|
|
|
člének, -nka/-nku m. článek, -nka/-nku m. k člen 1. čeho (sepsaného n. obecně známého) článek, artikul, dokument n. jeho ucelená část závažného obsahu 2. čeho (celku) článek, artikul, bod, (dílčí) součást něčeho celistvého 3. (něčeho hmotného) článek, kousek, kus, část (zvl. podlouhlého tvaru) 4. periferní pohyblivá část lidského těla, končetina n. její část 5. kloub, (páteře) obratel 6. čeho (nohy) kotník, hlezno 7. část nohy n. těla v oblasti kolem kotníku Ojed. dolož. též člonek. Ke spojení nožný člének, nožný článek v. StčS nožní, nožný 1 Sr. člénec, kus, artikul, klauzule, rozdiel, punkt Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024). 
člen, -a, -u, masc., articulus; stsl. člênъ a članъ, pol. człon, z psl. čeln- Mikl. Et. Wtb.zde nedoloženo; z něho je demin. člének atd. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
člének, změnou hláskovou článek, -nka, -nku, masc., článek, Glied. — czlenek articulus Vít. 92a, Vocab. 175a, Cżlenek Lact. 25b, czlenec Boh. min. 21b; czlanek articulus Prešp. 1222, BohFl. 401, Nom. 67a a j.; czlanyek articulus Rozk. 2000; czlenkowe i údové (těla) Hod. 86b; král patřieše na czlanky ruky articulos Pror. Dan. 5, 5; kterak kóžě přěse všěchny czlanky sě smekla Modl. 55b. — Ve významu přeneseném omezená část celku: czlanek založenie viery HusPost. 80b; jiný úd neb czlanek práva, ješto slove panovánie ODub. 48, fase, stadium soudního řízení. — Hlezno, talus: czlanek talus Vít. 92a, czlenek talus Boh. min. 21b, czlonek (sic) Nom. 67b, talus hlezno cżlenek Lact. 26b; do czlenkow ad talos MamD. 312a; pařiž sobě nohy pod czlanky Chir. 121b, pařiž sobě nohy po czlenky ChirB. 47b; púštěj mu (nemocnému) na noze pod czlenkem t. 195b. — Člének nožní: nozny czlenek *canilla MamA. 15a (mezi bylinami). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
článek, člének, -nka, -nku m. článek, krátká kost tvořící část prstu; kotník; samostatný oddíl něj. celku, odstavec, stať Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
člének m. = článek Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|