Historia o obyvatelích a mučedlnících města Litoměřic, kteřížto pro pravdu těla a krve Pána našeho, Ježíše Krista, léta od narození Syna božího, když se psalo tisícího čtyrstého osmnáctého třidcátého dne měsíce máje, v Labi ztopeni byli, jest tuto bedlivě a právě, jakž se to vše stalo, pro čest a chválu boží sepsaná. Vytištěná v Novém Městě pražském u Daniele Karla z Karlspergka, léta Páně 1619.

Po smrti mistra Jana z Husince, rodiče českého a kazatele slova božího, v pravdě věrného, kterýžto upálen jest pro pravdu boží v Konstanci léta 1415., šestého dne měsíce července, Bůh všemohoucí na lid hříšný hněvaje se, aby jej ku pokání ponukl, na obloze nebeské znamení častá ukazovati ráčil. Jakož pak léta 1416. málo před upálením mistra Jeronyma, rodiče pražského, spatřována byla. Nejprvé tu sobotu před svatým Matějem v noci pršel jest sníh a déšť krvavý a tu chvíli i sníh přirozený tak, že v tom zázraku dvoje barva proti případnosti takových přirození jest vidína. Potom ve čtvrtek a v pátek po památce sv. Mauricia kříž krvavý na poledni se ukázal, kométy časté a jiní divové se ukazovaly, kteréžto lidem Pána Boha se bojícím nikdá k smíchu nebyly. Nebo Bůh zázraky předsílati ráčí proto, aby lidé, na ně patříce, jako v onom starém věku Noél na duhu umluvy, ku pokání se obrátíc, s Pánem Bohem chodili. Předpovědění zázrakové lidu božímu strach, zármutky, ssoužení rozličná, pokušení u víře, smrti ukrutné skrze tyranství lidská přinesly jsou, jakž i příkladem toho skutečně potvrzují. Nebo M. Jeronym, muž v umění božím osvícený i v rozličnosti jazyků zběhlý, k tomu nad jiné výmluvný, téhož léta v Konstanci jest upálen. U města Hory Kutny množství lidu křesťanského do šachet jest vmetáno. V Praze nočních časů nemalo lidu božího v rathauze staroměstském jest zmordováno. Takovou pak nevinu lidu svého a tyranskou ukrutnost Bůh všemohoucí pro Syna svého milého, k němuž ta krev nevinná z země na pomstu volá, rozličnými prostředky hrozně jest mstil, o čemž v historických pozna[2r]číslo strany rukopisumenáních