bratran, -a m.
k bratr
syn otcova bratra, bratranec (od otcova bratra)
K významu stč. slov označujících příbuzenské vztahy sr. též Slova a dějiny. Praha 1980, 76–89
Sr. brat, bratrana, bratranec, bratránek, strýcovic, strýčěnec, synovec
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
bratran, -a, masc., bratranec, Geschwisterkind, Cousin. — bratran fratruellus Vít. 94a; (Chore) uzře bratrany své poctivé Comest. 94b; to muož učiniti bratr nebo bratran Pr. pr. 141.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bratran m. bratranec
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.