pověz mi, kterú moc lékařstvie jmieti budú tyto věci z ryby vyňaté, ješto s’ mi kázal schovati?“ Jemuž archanděl otpovědě a řka: „Když částku toho srdce na uhlé položíš, ten dým zahoní všelikého národa ďábla i ot muže i ot ženy, tak že se k nim viece nevrátí. A tato žluč jest dobrá k uočima, ktož má bělmo; jakž pomažeš, tak zdrávi budú.“ K němužto Dobeš vece: „Kde chcem dnes ostati?“ K němuž archanděl vece: „Jest jeden člověk jménem Raguel, bližní z pokolenie tvého, a má jednu dceru, té řiekají Sára, a jejie otec nemá ani syna ani dcery, jediné ji samu. Toběť se má dostati všechno zbožie jeho a musíš ji sobě vzieti za hospodyni; prosiž ji i jejieho otce a ihned ji dá tobě.“ K němuž Dobeš vece: „Slyšal sem, že jest byla dána pořád za sedm mužuov, a všichni sú zemřeli. Ale to sem také slyšal, že jest jě ďábel zdávil. Proněžto boji se, by mi se téhož nepřihodilo, a jsem jediný syn otce a mateře, pomohl bych jim starosti spieše z tohoto světa.“ K tomu archanděl Rafael vece: „Poslúchaj mne a ukáži tobě, kteří sú to, ješto přemoci muož ďábel. Toť sú ti, [ješto]text doplněný editorem tak u manželský stav vstupují, že boha ot sebe i ot své mysli otlúčiec, své nečisté vuoli dosti činie jako kuoň a mezek, jěžto bez rozuma jsú. Nad těmi moc má ďábel. Ale ty když ji pojmeš, vejdeš v svuoj pokoj, tři dni sě jí nedotkneš a nic jiného než s ní na modlitbách budeš. A tu prvú noc i vržeš játr té ryby v uoheň a ihned ďábel bude zahnán. Druhé noci v složenie svatých patriarch budeš připuštěn. A třetie noc