kde, -že kdeže, -ž kdež, -ž-to kdež-to, adv., conj., wo, ubi; stsl. kъde ubi, ze kmene zájm. koa příp. -de. Za etymologické kd- bývá spodobou gd- a odsutím d-; přikloněním ke kto psáno někdy kt- místo kd-; a fonetickým zdloužením bývá někdy kdé. Význam původní je místní a klidový; z místního bývá přenesením časový a jiný, kde bývá za kdy atd., — a klidový bývá změněn v pohybový, kde bývá za kam. — Dále je význam původně tázací, a z toho pak vztažný a neurčitý. — I. U významu tázacím. Kdyžto řkú navšaký den: kde jest bóh tvój? ubi est? ŽKlem. 41, 4. I řekl: kdez juž sú? ubinam sunt? t. Deut. 26, kde juž jsú? ŽWittb. tamt. Kdee jste položili jej? EvZimn. 34 — Vecě liška: kde jdeš, čbáne? Hrad. 130a, kde? za kam? Kde to jdeš, Dorotho? KázLeg. 53b. — A kde ť porodí (stará žena), poněvadž všecka mrtva jsúci nemóž počieti? ChelčPař. 173b, kde? za kterak? — II. U významu vztažném. Nolite thesaurizare in terra…, cdeze zloději ne… ukrádajú HomOp. 177a. Jež sě stalo v Čechách nenie, gdes přívuzných králóv nenie Jid. 12. (Jidáš) pošél v tuže zemiu, gdes Herodes byl čcti zbaven t. 35; gdes nás kto… domem svD. 9; gdes kto kak chtěl vóliu majě PilB.; gdes (u Mohuče) potok hi řěka plove PilA. 10; gdeſto zlí duchové bydlé ApŠ. 67. Gdes sě bylo boju sníti, kotvy byly… metány AlxB. 1, 31. Si, jmajiúce rychlé koně, svobodně, kdez chtie, přihonie AlxŠ. 1, 9. (Tři cěsty), kdez sě člun u vodách plazí a kdez had po skalách lazí, kdez orel vstúpí v oblaky… AlxV. 12 sl. Ande jí (zajaté paní) pojíti velé, kdezto jiej viděti vraha t. 1888 Kdezto sú mne pokúšěli otci vaši ubi tentaverunt ŽKlem. 94, 9; kdezto nebieše bázen ubi non erat t. 13, 5. U Vltavy pod Petřínem, kdež (tesař) činí práh (s) svým synem DalC. 7. Tiemto mužóm poleku, kdežto mociú nedoteku t. 9. — Nejednu smirtelnú ránu sobě tu dachu, gdes sě najpirvé potkachu AlxB. 3, 16, tu, tam, tady — kde (korrelat.); tu, kdes bylo býti hrozno AlxH. 5, 28; najvěčšie šlechta tu je, kdez smysl nravy okrašlije AlxV. 243; kdež »bojišťe« slove pod Vyšehradem, tu stojiechu DalC. 10; Vršovici sě neslúpi, kdez móžeš, tu jě tupi t. 36; tu, kdezto já vám ukážiu t. 7; (Joachym) hna sě preč…, tam, gdes ho měsiecóv pěti nikte nemohl byl vzvěděti LMar. 6; mé srdce tam spěje, kdez mi sě čest sděje AlxV. 855; uda sě j’mu (Alexandrovi) jěti tady, kdeſto sú trojské ohrady t. 712. — A proto kdez já přídu, to miesto já naplním Kruml. 383a, kde za kam; šel, kde ho vuole jeho nesla RešSir. 293b. — Dieše k času tomu, kdez bě péče ne o domu, jedno životě jediném AlxV. 2451, kde za kdy; kdez ste šli z Egypta cum egrederemini Ol. Deut. 24, 9; léta páně 1525, kdež okolo sta tisíc sedláků zbito bylo RešSir. 58a; jiná zpráva jest, kdeż kto zpravuje vším, což má VšehK. 115b; to se trojím obyčejem přiházie: kdeż dědice poručníci v dědictvie pustiti nechtie, kdeż vdovy…, kdeż nápadníka v dědictvie jeho pustiti nechtie t. 256a; jest jemu učinil škodu, kdež jemu dobytek ze dvora zajal VšehJ. 49. Z toho vyvinulo se odporovací kdežto = da doch, wogegen: o úkladech a lstech za časuov jich (starých Čechův) málo nebo nic nebylo slýcháno, kdeż-to nynie za najvyšší múdrost se drží… VšehK. 89b; protož slovú (zákonové) lidští, neb sú lidsky pod řeholy uvedeni, kdezto v sňemiech musili sú mnoho rad mieti, kterak by celý svět obkročili věrú písma svatého ChelčPař. 133a. — III. U významu neurčitém = někde, (irgend)wο, alicubi: gdež nás kto gde domem… svD. 9; każdá tvář…, juž země neb moře plodí, což-li gde v povětřie vzchodí LMar. 55; což bylo gde prázných kútóv AlxB. 4, 18; což sě j’mu jest čsti gde stalo t. 6, 7; nezdá mi sě, by vlastná mátě… kde takú věc obdiržala AlxM. 3, 18; ač sě kde u mých sloviech potknu AlxV. 27; — ač s’ ty jej (umrlého Ježíše) vzal a kdes složil Hrad. 42a, kde s enklit. -si, -s; — kdekoly (sem) sě stavila, tu sem v hřiešě vždy bydlila Vít. 2a, kde s enklit. -koli, wo immer, ubicunque; proto sě Němcóm české báby smějiechu, neb kdez koly jě uzřiechu, Hynkem Dubským jě strašiechu DalC. 93. — kde ubi Prešp. 258; kdez ubi MamA. 21b; kte ubi Otc. 10a, ktezto t. 244a; ktez by mohli GestaKl. 72; dez Pass. 528; kdeez EvZimn. 15.

