[87v]číslo strany rukopisumatky své všech dní života jejieho. A to vždy na paměti jměj, kteraktě ona mnoho těžkých nebezpečenstvie pro tě trpěla, nosieci tě v svém životě. Pronižto když i ona skoná čas života svého, pochováš ji podlé mne. A to také všech dní života svého na mysli jměj, aby na buoha pomněl, a chovaj se, aby hřiechu nepovoloval a skrze to přěstúpil a opustil přikázanie boha našeho. Z svého statka[14]nejisté čtení, poškozený text slova dávaj almužnu a neotvracuj tváři své ot ižádného chudého, a takť bude, že i ot tebe nebude otvrácena tvář božie; jakžkoli muožeš, tak buď milosrden. Budeš li mnoho jmieti, hojně daj. Pakli málo jmieti budeš, málo pro buoh rád uděluj; skrze tu dobrú otplatu poklady sobě shromazdíš[q]shromazdíš] ſhromazdyeſs v den tvé veliké potřeby. Neb almužna ot všelikého hříchu i ot smrti zprošťuje a nepřepustí duši jíti do temnic. Veliké úfanie bude před hospodinem všem, ješto almužnu dávají. To také snažně pamatuj, synu muoj, aby se vystříhal ot všeliké smilnosti[r]smilnosti] wſmylnoſti a kromě své hospodyně netrp hřiecha v svém svědomie[15]korektor v zápisu spojení „w ſwyedomye“ předložku razuroval. Pýše v svém smysle anebo tvém slově panovati nedaj, neb od pýchy stal se jest počátek všeho zatracenie. Podělá li kto co k tvé potřebě, ihned jemu zaplať a otplaty tvého mzdáře u tebe nijak neostavuj. Jehožto ot jiného nerad trpíš[s]trpíš] trpyeſs, toho jinému nečiň. Chléb svuoj jez s lačnými a s potřebnými a svými rúchy nahé přiodívaj. Rady své vždy ot múdrého potřebuj. Po vše časy chval hospodina a pros jeho, ať tvé cesty spraví, aby všechny rady tvé