mumlati, -ľu, -ľe ipf.
1. (o medvědu) vydávat temné hluboké zvuky , bručet, mručet
2. expr. mumlat, huhlat, nezřetelně mluvit
K 2: dolož. až po r. 1450.
Sr. mumtati
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).
mumlati, -ľu, -leš, impftiv., bručeti (jako medvěd), mummeln, knurren; srov. stsl. mъmati, mъmlją balbutire. Onomatop. — Mumleme všichni…a łkáme rugiemus Br. Isa. 59, 11; Maxencius… jako lev řeva, mumle jako medvěd v sobě by lít Kat. v. 3140; ursorum est *urcare mumlati Lact. 204a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².