|
|
|
nešlechetník, -a m., ojed. nešlechník; k šlechetník, nešlechetný 1. nešlechtic původem i chováním, člověk nízký rodem i svou činností: nobilis Šlechtic ignobilis neſſlechetnik ut preco, tortor et ceteri in officiis talibus VýklKruml 111b (1 Mach 2,8 homo ignobilis: člověk zpupný BiblDrážď, ~Ol, chaterný ~Lit, neurozený ~Pad, mrzutý ~Praž). – Srov. nešlechetný 1 2. nešlechetník, hanebník, ničema, padouch: uzřě črta…i otáza jeho ten stařec a řka: Kam to jdeš, neſſlechetnicze zlostný OtcB 65a maligne; najvěcší neſſlechetnyk z nich [Vršovců] Kochan…Jaromíra… jest probodl PulkB 53 zlosyn; chtěl jest také tento Václav pařískú školu u Praze jmieti, ale někteří neſſlechnyczy rozradili jsú PulkB 189 reprobi; aby…ke lstivějším skutkóm tohoto neſſlechetnika neráčil přichýliti BelA 159b nequissimi; ty neſſlechetnicze prokletý BelA 170b prophane impie; toho nešlechetného neẛlechetṅika chtiech pojieti za manžela Budyš 4b improbo nubere; co tohoto neſſlechetṅika snábdíš nešlechetnějšieho Budyš 5a hoc scelesto; právě lže v svou hlavu jako zlosyn, nešlechetník, nejhorší zrádce a prorádce BřezKron 340 nequam; neſſlechetniczy a zrádci ZřízVlad p3b scelerati…homines; aby žádný mezi nimi mistry nebyl trpín cizoložník, lhář, košíkář nebo jakýžkoliv nešlechetník ArchČ 14,484 (1488) 3. relig. bezbožník, člověk přestupující zákon boží, hříšník: a s neſſlechetnyky počten jest [Spasitel] LyraMat 176a (Is 53,12 cum sceleratis: podlé hřiešných BiblDrážď, ~Ol, pod. EvOl, BiblPraž, s hřiešníky ~Lit, ~Pad); impios neſlechetniky MamKapR 161b (Jud 15: aby tresktal všěcky nemilostivé BiblPad, nešlechetné ~Praž); impius neſſlechetnik VýklKruml 215b (2 Mach 3,11: nepravý Šimon BiblOl, nemilostivý ~Lit, ~Pad, nevěrný ~Praž); neb pyšníkuov plna jest cierkev a neſſlechetnikuow KorMan 19a; v nenávisti jsem měl cierkev neſſlechetnikuow a s nevěrnými nebudu seděti KorTrak o2a (Ps 25,5 ecclesiam malignantium: sboru zlobivých BiblLit, zlostných ~Pad, ~Praž); ║ a tehdy sě zjeví ten neſſlechetnyk, jejžto pán Ježíš zabie duchem úst svých BiblOl 2 Th 2,8 (~Lit, ~Praž, zlostník ~Drážď, nepravý ~Pad, nespravedlivý EvOl) iniquus zloduch. – Srov. nebožník, nepravedlník Srov. nešlechta Ad 2: za lat. malignus stč. též zlodiejcě; za scelestus též zločincě; za sceleratus též zloděj; srov. za nequam též zloch, zlosyn Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nešlechetník, -a, masc., bezbožník, zlosyn, ruchloser Mensch, Bösewicht; pol. nieszlachetnik. — Neſſlechetnycze zlostný maligne OtcA. 209b (osloven je ďábel); z těch jistých věcí vymietáše a pravieše ten neſlechetnyk (kacíř), že by mnohým věcem Kristus chtěl, jichžto by obdržeti nemohl JeronMus. 51b; marnými usty ten neſlechetnyk slavného Jeronyma (akk.), jenž všie pravdy jest světlo, pravieše t. 60a; někteří neſlechetnyczy Pulk. 46a, 167b; chtěl bych o to státi, aby byl takový nešlechetník (travič) tresktán, jako na ň sluší Tkač 17. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nešlechetník m. nešlechtic, člověk nízký rodem i svým chováním; nešlechetník, hanebník, ničema, padouch; bezbožník, hříšník Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|