mnedle | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

mnedle interj.

dolož. též mledle interj.

dolož. též medle interj.

k jáz a dle

1. nálad. medle (arch.), proboha; vyjadřuje citové vzrušení nad překvapivou skutečností

2. vybíz. zvl. s imper. proboha; vyjadřuje důrazné připomenutí požadovaného děje

3. vybíz. s imper. n. oslovením tedy, nuže; uvádí příkaz

4. konkluz. po ukončené výpovědi nu, tedy, tak tedy; uvádí výpověď, která navazuje na předchozí kontext ve volnějším vztahu důsledkovém, důvodovém n. vysvětlovacím

Sr. bohadle, ej, hle

Autor: Kateřina Voleková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 6. 2024).

 


dle, praep., pro, wegen, propter, slc. dľa, srb.-luž. dľa, pol. dla, rus. dlja; souvisí se subst. dle fem. = délka, v. t. Pojí se s gen. a klade se někdy před svým pádem, častěji po něm, a když pád je výraz složitý, bývá dle někdy uvnitř mezi členy jeho. — (Židé dali Šimonovi nésti kříž Ježíšův) ne ſmylowanye ani lytowanye dle, ale proto, že (Ježíš) jeho nemožieše nésti AnsMus. 7, 1, smilovánie-dle = pro smilování, se smilování; vzložichu na ňeho (na Šimona) ten kříž ne mylowanye dle, ale proto, že (Ježíš) nemožieše nésti pro mdlobu ML. 104a. (Králové) przyezny dle židóm ustavili humanitatis causa Mus. 2. Mach. 4, 11. Boha nemiluj ižádného vzitka dle ani diediczſtwa dle kterého Kruml. 115b, užitka-dle, dědičstva-dle = pro užitek, pro dědičstvo; činí-li kto co pokory dle t. 113a, pokory-dle = pro pokoru, z pokory; ktož to činí mzdy dle t. 117b; nic dle odplaty ani pro mzdu t. 117b. Pro užitek poslúchá ten, ktož zaplaty dle činí, což jemu káží Štít Vyš. 61a, pro záplatu. Protož boha dle pilni buděm Štít. uč. 137a, pro boha. Vy převrátili jste jej (vůz), Boha dle zdvihněte jej zase KorMan. 5a. Na té (dešťce) biešta dle vkazy psána dva pěkná obrazy Kat. v. 643, dle úkazy = pro ukázku; ni mne pyčte ani dle mey ſmrty křičte t. v. 3281, dle méj smrti = pro mou smrt; (Kateřina) sľúbi panenskú čistotu dle mudroſty y uczenye nésti do svého skončenie t. v. 142, pro moudrost a učení, aby se mohla oddati moudrosti a učení; chci smrt přijieti dle meho myleho chotye t. v. 2728, dle mého chotě, = pro mého chotě; tvá nevěsta stáše obnažena dle tweho ſlawneho gmena t. v. 2287, pro tvé slavné jméno. Tvá hlava bude sťata dle neklydu všemu pohanskému lidu t. v. 3210, pro neklid, zastrašení. Napoj mě dle vtyechy i dle wyeczneho ſpaſenye Vít. 84a. Pane, ty vieš, že ne ſmilſtwa dle pojímám ženu Jeron. (Tob.) 144a. Již dobrodruſnie dle chwali silně sě potykovali AlxB. 5, 1; gdežto maleho dle myta dci mateřiú jest neskryta t. 7, 14, pro malý plat, za plat. (Šenk) vze smrt toho dle skutka Baw. 122. Tak čině dle kratochwile pozbudeš túžebné chvíle NRada 1357. Jeho milostivě ohajovati v jeho dobré pověsti ráčíte dle služby naſſie KolAO. 21a (1508), pro naši službu (srov. tamt. 23b z r. 1516: to učiníte pro naſſi službu). Trpěti newyny dle Alb. 3b; (radějí) trpěti pro nevinu než wyny dle tamt.; prsiewelike newiery dle ApŠ. 49; bosie dle lazzky t. 150; mrzkeho zyſku dle lucri gratia Koř. 1. Petr. 5, 2; marné chwaly dle ChelčP. 