obrátiv, do Říma k svatému Petru vedl, aby jeho aquilejským biskupem posvětil. Tehda svatý Ermokras ot svatého Petra ten úřad přijem, aquilejským kostelem dóstojně vládna, bez přěstánie slovo buožie kázáše. Zatiem pohani jeho jemše umučili.
A potom svatý Marek s svatým Petrem do toho města, ješto Alexandria slóve, poslán. A tu jest najprvní slovo buožie kázal. A tak jest byl pokory veliké svatý Marek, ež sobě palec uťal, aby nebyl na kněžském stavu svěcen, sě za nedóstojného jmajě tak dóstojnému úřadu. Ale svatý Petr s boží pomocí to přěmohl, svatého Marka biskupem posvětiv, do Alexandřie jeho poslal. A tam přišed, slovo buožie snažně kázal, mnoho svatých divuov učinil, slavně svatú vieru rozplodi. A když v jednu hodinu na Veliku noc svatý Marek mši slúžieše, sebravše sě pohanských chrámóv biskupi, provazem jeho za hrdlo uvázavše, po městu vláčili. A tu jeho svaté tělo tak sě jest trudně zedralo, až kamenie, ješto po uliciech ležieše, ot jeho svaté krve sě črvenáše. Potom do žalářě vsazen, a tu sě jemu anděl zjěviv, jeho posílil. A též noci Jezus Kristus jemu sě zjěviv, řekl: Marku, mój evanjelista milý, tobě buď pokoj. Neboj sě, neboť jsem já s tobú a skoro tě z této prácě vyvedu. Potom nazajtřie svatého Marka z žalářě vyvedše, po městu opět za hrdlo vláčili, volajíc a jemu sě posmievajíc. Tehda svatý Marek, když jeho tak vláčiechu, spen svuoji rucě, hospodinu sě poručil a řka: V tvuoji rucě, hospodine,
