užitečné v čas potřeby. Mladým, čtrnácti let došlým, silným, zvyklým, nepracovitým, obžerným, zahálčivým, vše věku prostředního až do let padesáti, zvláště pak krevným a pěnokrevným Avicena zchvaluje, ješto žíly hojné mají a prostranné a někdy v žilách zevření krve s jinými vlhkostmi vobávají se.

Jiným pak, jako vodokrevným, kalokrevným, ne tak býti praví požitečné, neb jich horkosti přirozené pouštěním krve umenšuje se, v níž jest života stolice, však v pilné a náhlé potřebě s radou lékaře k rozvážení připouští se.

Čas pouštění krve ten rozdílný

Čas v potřebě náhlé a čas v vuoli svobodné

Čas potřeby náhlé ten jest, komu nastává nebezpečenství, jakož se přihází v nemocech podezřelých, které brzo člověka smrtí, buďto hlízy v hrdle i jinde, kde koli bývají na těle škodlivé. Opět zimnice i jiné nemoci podezřelé. V ten čas krev se pouští bez rozdílu v kterékoli stránce roku, dne i hodiny bez výminky. Trefilo-li by se pak pouštěti v den horký, učiň sobě toto, chceš-li, pohodlí. Otevři okno na puol noci a, očistě pokoj dobře, vodami těmito skrop podlé potřeby – ruožovou, borákovou, rojovníkovou, přileje k nim vocta skrovný díl, sandalu a kafru k tomu protluka, směs spolu a polívaj. Pakli v čas studený máš krev pustiti, tehdy to učiň v světnici prostředně teplé a těmito vodami zprav posilnění sobě: diviznovou, lavendulovou, z jazyku volového, přileje k nim malvazí skrovně nebo dobrého vína.

Čas svobodné vuole při pouštění krve, ten jest podlé zvolení rozkoše, kteréhož člověk muože čekati, nebo jej pominúti. Dvojím pak zpuosobem dělí se: První jest zpuosob povětří znamenati, kteréhožto béře proměnu za účastenství stránek roku, a dobře, nebo hnutí slunce, té planety, v podletí jest horkého zpuosobu a vlažného prostředně a v létě horkého a suchého. Na podzim pak prostředně studeného a suchého. V zimě studeného a vlhkého. A tak z této nápovědi porozuměti bude každý moci, v jakým