[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

pravili, abych ji do chladu vložil.“ Ptal se ho kupec: „Jestli pak hotová?“ Řekl mu Eilenšpigel: „Není, nebo nevěděl jsem, kdy byšte ji míti chtěli.“ V tom přišli hosté, jimž o svém novém služebníku rozprávěl, že pečeni do sklepu vložil, všickni se tomu smáli a žert z toho udělali, ale žena pokoje neměla pro ty hostě, i řekla k pánu svému, aby toho služebníka preč pustil, že ho v domě míti nechce, nebo vidím, že jest lotr. Řekl jí kupec: „Milá ženo, upokoj se, já ho na cestu do města Gosler potřebovati budu, a když zase domuov přijedu, hned dám mu odpuštění.“ Ledva ženu na to namluvil, aby se upokojila. Když pak seděli a pili, veseli jsouce, a již večer byl, řekl kupec k pacholku: „Blázne, přistroj vuoz a namaž jej dobře, zítra do Gosler pojedeme, jest zde jeden kněz jménem Henrych Hamerstet, ten chce s námi jeti.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Tak se stane.“ I optal se ho, jakého by mastidla měl koupiti. Tedy kupec dal mu groš dvanácterník a řekl mu: „Jdi, kup kolomasti a řekni k ženě, ať starého sádla do ní dá.“ Tak učinil, a když všickni spali, Eilenšpigel vůz vnitř i zevnitř zmazal a nejvíce tu, kdež seděti měli. Nazejtří ráno vstav kupec s knězem, Eilenšpiglovi koně zapříci rozkázali, což on hned učinil, a oni vsedše na vůz, veseli jeli preč, i řekl kněz: „Kýho čerta jest tuto tak mastného, chtěl jsem se držeti, aby mnou vuoz neházel, i zmazal jsem sobě všecky ruce.“ Rozkázali Eilenšpiglovi se zastaviti a řekli mu, že oba dva spředu i szadu jsou velmi zmazaní, i rozhněvali se na dobrého Eilenšpigle. V tom času jel sedlák, vůz slámy na trh veza, i koupili od něho několik otepí a vůz sobě otírali a zase na něj vsedli, tedy řekl kupec k Eilenšpiglovi hněvaje se: „Ty zoufalý lotře, ať by se nikdá šťastně nevedlo, jeď předce k šibenici, zlotřilá šelmo.“ Eilenšpigel tak učinil, a když pod šibenici přijel, hned zastaviv se, koně vypřáhl. I řekl mu kupec: „Co chceš dělati, neb co tím míníš, lotře?“ Odpověděl Eilenšpigel: „Však jste mi rozkázali k šibenici jeti a již jsme teď pod ní, mněl jsem, že tu chceme odpočinouti.“ V tom kupec, z vozu pohleděv, uhlédal, že jsou pod šibenicí: „Co máme činiti.“ Smáli se tomu bláznovství. I řekl mu kupec: „Zapřáhni, lotře, a jeď předce upřímně, neohlédej se.“ I vytáhl Eilenšpigel svorník z vozu, když na hony ujel, šel vůz narůzno a zadní

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).