bublati | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

bublati, -ľu, -ľe ipf.

dolož. též budlati, -ľu, -ľe ipf.

1. čím (ústy, hlasem) o čem ap. mumlat, mrmlat, mručet, huhlat, potichu a nezřetelně mluvit

2. co, čeho (modlitby) čím (ústy, hlasem) mumlat, potichu n. nezřetelně vyslovovat, šeptat

3. odkud nezřetelně znít

Sr. bláboliti, huhlati, mumlati, blektati

Autor: František Martínek

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.21, citován stav ze dne 11. 8. 2022).

 


bublati, bľu, -bľeš, impftiv., murmeln, brummen, (Kněží) aby mnoho ústy bublali ChelčP. 81b. Slyšiece bublánie…, ješto svět buble o své marnosti ŠtítPař. 26b. (Diábel) škaredým hlasem počě bublaty Pass. 417. Mluvenie tvé bublaty bude mussitabit Pror. Isa. 29, 4, MamV., bublati bude mussitabit MamD. 310a, MamE. 320a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


bublati, -bľu, -bleš ned. mumlat, brumlat; bručet
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


bublati nedok. = mručeti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 8 měsíci a 28 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).