[231v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcebyl do hlubokosti morské. Mt18,7 Běda světu od pohoršení[188]pohoršení] pohorſſieni rkp.! Neb musie to býti, aby přišla pohoršenie[189]pohoršenie] pohorſienie rkp.. Ale však běda člověku tomu, skrze něhožto pohoršenie[190]pohoršenie] pohorſieṅie rkp. přijde. Mt18,8 A ač ruka tvá nebo noha tvá horší tě, uřež ji a zavrz od sebe. Dobré jest tobě v život vjíti mdlému neb kulhavému než dvě ruce neb dvě nozě majíciemu puštěnu býti v oheň věčný. Mt18,9 A pakli oko tvé horší tě, vylup je a zavrz od sebe. Dobré jest tobě jedno oko majíciemu vpuštěnu býti v oheň pekelný. Mt18,10 Vizte, abyste nepotupili jednoho z maličkých těchto. Neboť pravi vám, že anjelové jich v nebesiech vždy vidie obličej otce mého, jenž v nebesiech jest. Mt18,11 Neb přišel jest syn člověka, aby spasil, což jest zahynulo. Mt18,12 Co vám zdá sě? Bylo li by někomu sto ovec a vzblúdila li by jedna z nich, zdaliť neopustí devadesát a devět na horách a jde hledat té, která poblúdila? Mt18,13 A udá li se, že ji nalezne, jistě pravi vám, že se bude radovati nad ní viece než nad devadesáti a devieti, kteréž sú nezblúdily. Mt18,14 Takť nenie vóle před otcem vaším, jenž v nebesiech jest, aby zahynul jeden z maličkých těchto.“

Mt18,15 „Shřeší li proti tobě bratr tvój, jdi a treskci jej mezi tebú a mezi ním samým. Uposluchne li tebe, zjíštěš bratra tvého. Mt18,16 Pakli tebe neuposluchne, přijmi k sobě jednoho neb dva, aby v ustech dvú neb tří svědkóv stálo každé slovo. Mt18,17 Pakli neuslyší jich, pověz obci. Pakli obci neuposluchne, buď tobě jako pohan a jako zjevný hřiešník. Mt18,18 Věrně pravi vám, kteréž koli věci sviežete na zemi, budú svázány i na nebi. A kteréž koli rozviežete na zemi, budú rozvázány i na nebi. [b]označení sloupceMt18,19 Opět pravi vám, ač dva z vás svolíta sě na zemi o všěliké věci, kteréž kolivěk poprosie, stane sě jim od otce mého, jenž v nebesiech jest. Mt18,20 Neb kde se zberú dva neb třie ve jméno mé, tu sem já[191]já] navíc oproti lat., + ego var. prostřed nich.“

Mt18,21 Tehdy Petr přistúpiv k němu, řekl jest: „Pane, kolikrát shřěší proti mně bratr mój, a odpustím jemu? Zdali do sedmkrát?“ Mt18,22 Vece jemu Ježíš: „Nerci [tobě]text doplněný editorem[192]tobě] tibi lat. do sedmkrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát. Mt18,23 Protož podobno jest králevstvie nebeské člověku králi, jenž chtěl počet položiti s sluhami svými. Mt18,24 A když poče počet klásti, podán mu jest jeden, jenž dlužen[193]dlužen] + ei lat., nemá var. bieše desět tisíc hřiven. Mt18,25 A když neměl, odkud by navrátil, kázal ho pán jeho prodati i ženu jeho i děti jeho[194]jeho] navíc oproti lat., + eius var. i všechny věci, kteréž jest měl, a navrátiti. Mt18,26 A pad sluha ten, prosieše[195]prosieše] proſieſie rkp. jeho a řka: Trpělivost měj nade mnú a všěcky věci navrátím tobě. Mt18,27 A smilovav sě pán nad sluhú tiem, pustil ho a dluh odpustil jemu. Mt18,28 A vyšed sluha ten, nalezl jest jednoho z spolusluh svých, jenž bieše dlužen jemu sto peněz, a drže hrdlováše jeho řka: Navrať, co si dlužen. Mt18,29 A pad spolusluha jeho, prosieše ho řka: Trpělivost měj nade mnú a všecky věci navrátím tobě. Mt18,30 Ale on nechtěl jest, a odšed[196]odšed] odſied rkp. i pustil ho v žalář, dokavadž by dluhu nenavrátil. Mt18,31 A vidúce spolusluhy jeho, které věci dály sú sě, smútily sú sě velmě a přišly sú a pravily sú pánu svému všěchny věci, kteréž sú sě byly staly. Mt18,32 Tehdy zavolal ho pán[197]pán] + suus lat. a řekl jemu: Sluho zlosynu, vešken dluh odpustil sem tobě, nebs prosil