téže na [149v]číslo strany rukopisunebe zpodviženo,

téže v oplatcě posvaceno.

[85] Ten Chléb živý nejde dolóv,

na výsot jide k Otcu domóv,

krmě {jest}marginální přípisek soudobou rukou všěch apoštolóv

i všěch[l]všěch] uuiſiech svatých i anjelóv.

Proto prosím, Bože, tebe,

[90] živý i rozkošný Chlebe[m]Chlebe] chele,

aby otvořě dnes nebe,

dal nám ščedré dary z sebe.

Daj dóstojně tě vídati

i dóstojně přijímati,

[95] aby mohl ty s Matkú jmieti

chvály z toho i vši světí.

Rači ny dens nakirmiti,

živé[n]živé] ſiuie krimě nasytiti,

jejie silú posíliti,

[100] jejie rozkoš v dušu vlíti.

Daj nám za hřiechy plakati

i jich právě sě pokáti,

tobě z daróv děkovati,

tě všiem sirdcem milovati.

[105] Pro tvé svaté porozenie

pro těžké tvé truzenie,

pro žalostné prorazenie

i pro křivé otsúzenie,

pro tvé nuzné roztěženie,

[110] pro hanebné oběšenie

i pro hrozné okrvavenie

i pro krásy tvé zbavenie,

pro tvé hořké umořenie,

pro túžebné po[150v]číslo strany rukopisuhřebenie

[115] i pro slavné tvé vzkřiešenie[o]vzkřiešenie] uuzcriſene

i pro divné vzpodviženie

prosím, Bože, tvé milosti

i veliké tvé ščedrosti,

aby zbavil škařědosti

[120] hřiešné také i těžkosti.

Rači hřiechy otpustiti

i jich plině očistiti

a mě jiných uchovati,

diábly ot nás vzdalevati.

[125] Rači zlobi v nás umniti

a dobroty přibaviti,

dušu s tělem usdraviti,

tvého hněva ny zbaviti.

Daj[p]daj] Mai života polepšenie,

[130] zlé žádosti [151r]číslo strany rukopisuuhašenie,

pravé milosti rozženie

a děl dobrých rozmnoženie.

Rači s tobú ny sjednati

i tě právě daj poznati,

[135] na tě veždy zpomínati

a v tom život náš konati.

Rači s námi tehdy býti,

když jest duši těla zbýti,

a nás v hořě neuvoditi,

[140] li že v rozkoš provoditi.

Daj nám s Matkú tě vidúce

kralevati v tobě jsúce

a tě v sobě viec jmajúce,

v rozkoši sě kochajúce.

[145] Tě výše všěch milujúce

a ve zboží plavajúce,

[s]text doplněný editorem svatými sě seznajúce

a s anjely zpievajúce,

všeho kvietie kráše ktvúce,

[150] veždy rozomně[q]rozomně] roſnnie[4]starší edice interpretují „rozkošně“ živúce,

nikdy neumierajúce

a věčně sě radujúce.

Amen.

Tuto jmenuj A i kohož chceš[r]chceš] thes,

[155] živé, mirtvé.