ko[5]číslo strany rukopisumory obrátiec odsuzujem, aby věčně vypověděni byli od královstvie svrchujmenovaného.

Prohemium.cizojazyčný text

Všeho světa stvořitel a zprávce, najvyšší spomocník jeden buoh, stvořenie všeho najušlechtilejšieho člověka k obrazu a k obličeji svému učinil jest a maličko pod anjely umenšil, předkládaje jeho jiným stvořením. Toho když sprostného vyvedl a pravého, on svobodné vuole nepožívaje, kteréž mu jest z zvláštie milosti pro duostojenstvie moc božská pójčila, v pohádky nečíslné vydav sě i upletl.

Z toho budúcie ščědie, otcovského zprzněnie hřiechem zmazáno jsa, jakožto prútek od svého kmene v róznici nejsa, i vzbudilo mezi sebú nechuti a nenávisti a nad zbožím[d]zbožím] boziem panovánie, ješto vedlé práva přirozenie měla všem vóbec býti. A roztržiti jsúc na svých mysléch, zbožie rozdělovali, z toho každý svého vlastnieho hledě a lakomstvem jsa pohanben, onen zlodějstva, onen zjevných lúpežuov vésti nepřestává. Potom bojové neb války, vraždy i jiné biedy lidské zlé ústavně rósti sú počali.

Pro kteréžto věci i také božské opatrnosti ponucením jsú kniežata lidská stvořena, jimiž svoboda k hřešení má súžena býti a tichým a pokojným jistá bezpečnost aby byla dána, kterážto kniežata zákony a práva aby skládali a vedlé zprávy všecky věci jednali, aby osoby i pře znamenajíce, mezi lidem zlodějstva [6]číslo strany rukopisui sváry súdili. A tak z milosti božie království našemu českému, kteréž nápadem přirozeným na ny spadlo, Jasnosti našie mysl bedlivá péči mnohú na se bráti počala, a pro nedostatky rozličné, jimiž lidského pokolenie nestálé založenie tehdy rozmáhajíce sě již přieliš ústavně v království našem, opatrně potřeby všeliké a spomoci mysliti máme, abychme nebyli viděni moci královské nám od boha dané že bychme zle užívali, a také pro obecné dobré a pokoj i utěšenie poddaných, ješto nám to náleží, že sme lenost odvrhli.

Tehda když sme mezi jinými věcmi, ješto by byly veliká příčina k škodě královstvie českého, zvěděli odlučovánie mnoha zámkuov rozličnými nápisy velmi znamenitá, zemí a hraduov mnohých, u púhém království ležíciech a s nichžto poprava neb spravedlnost královská vedena měla býti, tudiež příslušejíciech i k jeho stolu, ješto sú dávno staly sě pánóm a šlechticóm řečeného královstvie od některých předkóv našich králóv českých přejasných, ihned potom budúcích po najjasnějším kniežeti slavné paměti po ctihodném pánu po dědu našem Václavovi, českém králi přejasném, snad po čtyřidceti létech, kterýchžto zámkuov rozdávanie najvětšie[e]najvětšie] nawietſie příčina byla