jiedlo | ESSČ | GbSlov |

jiedlo, -a n.

k jiesti

1. čeho jídlo, jedení, požívání něčeho stravitelného

2. jídlo, co lze požít, co je k „jídlu“ 1, zvl. potravina

3. jídlo, pokrm, potraviny upravené k požívání

(při hostině) chod

ojed. poslednie jiedlo zákusek

4. zř. jídlo požívané v určitou denní dobu, oběd, večeře ap.

5. zř. vyživování někoho, poskytování jídla někomu

K 5: jen Žilin. Sr. jědenie, nápoj, oběd, oděv, pitie

Autor: Miloslava Vajdlová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024).

 


jiedlo, -a, neutr., jídlo, jedení, Essen. — (Chléb) wŕci psóm k gíedlu HusPost. 46b; gedlo neb pitie Hod. 63b; toho ať často požívá i před gedlem i po gedle Rhas. 154; dokonavše gedlo GestaBř. 37b. — Comessatio snošené gyedlo Anon. 2a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 23 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).