kdež | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

kde adv. a konj.

kdež adv. a konj.

kdeže adv. a konj.

kdežto adv. a konj.

I. zájmenné příslovce

1. tázací místní kde

2. tázací místní kam

3. tázací místní odkud

4. neurčité místní kde, kdesi, někde; kdekoli

5. vztažné místní kde, na kterém místě

6. vztažné místní kam, kterým směrem

7. vztažné místní kudy, kterým směrem

8. vztažné časové když, v tom(též) okamžiku

II. spojka podřadicí

1. podmínková když, jestliže, pokud

2. příčinná když, protože

3. odporovací kdežto

4. přípustková ačkoli, přestože

5. obsahová že

III. spojka souřadicí

konkluzivní (a) proto, pročež

Dolož. též v podobě kdežť, ojed. též kdé. K původu, významu a vývoji spojovacího výrazu sr. J. Bauer, Vývoj českého souvětí, Praha 1960, zvl. s. 76–77, 157–159, 161–163, 188–189, 201, 209, 214n., 239, 315–316

Sr. kda, kdekoli, někde, nikde, pročež

Autor: Štěpán Šimek

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 9. 5. 2024).

 


kdež v. kde

Autor: Štěpán Šimek

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 9. 5. 2024).

 


kde, -že kdeže, kdež, -ž-to kdež-to, adv., conj., wo, ubi; stsl. kъde ubi, ze kmene zájm. koa příp. -de. Za etymologické kd- bývá spodobou gd- a odsutím d-; přikloněním ke kto psáno někdy kt- místo kd-; a fonetickým zdloužením bývá někdy kdé. Význam původní je místní a klidový; z místního bývá přenesením časový a jiný, kde bývá za kdy atd., — a klidový bývá změněn v pohybový, kde bývá za kam. — Dále je význam původně tázací, a z toho pak vztažný a neurčitý. — I. U významu tázacím. Kdyžto řkú navšaký den: kde jest bóh tvój? ubi est? ŽKlem. 41, 4. I řekl: kdez juž sú? ubinam sunt? t. Deut. 26, kde juž jsú? ŽWittb. tamt. Kdee jste položili jej? EvZimn. 34 — Vecě liška: kde jdeš, čbáne? Hrad. 130a, kde? za kam? Kde to jdeš, Dorotho? KázLeg. 53b. — A kde ť porodí (stará žena), poněvadž všecka mrtva jsúci nemóž počieti? ChelčPař. 173b, kde? za kterak? — II. U významu vztažném. Nolite thesaurizare in terra…, cdeze zloději ne… ukrádajú HomOp. 177a. Jež sě stalo v Čechách nenie, gdes přívuzných králóv nenie Jid. 12. (Jidáš) pošél v tuže zemiu, gdes Herodes byl čcti zbaven t. 35; gdes nás kto… domem svD. 9; gdes kto kak chtěl vóliu majě PilB.; gdes (u Mohuče) potok hi řěka plove PilA. 10; gdeſto zlí duchové bydlé ApŠ. 67. Gdes sě bylo boju sníti, kotvy byly… metány AlxB. 1, 31. Si, jmajiúce rychlé koně, svobodně, kdez chtie, přihonie AlxŠ. 1, 9. (Tři cěsty), kdez sě člun u vodách plazí a kdez had po skalách lazí, kdez orel vstúpí v oblaky… AlxV. 12 sl. Ande jí (zajaté paní) pojíti velé, kdezto jiej viděti vraha t. 1888 Kdezto sú mne pokúšěli otci vaši ubi tentaverunt ŽKlem. 94, 9; kdezto nebieše bázen ubi non erat t. 13, 5. U Vltavy pod Petřínem, kdež (tesař) činí práh (s) svým synem DalC. 7. Tiemto mužóm poleku, kdežto mociú nedoteku t. 9. — Nejednu smirtelnú ránu sobě tu dachu, gdes sě najpirvé potkachu AlxB. 3, 16, tu, tam, tady — kde (korrelat.); tu, kdes bylo býti hrozno AlxH. 5, 28; najvěčšie šlechta tu je, kdez smysl nravy okrašlije AlxV. 243; kdež »bojišťe« slove pod Vyšehradem, tu stojiechu DalC. 10; Vršovici sě neslúpi, kdez móžeš, tu jě tupi t. 36; tu, kdezto já vám ukážiu t. 7; (Joachym) hna sě preč…, tam, gdes ho měsiecóv pěti nikte nemohl byl vzvěděti LMar. 6; mé srdce tam spěje, kdez mi sě čest sděje AlxV. 855; uda sě j’mu (Alexandrovi) jěti tady, kdeſto sú trojské ohrady t. 712. — A proto kdez já přídu, to miesto já naplním Kruml. 383a, kde za kam; šel, kde ho vuole jeho nesla RešSir. 293b. — Dieše k času tomu, kdez bě péče ne o domu, jedno životě jediném AlxV. 2451, kde za kdy; kdez ste šli z Egypta cum egrederemini Ol. Deut. 24, 9; léta páně 1525, kdež okolo sta tisíc sedláků zbito bylo RešSir. 58a; jiná zpráva jest, kdeż kto zpravuje vším, což má VšehK. 115b; to se trojím obyčejem přiházie: kdeż dědice poručníci v dědictvie pustiti nechtie, kdeż vdovy…, kdeż nápadníka v dědictvie jeho pustiti nechtie t. 256a; jest jemu učinil škodu, kdež jemu dobytek ze dvora zajal VšehJ. 49. Z toho vyvinulo se odporovací kdežto = da doch, wogegen: o úkladech a lstech za časuov jich (starých Čechův) málo nebo nic nebylo slýcháno, kdeż-to nynie za najvyšší múdrost se drží… VšehK. 89b; protož slovú (zákonové) lidští, neb sú lidsky pod řeholy uvedeni, kdezto v sňemiech musili sú mnoho rad mieti, kterak by celý svět obkročili věrú písma svatého ChelčPař. 133a. — III. U významu neurčitém = někde, (irgend)wο, alicubi: gdež nás kto gde domem… svD. 9; każdá tvář…, juž země neb moře plodí, což-li gde v povětřie vzchodí LMar. 55; což bylo gde prázných kútóv AlxB. 4, 18; což sě j’mu jest čsti gde stalo t. 6, 7; nezdá mi sě, by vlastná mátě… kde takú věc obdiržala AlxM. 3, 18; ač sě kde u mých sloviech potknu AlxV. 27; — ač s’ ty jej (umrlého Ježíše) vzal a kdes složil Hrad. 42a, kde s enklit. -si, -s; — kdekoly (sem) sě stavila, tu sem v hřiešě vždy bydlila Vít. 2a, kde s enklit. -koli, wo immer, ubicunque; proto sě Němcóm české báby smějiechu, neb kdez koly jě uzřiechu, Hynkem Dubským jě strašiechu DalC. 93. — kde ubi Prešp. 258; kdez ubi MamA. 21b; kte ubi Otc. 10a, ktezto t. 244a; ktez by mohli GestaKl. 72; dez Pass. 528; kdeez EvZimn. 15.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


kde-s, kde-si v. kde. kde-ž, kdež, kde-že, kde-ž-koli, -ž-to kde-ž-to v. kde.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


kde, kdež(e), kdež, kdeže, kdežto adv. a spoj. ve významu časovém, vztažném a tázacím kde, kam; kdy, když; ve významu neurčitém někde; kdež jedno kdekoli
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


kde(ž), kde, kdež adv. = kam; tu, při tom; kdy, když; — kdež jedno = kdekoli
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 25 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).