mne; to učiňte mne dle Trist. 53; učinil si súd mój a mne dle iudicium meum et causam meam ŽKlem. 9, 5 (bylo psáno causā meā, překladatel však rozuměl abl. causa mea); chci tebe-dle tělo vážiti Trist. 26, pro tebe; chci tebe dle učiniti t. 50; (Ježíšovo) nas dle plakánie Vít. 87a, pro nás; ani mně co viece dle was moci přibylo Kat. v. 1828, pro vás; aby to geho dle učinili Mill. 6b, pro něho; u božiem obrazě, gehoz dle (jest) tělu blazě Kat. v. 1073; toho dle mé srdce tu prosbu vznosí t. v. 3291, proto; toho dle přěpusť mi, abych málo požělel bolesti mé dimitte ergo ŽKlem. 145b (Job. 10, 20); toho dle ideo ŽWittb. 118, 129, ŽBrn. tamt.; czo dle ke mně nemluvíš? Hrad. 87b, pro co, proč; czo dle na smrt nevzpomínáš? Vít. 32a. — Někdy výraz dle s gen. může se bráti ve významu propter i ve významu secundum, a obojí význam jest effektivně stejný; na př. (v právích) léta i proto spravedlivá slovú, že se dle ſprawedlnoſti pro dobré sirotčie dávají VšehK. 164a, = pro spravedlnost, i podle spravedlnosti; pokusím se tuto každého dle spravedlnosti vypsati VšehJir. 99; (jiný úředník) z práva sedati dle ſweho vrzadu v súdu nemá VšehK. 17a, = pro svůj úřad, podle svého úřadu; pán obecní dobré chránil dle ourzadu ſweho (nápis náhrobní z r. 1563, v Sedláčkových Hradech X str. 263), = Pro svůj úřad (poněvadž úřad mu to ukládal), podle svého úřadu. — Z případů takových vyvíjí se význam pozdější dle = vedle, podle, neben, gemäss, secundum, iuxta. Nejstarší toho doklady jsou: dle = penes, iuxta, secundum Rosa 234 a 306; (mé tělo) v chrámě dle dieti mych Jana a Veroniky aby pohřbeno bylo KolDD. 64a (1681), podle dětí mých; také příklad: oni (řemeslníci z otroctví tureckého propuštění) potom dle libosti tu se usaditi aneb do vlasti se navrátiti mohou Příhody Vratislava z Mitrovic (vyd. Rozum) 114 sem patří, je-li tak již v originale. —- Dle = propter v češtině západní a jazyku spisovném zaniklo a nahrazuje se předl. pro (s akk.); nč. spisovné dle jest = iuxta, secundum a nevyskytuje se nikde v jazyku obecném. — Z výrazu mne-dle = pro mne nahoře doloženého vyvíjí se adverb. mnedle, mledle, medle = pak, tedy, also, igitur: ba mnedle zda tudyto vlcie chodie? Trist. 262; Mledle dopusťte mi Pražsk. Súdc. 12, 5; mluv medle syrsky Br. Isa. 36, 11; ohledej medle tenta quaeso Kom. Jg. Ke mne-dle = pro mne píše Blah. 346: již téměř v zvyk vešlo vypauštění té litery -n-, neb i říká se i píše medle.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


dle, -e f. délka; na dľu, na dli na délku, nadél, zdéli; vz dľu, vz dli nadél, zdéli; dľú, dlí po délce, délkou: země egyptská leží dlí vedlé Nila; na dléch, na dlech nadlouho, dlouho, po delším čase, časem, nic nebudete moci na dlech trvati
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


dle předl. (s gen.) pro (často postpozitivně); užitka dle pro užitek; pokory dle pro pokoru, z pokory; dle úkazy pro ukázku, na ukázku; mne dle, tebe dle, nás dle atd. pro mne…; co dle ke mně nemluvíš? proč
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


dle f. = délka; — dlí = po délce; — na dli = po délce, na délku; dlouho; — na dléch = na dlouho, po delším čase
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


dle předl. s g. = pro (nejčastěji postpositivně, na př. viery dle)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 21 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).