bezděčstvie, -ie n.
k bezděč
1. nátlak, nucenost, nedobrovolnost
2. pod bezděčstviem nedobrovolně, proti vlastní (popř. cizí) libosti, vůli (sr. ESSČ „bez dieky“ s. v. „dieka“)
Sr. bezděč, bezděčenstvie, bezděčnost
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 16. 4. 2024).
bezděčstvie, -ie, neutr., nedobrovolnost, nucení, Unfreiwilligkeit, Zwang. Člověka sobě volného a zapeklitého v hněvu a v zlosti spieše dobrotú a tichú řečí, nežli bezdieczſtwym a skřekem navedeš Tkadl. 12a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bezděč, bezděčnost, -i f., bezděčie, bezděčenstvie, bezděčstvie, -ie n. nedobrovolnost, nucení: pod bezděčí, pod bezděčím, pod bezděčenstvím nedobrovolně, pod nátlakem
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
bezděčstvie n. = nucení, nedobrovolnost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.