1. nač [na místo] přijít, vejít, dostat se chůzí někam: [na cestu] vstoupit na něco: jáť ukáži tobě cestu múdrosti, a když na ni nagdeš, tvé kročeje nebudú súženy RokJanB 234a (v obraze); ║ svatý Pavel adiit naſel Greciam Řěcko docens učě SekvUKA 30a přišel do Řecka

2. neos. čeho [o nějakém množství] (kam) vniknout, proniknout, dostat se nenápadně: jako vody v lodie dierkú nayde zponenáhlu ŠtítBrigC 13b facit aquam…intrare; skrz jednánie šatonovo naſſlo jest ryb odporných té síti aneb rot lidí odporných vieře, ješto sú ztrhali tu siet viery ChelčSíť 149b (v obraze); co jest takých odpuorcí naſſlo pod vieru a zrušili jsú ji mnohonásobně ChelčSíť 9a (fig.). – Srov. naběžěti

3. co/koho přijít k něčemu a uvidět to, objevit, najít něco n. někoho (zvl. náhodou), přijít na něco n. na někoho: nagydom sled na piesku ještěra jednoho OtcA 124b (nadjidechom ~B, nalezli smy ~C, našli sme ~E); a tu jda [Jan] i nagide toho Filipa a zavolal ho po sobě RokJanB 22a; šeptali uškrvujíc se, jako by želézko naſſli TovHád 127b; ktož ji [síru] zná, ten jí nayde všudy dosti AlchAnt 109a; ztlukú jim nádoby s vínem…,kdež co naydu CestKabK 19a; což člověk naygde a toho nezjeví Žilin 142a vindet; ║ a inhed by opět veliká tma, a tu nagidechom to hrozné viděnie…a to vniče (wnuczi rkp) před námi v nějaký duol CestMandA 217b (nadjidechom ~B, ~N, viděchom ~C) narazili jsme na to. – Srov. nadjíti 1

4. co/koho najít, nalézt, objevit (zvl. hledáním); [nějaké množství] shledat: [něco chtěného] vyhledat si; [něco abstraktního] zjistit: a již tři léta jsú, jakž hledám ovoce, a nic nenaydu EvVíd 33b (L 13,7: var. v. nalezovati 1) non invenio; ach mně smutnéj, kam mi jíti, kde l mi milého nagiti HradMagd 38a; které věci hrnec za nova najde, túž vóni v něm na starost nayde Vít 46a; králi,… opatř své svědomie v sobě velmi pilně, toť já razi. Tu naydeſs mnohé přiekazy, v svědomí zapletenie divné FlašRadaA 1998; chcemť takovú [ženu] nagiti, ješto urozená bude a tebe hodná GrizM 153b finden; a kdyžto ovotce zralo bude, naideſſs v hrušcě anebo v jablku, což s tam schoval ŠtěpMuz 13; neb jsú viny…některé těžké, ješto jich nemuož snadně na bratru nagiti ChelčPost 195b; zlosyn nagde zlosyny, a dobrý nebude bez družiny KorMan 181b; nagdeſs po figuře pravdu KorMan 143b; doktoruov dosti naydu k svému úmyslu AktaBratr 1,76a; ale to se tak nenašlo, jakož jest mi řekl NaučBrn 48; ty šaty [ukradené] u jednoho člověka najdené obstavil u nás NaučBrn 155 (1466); kteráž [cedule] p. hajtmanem v listu poručném najdena jest Půh 6,145 (1481); a když sem se v Vrahovice uvázal, našel sem dvuor pustý, neosedly Půh 6,239 (1490); ║ koho jest [pomlouvač] tak na duši ranil…,tak by měl nagiti a opraviti BechMuz 91a uznat; provoděci tě do hrobu, naydet [žena] sobě hned svú dobu RozmlSmrt 927 chopí se příležitosti, najde svou příležitost; že mi jest prodal tvrz Dubčany s její příslušenstvím a platu summu mi jest menoval, kteréž já najíti na tom panství nemohu Půh 6,296 (1492) vyzískat — 3. os. sg. s všeobec. osobním podmětem: okolo toho města turkysóv nayde mnoho CestMil 17a turchisci…reperiuntur; zákon boží nápodoben jest jako krajina, v niež by mohl nagiti rozličných kovóv, jako v Čechách střiebro, zlato, olovo, vše nagde RokJanB 71b; v Konstantinopoli v tom městě nayde lidi rozličných věr a jazykóv CestKabK 1b

5. koho jak n. kde [v jisté situaci] nalézt, shledat, zastihnout, zastat: když v súdný den nayde tě [Kristus] nezmyta, točíš bez svaté zpovědi, bez pochybenie proti tobě súd vydá GestaB 7a te invenit; poselstvie bych rád k vám krátké učinil, než neviem, najdu li vás doma ArchČ 7,364 (1468); což skrze Jeho Milost [krále Jiřího] napraveno by býti mělo k dobrému, v tom hotový jsa dal se vždy najíti List VýbAkad 2/2,216 (1467)

