byli na sboží i na životech bezpečni a zámutkóv neměli. Tiemto ustavením zapoviedámy, aby žádný člověk, {pánům ho zapíší}marginální přípisek mladší rukou kteréhož koli byl by stavu duostojenstvie, buď pán šlechtic, buď prelát neb duchovní člověk, nikdy neprosil od krále žádných listóv na sbožie neb na právo, kteráž slušejí pod královu komoru, aniž žádných obrokuov duchovních, doniž by smrtí umrlého člověka na královu milost svobodně nepřišli, neb jest nepočestné i přieliš ohyzdné nadějí pánem se učiniti svého bližnieho za jeho živnosti. Pakli by byl kto tak chytrý, že by tajně který list uprosil, buď na svěcké dědiny neb na duchovnie obroky, kterýchž má král podávati, zapoviedámy i přikazujem, aby ti všickni listové byli potupeni a žádné moci neměli.
Ustavenie země rozdělenie královstvie českého
Jakož svědčí pravda čtenie svatého, že každé královstvie v sobě rozdělené opuštěno bude neb pusto ostává, i také smysl náš přirozený učí nás, že každá ctnost v duostojenství a v jednotě jest mocnější nežli v rozdiele. I což by to platno bylo nám takú snažnost k království českému nésti, ješto jest dosti bylo churavé, by pán buoh vzdvižením našeho ciesařstvie byl se nad lidem toho královstvie nesmiloval.
A protož naučením božím mocně zapoviedámy všem kniežatóm, vladykám, manóm, měšťanóm i všie obci našeho královstvie českého, aby žádný pro žádnú věc nikdy sobě svobodna žádné
