Adamová z Aventinu, Anna – Adam z Veleslavína, Daniel: Předmluva k Výkladu pobožnému na žalm devadesátý první sv. Davida …

Praha: Adamová z Aventinu, Anna, 1599. Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 36 G 16, p2r–p6r; A1r–B5v. Editor Černá, Alena M. (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

E-edice byla připravena díky podpoře programu Strategie AV21 s názvem Anatomie evropské společnost – historie, tradice, kultura, identita. Práce používá také data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz/) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

[Generovaný obsah]

světě od lidí bezbožných, nespravedlivých a nešlechetných utiskováni bývají, jakéž jsou bezbožnost, zlost, hněv, nenávist, nepřátelství, pýcha, vysoké o sobě smyšlení, všetečnost a jiné k těm podobné náruživosti ďábelské.

Z Boha, kterýž tresce

Naposledy, někdy sám Bůh obzvláštní svou a tejnou příčinu mívá, proč na některé lidi tyto aneb jiné těžkosti dopouští.

Jan 9,2

Příklad toho pěkný u sv. Jana na člověku slepém od narození, o němž když se učedlníci tázali, kdo by zhřešil, on-li, čili rodičové jeho, že se narodil slepý, odpověděl Pán, že ani on nezhřešil, ani rodičové jeho, ale že skrze tu jeho slepotu Bůh chtěl zjeviti skutky své na něm. Ne že by neměl Bůh k němu spravedlivé příčiny z jeho porušeného a nakaženého přirození, v němž on se, jako i jiní všickni smrtedlní lidé, hned z života matky své narodil, a třebas těžší pokuty nežli jest slepota zasloužil, ale že ho tim skutkem Bůh za zvláštní nástroj sobě zvolil, v němž by skrze jednorozeného syna svého oslaven byl. Až potud o příčinách.

Snášení záleží na rozjímání příčin

Kterak by pak člověk křesťanský takové těžkosti, zármutky a bídy podnikati, snášeti a přemáhati měl, již také toho kratičce dotkneme. Předně, žádný svévolně těžkostí na sebe uvozovati nemá, nebo o takových nemohlo by řečeno býti, že je Bůh přepustil. Pakli na koho mímo vůli jeho co odporného, nelibého a strastného přijde, má zření své k Bohu obrátiti a mysliti o vůli jeho, proč by ho Bůh kárati a trestati umínil. Zdali aby ho u víře a trpělivosti pozkusil, čili aby na něm některé výstupky a hříchy jeho ztrestal? Aneb, aby ho před hříchy (odjímaje mu příčiny k hřešení) zachoval? Jakož pak člověk křížem obtížený na mnohé rozpustilosti se zapomíná, v něž by snad, v štěstí jsa, snadně se svábiti a uběhnouti mohl.

Na modlitbě k Bohu

Druhé, má se uteci k modlitbě svaté a poručiti se milosti Boží, zvláště cítí-li to při sobě, že ho Bůh jako hříšníka trestati chce, a srdečně k němu volati: Bože, buď milostiv mně hříšnému a nenakládej se mnou vedlé hříchův mých, ale vedlé nesmírného milosrdenství svého. Nevcházej v soud s služebníkem svým, neboť nebude před tebú ospravedlněn žádný živý. Pakli by od bezbožníků, ne pro hříchy své, ale pro vyznání pravého náboženství aneb jinou při spravedlivou ssoužení a úzkosti nevinně trpěl, má se modliti říkaje: Pane, neuvoď mne v pokušení, ale vysvoboď mne od zlého a zachovej, prosím, ať se nižádným ssoužením a těžkostem od vyznání tebe a tvé svaté pravdy odstrašiti

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).