6. (o čem, že…) kde [v psaném textu] najít n. nalézt napsáno, dočíst se: nechají čtú [viklefisté] čtenie před tiem slovem, naydut, že Kristus to mluvil k zástupóm ŠtítSvátA 198b; a tu o ní [tekutině] naydeſs, kdež se píše o bolestech mužských v lóně LékFrantC 172b; o tom nagdeš prima Petri RokJanB 21b; páni pořád póhony súditi chtí tak, jakž se v pohónných registřích pohání a nayde TovačA 38a; ač by kde jim…ve dskách svědčilo a se našlo, že to [právo věnné] tímto vkladem moří DeskyMorBrn 52 (1492)

7. co [abstraktního] najít, nalézt něco, nabýt něčeho; [něco žádoucího] získat něco, dojít, dosáhnout něčeho: blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenstvie naygdu EvOl 324a (Mt 5,7: dojdu EvVíd a ost.) consequentur; a móž tak nepokojen člověk s světem býti, ež toho nenayde, by kdy byl uzdraven z toho neduhu Aug 135b; jehož [vítězství] jsú potom…nikoli nagiti nemohli TrojK 126b (nadjíti ~O, nalézti ~A) pervenire; kady s té smělosti nabyl a naſſel TkadlA 2a; toť mu [maniakovi] hněv staví a smysla nagde LékMuz 39b; nikdiež pode vším nebem žádný člověk nenayde spasenie svého a hřiechuom odpuštěnie, chybí li se drahého Ježíše RokPostA 73b; naſſel jsi milost přede mnú BiblPraž Ex 33,12 (nalezl jsi ~Card a ost.) invenisti; recuperare nagiti SlovKlem 21b

8. jur. [o právní autoritě] (co, že…, aby…) ustanovit; [o kolektivu] usnést se (na něčem); [rozsudek] vynést; bez předm. rozhodnout, učinit nález: poňvadž jsú to jednú súdili páni a našli, aby jemu Jindřich plnil, nechtí toho páni po druhé súditi Půh 2,2 (1406); zemane nassly i přiřkli Kyjovcovi na Jaroška, že právě žaloval PrávOpav 1,24 (1436); abyste to tak učinili, jakož kniežata a páni té koruny najdú a rozkáží BřezKron 492; král Jeho Milost ráčil jest v těch věcech mezi pány a rytieřstvem takový prostředek nagiti a rozkázati, kterýž se má a mieti bude nynie i potom na budúcie časy držeti a zachovati ZřízVlad o7b invenire; zemané nassly nález mezi panem Jindřichem…a mezi úmluvcemi PrávOpav 1,54 (1451); jemu ortel naygdu Žilin 143b ym urtayl vinden; jakž koli páni o sirotcích najdú a uloží ArchČ 37,326 (1460); přísahu vedlé práva najidenú učiniti nechtie NaučBrn 99 (1462); i našli páni zemane podlé práva…, že to na dvory připuštěno býti má PrávOsvět 84 (1500); ║ ale na tom chci dosti míti, což mi páni za právo najdú Půh 1,156 (1406) právem naleznou; kohož vinného nagdu [úředníci se zemany] TovačA 74a shledají vinným Srov. nalézti

1. [o prostoru] naplnit se tím, co dovnitř vešlo (přišlými lidmi): vyšedše sluhy jeho sebrachu všechny, koho nalezu, aby naſyel duom svatebný EvSeit 147a (Mt 22,10: ~Rajhr, aby byla svatba naplněna ~Víd, naplněny jsú svatby sediecích ~Ol, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, naplněna jest svatba hodovníky ~Praž, doplni sě kvas svatebný ~Drážď, by plna svatba těch, ješto běchu pozváni ~Ol) impletae sunt nuptiae; ║ kdyžť [houby] dobřě vínem naygdu, vyždmiž z nich to víno LékChir 288b nasáknou. – Srov. naběhnúti 4

2. nabýt, narůst, zvětšit svůj objem, zvednout se: inolere ruosti aut odvyknúti aut nagiti SlovKlem 16a; naydet [suchý úd] zase LékChir 93b; naydet ten úd zase uschlý LékChir 95a

3. čeho [pachu] načichnout, načpět něčím, natáhnout do sebe něco: které věci hrnec za nova nayde, túž vóni v něm na starost najde Vít 46a; takť jest naſſel [Zikmund] již cizieho smradu, žeť ho vóně ctného mrzí Čecha již každého Budyš 36b (v obraze); čehož třěp za novu nayde, tiem návetech voněti bude LékFrantB 30a (navře ~A) quo semel est imbuta recens (Horatius, Epist. I 2,69–70); moc jeho [pižma] potracená navracuje se, kdyby je do prevéta položil. Vuoně zase nagde, kterou potratilo z přimíšení vonných věcí Apat 16b odorem recuperat