I. Jak jest věc před Bohem i před lidmi slavná, vzáctná, ano i podivná, rození člověka a dar dítek.

Veliký div boží jest rození a plození dítek a tomu divu a skutku božímu divnému začasté se divili, začasté jej v Písmě svatém velebili a oslavovali svatí boží lidé. Sám o sobě praví David v žalmu 22: Ty jsi, Hospodine, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání ještě při prsích matky mé.

Opět: Na tebeť jsem uvržen hned od narození svého od života matky mé, Bůh můj jsi ty. A v žalmu 71: Na tebe jsem zpoléhl hned od života, z života matky mé ty jsi mne vyvedl, o tobě jest chvála má vždycky. A v žal. 139: Ty v moci máš ledví má, hned jakž jsi mne přiodil v životě matky mé. Oslavuji tě proto, že se hrozným skutkům tvým divím, divní jsou skutkové tvoji. A Job v kap. 10. v. 8, 9, 11: Ruce tvé sformovaly mne a učinily mne, ty jsi mne jako hlínu učinil, kůží a masem přiodil jsi mne, kostmi a žílami spojils mne. Tu, hle, vidíme, že sám Bůh nás z života matky na svět vyvodí. Ach, kdyby nás sám Bůh dobrotivou a mocnou rukou svou nevyvodil, život mateřský hrobem by nám býti musil.

O tom Písma svatá i jinde z husta mluví a to velmi vážně a počestně. Z čehož se patrně znáti může, že nejsou věc nějaká, před tváří boží mrzká, práce a činové počestných žen a matron, které při vychovávání a vyvozování na svět milých dítek snášejí. Veliký div jest porod, ale že jsou častí a obyčejní mezi námi ti divové boží, protož vetšejí, lidé jich nemnoho všímají, a tak Boha chvály jeho zbavují. Jestli nám to divné jest, že Noe v korábu mezi všemi rozličnými životčichy, v takovem těsně, v smradu a ve tmě za celý rok v čas potopy bydlil a trval, jistě věc divnější a opatrování božího skutek větší jest, že nemluvňátko devět měsíců v životě jako v temném žaláři, bez světla, bez povětří zůstává a potom jako z vězení neb z hrobu k požívání světla světa tohoto vychází. Dobře tedy David v žalmu 8. svědčí: Že dítky nám chválu boží hlásají, totiž nás k hlásání, k chválám a oslavování moci a moudrosti boží vzbuzují, že se podivným působením božím podivně v životě matky zdržují, podivněji se na svět rodí a při svém narození nic než divy boží nám hlásají. Sou to skutkové boží slavní, ale že sou častí, vetšejí, a lidé jich nemnoho váží. Ale David je velebí