leci-, lec- a změnou hláskovou (od sykavky dále následující) také leti- z leci-, adv. předpona, leda, was immer für. Bývá vykládáno z *leda-si-, *led-si, *led-s’; ale výkladu tomu překáží ta okolnost, že pro předpokládané *leda-si- atd. není dokladů starších, a snad vůbec žádných. Spíše je spojovati -ci se stsl. cê. — leci-kto, lec-kto, wer immer, der erste beste: lecikto z našich mlazších sluh Pass. 618; v pilnú potřebu i nekněz leciktos pokřtíti móž ŠtítOp. 243a; aby leczyktos věda, že atd. KázLeg. 181a; ne lecktos leckohos… má kárati ŠtítOpat. 173b; ne leczktos leczkohos… má kárati ŠtítMus. 147a; — leci-čso, lec-čso, leti-čso, -co leci-co, lec-co, leti-co: přietel… doufá přieteli a prosí za lecziczos svobodně přietele ŠtítMus. 102b; pro lecz czos Štít. uč. 23a; bude s ním (sladovník se sedlákem) lecz czo mluviti Hrad. 132b; takoví ť mohú prositi boha za leticzos takového ŠtítMus. 131a; ano jím (kamýkem) leticzos pohybuje t. 113b; jakož ť je často leticzos takového počna sě zmisávalo tamt. 85b; hospodin stvořil duši a dal jí rozum, aby tiem mohla spravenie své vóli jmieti, aby w-lecz we-cz nevklonula Štít. ř. 49a, t. j. v-lec-ve-č; ne leckdys má kárati jeden druhého, ani z lecziczehos ŠtítMus. 147a, ne leckdys ani z leċehos (= z lec-čehos) má kárati jeden druhého ŠtítOpat. 173b; k leczczemu Kruml. 292b, t. j. k leč-čemu, z lec-čemu; ti mnoho o leczyczems marném vydadie řeči Štít. ř. 95a; v prudkosti (orlově, znamená sě) w lecziczems bezpřémné ukvapenie ŠtítMus. 72a; — leci-který, lec-který, -kteraký leci-kteraký, lec-kteraký: otěž leczktereho z nich Kruml. 385b; prosiec, aby jim (starosta Mediolanským) leczktereho poslal Pass. 463; toho dřeva (rodokmenu) kmen jest otec neb máti, neb móž (ty) čísti rod po leczkterem z nich Štít. uč. 38b; na leczikterem orudí Lit. Skutk. 27, 44 (ve Vulg. jinak); lapák věrné leciktere a pokorné nuzí HusPost. 80a; hledaje zvěře leczkterakeho Mill. 80a; — leci-čí, lec-čí: uzříme matku čistú pannu, ne leczy-czijſ matkú, ale matkú boží Štít. ř. 214a; ne po lecċis hlavě chtěl bych v tom, což vědě, postúpiti ŠtítOp. 249b, nechtěl bych po leticzies (sic) hlavě postúpiti ŠtítMus. 151b; — leci-kaký, lec-kaký, -jaký leci-jaký, lec-jaký: leczikakeyſy hry Mill. 34b; omlúvajíc sě leczykakus omluvú Kruml. 377b; leczikakés příhody (na člověka spadnou) t. 407a; leczkakeſs sliby Otc. 455b; leczyyakes úsně a řemenie vařiece jedli KázLeg. 91b; lecyakyms falšem lepie sě jedni léní k druhým ŠtítPař. 101b; — leci-kako, lec-kako, -jako leci-jako, lec-jako: ty s’ stál po sboží lecykak tohoto světa Pass. 396, ty s’ stál leczſykak po sboží PassKlem. 160b; markrabie kázal sirotky leczikáks vdávati ŠtítMus. 139a; (oheň) bude leczikaks nelahodně kúřiti sě t. 65a; někteří pro své obžerstvo chtie sě leczikaks objíti t. 64a; (muž marnivé ženy) mosí krásti, lecz kaks vylstiti Štít. uč. 57a; kněžie… toho (služby zádušní) odbudú lecz kaks na pospěch brebcíc t. 157a; aby (lidé) pracovitých věcí ušli a lecyaks toho života zbyli, nedbajíce, co potom bude, leda vyzaháleli čas po času lecyaks ŠtítPař. 101b; — leci-kamo, lec-kamo, -kdy leci-kdy, lec-kdy, -kde leci-kde, lec-kde, -kudy leci-kudy, lec-kudy: do krčmy… leczikam v nehodné kněžím obyčeje HusPost. 14b; pod ploty leczykudys okolo špitála Otc. 484b; když ho sen trápil, přěd oltářem leczſikde podřiemal Pass. 415; aby (lid) pochovával sě leczikdeṡ HusPost. 81b; veliké jest opatrnosti třeba k tomu (t. kárání), ne lecktos leckohos, ne leckdes, ne leckdys… má kárati jeden druhého ŠtítOp. 173a; ne leczktos leczkohos, ne leczkdes, ne leczkdys má kárati jeden druhého ŠtítMus. 147a. — Srov. leda.

lec-jak, -kak lec-kak-, -kamo lec-kamo, -kde lec-kde, -kdy lec-kdy, -kudy lec-kudy, -který lec-který, -kto lec-kto atp. v. leci-.

kde, kdež(e), kdež, kdeže, kdežto adv. a spoj. ve významu časovém, vztažném a tázacím kde, kam; kdy, když; ve významu neurčitém někde; kdež jedno kdekoli

kde(ž), kde, kdež adv. = kam; tu, při tom; kdy, když; — kdež jedno = kdekoli