bezděč, -i f.

ojed. též bezděčie, -ie n.

sr. diek, vděči

1. nátlak, nucenost, nedobrovolnost

2. pod bezděčú nedobrovolně, proti vlastní (popř. cizí) libosti, vůli (sr. ESSČ „bez dieky“ s.v. „dieka“)

Dolož. též vl. jm. míst. Bezděčie. Sr. bezděčenstvie, bezděčstvie, bezděčnost

logo ÚJČCopyright © 2006–2018, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2018, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2018, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 11 lety, 9 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.7
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.