to stvoření boží nejušlechtilejší, sou okrasa manželství nejmilejší, nejpěknější, sou klénotové nad zlato, prsteny, nad drahé kamení dražší, nade všecka bohatství milejší, sou dědictví od Hospodina nejlepší (žalm 127), sou veliká částka církve, sou semeno a naděje obce a zvláštní dar boží, zvláštní svatého manželství ovoce. Jako svět bez slunce jest smutný, tak manželství bez dětí.

Ut tristis sine sole dies, sine sidere nox est, sic sine prole domus, sic est sine compare lectus. Nic milejšího, nic dražšího pod nebem nad dar dítek. S nimi zajisté samými a s tím, což dobrého učiníme, před Bohem se postavíme. Jiné všecky věci, zlato, stříbro, šarlat, drahé roucho v popel a v prach se obrátí.

II. Jak těžký a nebezpečný jest kříž rodiček neb těhotných manželek?

Duch Svatý aby znáti dal, jak jest těžká a nebezpečná práce při porodu rodiček křesťanských, kdykoli bolesti největší a uzkosti nejkrutější lidem před oči představiti chce, soužení a uzkosti ku porodu pracujících připomíná, jakož u jiných prorokův, tak i u Izaiáše v kap. 37.: Den uzkosti jest den tento proto, že se přiblížil plod k vyjití, ale není síly ku porodu, totiž všickni zahynouti musíme, leč nám sám Bůh pomůže. A v kap. 26. takto dí: Jako žena těhotná, blížíc se ku porodu, svírá se, křičí v bolestech svých, tak sme byli před tváří tvou, Hospodine. Tu prorok učí, že žena rodička do velikých uskostí přichází, se všech stran soužení má, tu se život s smrtí potýká, tuť takový zámutek, taková tesknost bývá, že se zdá, že tu nic jiného než smrt oběma, matce i nemluvňátku, nastává. A jakož hned početí, netoliko závrat hlavy, mdloby, těžkosti, bolesti zubův i jiných oudův následují. Tak obzvláštně porod mnohým smrt přináší. Neboť se to nejednou stává, že matka