přivo[563v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcelav k sobě zástup s svými učenníky, vecě jim: „Chce li kto mne následovati, odpověz sě sám sebe, a vezma svuoj kříž, následujž mne. Mc8,35 Nebo kto chce svú duši učiniti spasenu, ztratí ju. Ale kto ztratí svú duši pro mě a pro svaté čtenie, učiní ju spasenu. Mc8,36 Nebo co spomóže člověku, ač by získal vešken svět, a zahynutie svéj dušě učinil? Mc8,37 Čili kterú odměnu člověk dá za svú duši? Mc8,38 A kto mě přizná[264]přizná] confusus fuerit lat., confessus fuerit var. i slova má ponese[265]ponese] navíc oproti lat. přěd tiemto porozením cizoložným [a hřiešným]text doplněný editorem[266]a hřiešným] et peccatrice lat., toho syn člověčí přizná[267]přizná] confundetur lat., confitebitur var., když příde s anděly[268]anděly] + sanctis lat. v slávě otcě svého.“

IX.

Mc8,39 I vecě jim: „Věrně vám pravi, že jsú někteří tuto [stojiece]text doplněný editorem[269]stojiece] stantibus lat., ješto neokusie smrti, poňaž neuzřie královstvie buožieho, přijdúce u moci.“

Mc9,1 A po šesti dnech pojě Ježíš[270]Ježíš] g Vraštil 166, geziſſ Kyas 164 Petra a Jakuba a Jana i vede jě na vysokú huoru[271]huoru] + seorsum lat. samy i proměni sě přěd nimi. Mc9,2 I učini sě jeho rúcho světlo i bielo velmi jako snieh, jakéhuož ižádná barva[272]barva] fullo lat. na zemi tak biela nemuože učiniti. Mc9,3 A zjěvi sě jim Eliáš s Mojžiešem[273]Mojžiešem] + et erant lat., mluviece s Ježíšem. Mc9,4 A otpověděv Petr Ježíšovi, vecě: „Mistře, dobro jest tuto býti nám. A učiníme tři stany: tobě jeden[274]jeden] gieden rkp., Mojžiešovi jeden[275]jeden] gieden rkp. a Eliášovi jeden[276]jeden] gieden rkp..“ Mc9,5 A nevěda, co mluvě, že biechu sě strachem zžasli[277]zžasli] zaſſli rkp.. Mc9,6 I učini sě oblak zacloniv jej[278]jej] eos lat. i přijide hlas z uoblaka řka: „Toť jest muoj syn zmilelý, poslúchajte jeho.“ Mc9,7 Pak inhed opatřivše sě, ižádného viece neuzřěchu, jediné[279]jediné] giedyne rkp. Ježíšě tolikož[280]tolikož] + secum lat., nemá var.. Mc9,8 A když jdiechu s huory, přikáza jim, aby ižádnému nepravili, což jsú viděli, jeliž[281]jeliž] gieliz rkp. až syn člověčí z mrtvých vstane. Mc9,9 I mlčiechu toho slova mezi sobú tiežíce sě, co by[282]by] by to Kyas 164 bylo, když z mrtvých vstane. Mc9,10 I otázachu je[b]označení sloupceho řkúce: „Což tehdy pravie duchovníci i mudráci, že by Eliáš musil dřéve přijíti?“ Mc9,11 Jenž otpověděv vecě jim: „Eliáš když přijde, tepruv všecko navrátí. A kterak jest psáno o synu člověčiem, že bude[283]bude] buude rkp. mnoho trpěti odsúzen jsa? Mc9,12 Ale já vám pravi, že jest Eliáš přišel a učinili jsú jemu, což kuoli jsú chtěli, jakož jest o ňem psáno.“

Mc9,13 A přišed k svým učedlníkóm, uzřě veliký zástup podlé nich i mudráky sebe hledajíce. Mc9,14 A inhed vešken lid uzřěv Ježíšě, podivi[284]podivi] poddyw ſie rkp. sě [a]text doplněný editorem[285]a] et lat. leče sě, a běžiece k ňemu, pozdravováchu jeho. Mc9,15 I otáza jich: „Co mezi sobú ptáte?“ Mc9,16 A odpověděv jeden[286]jeden] gieden rkp. z zástupuov, vecě: „Mistře, přinesl jsem přěd tě syna mého, jmajíce ducha němého, Mc9,17 jenž když kuoli jím zuobluje[287]zuobluje] zuoblugie rkp., apprehenderit, allidit lat., tehdy vsliní a zuby zskřehce vadna. I byl jsem řekl tvým učenníkóm, aby jeho vyvrhli, a oni sú nemohli.“ Mc9,18 On jim odpověděv, vecě: „Ó nevěrné pokolenie, kterak dlúho s vámi budu? Dokud[288]Dokud] odkud rkp. vás trpím? Přineste jeho ke mně!“ Mc9,19 I přinesú jeho. A když jeho uzřě, inhed duch zarmúti jej, a letěv na zemi, metáše sě slině. Mc9,20 I otáza otcě jeho: „Kterak jest mnoho času, jakž sě jest to jemu přihodilo?“ Tehdy on vecě: „Z mladosti. Mc9,21 A často jej v uoheň i u vuodu umietal, chtě jeho zatratiti. Avšak muožeš li co, spomoz nám, slitujě sě nad námi.“ Mc9,22 Tehdy Ježíš[289]Ježíš] g Vraštil 169, geziſſ Kyas 166 vecě jemu: „Muožeš li uvěřiti, všeckoť sě muože státi věříciemu.“ Mc9,23 A inhed zavuolav otec toho pacholka, se slzami povědě: „Věřím, hospodine, spomoz mému nevěření!“ Mc9,24 A když uzřě Ježíš[290]Ježíš] g Vraštil 169, geziſſ Kyas 166 zástup k sobě běžiec, popřieti nečistému duchu řka jemu: „Hluchý i němý duše, já tobě kazuji, vyjdi z něho a viec veň nevcházěj!“ Mc9,25 An zakřik a velmi jej rozedřěv, vyjide z něho, že on by[291]by] by Vraštil 169, byl Kyas 164 jako mrtvý, tak že