96b; (plakala) dle boleſty Kat. v. 2324, pro bolest: druhú barvu nesla dle gynych nadyegy t. v. 2326; (barvy) ſweho nositi jmá dle myleho t. v. 2305; dla oderzena odpuſkom MüllB. 620 (dial. stmor.), pro obdržení odpustkův. — Tací, již po myrſſie (po mrše, mrtvole) jakžto ptáci sěm hi tamo sobú meciú a po zizku dle všady léciú AlxBM. 6, 6, pozisku-dle omylem m. zisku-dle (písař opakoval po- z věty předcházející), pro zisk. — Pověz mi mne dle dic amore mei Boh. 347 t. j. mne-dle, = pro mne; to učiňte mne dle Trist. 53; učinil si súd mój a mne dle iudicium meum et causam meam ŽKlem. 9, 5 (bylo psáno causā meā, překladatel však rozuměl abl. causa mea); chci tebe-dle tělo vážiti Trist. 26, pro tebe; chci tebe dle učiniti t. 50; (Ježíšovo) nas dle plakánie Vít. 87a, pro nás; ani mně co viece dle was moci přibylo Kat. v. 1828, pro vás; aby to geho dle učinili Mill. 6b, pro něho; u božiem obrazě, gehoz dle (jest) tělu blazě Kat. v. 1073; toho dle mé srdce tu prosbu vznosí t. v. 3291, proto; toho dle přěpusť mi, abych málo požělel bolesti mé dimitte ergo ŽKlem. 145b (Job. 10, 20); toho dle ideo ŽWittb. 118, 129, ŽBrn. tamt.; czo dle ke mně nemluvíš? Hrad. 87b, pro co, proč; czo dle na smrt nevzpomínáš? Vít. 32a. — Někdy výraz dle s gen. může se bráti ve významu propter i ve významu secundum, a obojí význam jest effektivně stejný; na př. (v právích) léta i proto spravedlivá slovú, že se dle ſprawedlnoſti pro dobré sirotčie dávají VšehK. 164a, = pro spravedlnost, i podle spravedlnosti; pokusím se tuto každého dle spravedlnosti vypsati VšehJir. 99; (jiný úředník) z práva sedati dle ſweho vrzadu v súdu nemá VšehK. 17a, = pro svůj úřad, podle svého úřadu; pán obecní dobré chránil dle ourzadu ſweho (nápis náhrobní z r. 1563, v Sedláčkových Hradech X str. 263), = Pro svůj úřad (poněvadž úřad mu to ukládal), podle svého úřadu. — Z případů takových vyvíjí se význam pozdější dle = vedle, podle, neben, gemäss, secundum, iuxta. Nejstarší toho doklady jsou: dle = penes, iuxta, secundum Rosa 234 a 306; (mé tělo) v chrámě dle dieti mych Jana a Veroniky aby pohřbeno bylo KolDD. 64a (1681), podle dětí mých; také příklad: oni (řemeslníci z otroctví tureckého propuštění) potom dle libosti tu se usaditi aneb do vlasti se navrátiti mohou Příhody Vratislava z Mitrovic (vyd. Rozum) 114 sem patří, je-li tak již v originale. —- Dle = propter v češtině západní a jazyku spisovném zaniklo a nahrazuje se předl. pro (s akk.); nč. spisovné dle jest = iuxta, secundum a nevyskytuje se nikde v jazyku obecném. — Z výrazu mne-dle = pro mne nahoře doloženého vyvíjí se adverb. mnedle, mledle, medle = pak, tedy, also, igitur: ba mnedle zda tudyto vlcie chodie? Trist. 262; Mledle dopusťte mi Pražsk. Súdc. 12, 5; mluv medle syrsky Br. Isa. 36, 11; ohledej medle tenta quaeso Kom. Jg. Ke mne-dle = pro mne píše Blah. 346: již téměř v zvyk vešlo vypauštění té litery -n-, neb i říká se i píše medle.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


mnedle, medle (z „mne dle“ pro mne) adv. tedy, pak: mnedle odkud ta otázka odkud tedy, odkudpak
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


mnedle, medle, mledle adv. = pro mne; tedy
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).