|
|
|
jednú adv. též jednúc adv. k jeden 1. najednou, vtom 2. (o ději budoucím) jednou, někdy 3. (o ději minulém) jednou, kdysi, když jednou; u opakovaného děje poprvé 4. jednou, jedenkrát 5. jen, pouze Sr. jedinú, jednúkrát, pojednú Autor: Michal Hořejší Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024). 
jednú, adv., jednou, einmal. Vlastně sing. instr. fem. k nom. jedna, srov. stsl. jedinoją a také jediną, jedьną semel, olim. Dial. (mor.) také jednú-c, srov. jednúc Suš. 348, nejednúc t. 332, pak stpol. jednąc JagArch. 7, 559 a stsl. jediną-štь, jedьną-štь, -šti. — (Žena, matka Jidášova) iednǔ byla nespiúci Jid. 159; (i)ednǔ svD. 74. gednu mluvil jest bóh semel ŽWittb. 61, 12, ŽPod. tamt. Když gednuu panna na to hlédáše Pass. 22; gednuu sě to přihodilo t. 24. Ó s kakú žádostí kázáše gednvv šlechetný Milíč! Štít. ř. 130a. — Kristus gednvcz umřěl jest EvOl. 138a, jednúc; (Kristus) všel gednvcz v posvátnost věčnú t. 126b; gednvcz kamenován jsem t. 104b; (udála se) gednucz taká příhoda Mill. 15a. — (Sv. German) v uobyčěji jměl, jež yednu dne jědl Pass. 385, jednú dne, jednou za den. — Když (žena) nepodobnú věc, ač i gednú, ukáže do sebe Štít. uč. 56a, ač i jednú, třeba jen jednou. — Sto jich gednu se zdi zabí (obléhaní sto oblehatelův), a však sě vždy ke zdi hrabí AlxV. 2046, jednú, najednou; král všěm sě gednu káza hnúti t. 2128. — Potopeni buďte poiednu simul ŽKlem. 39, 15, pojednú, spolu, najednou; nepraví zahynú pogednu peribunt simul t. 36, 38, pogednu hory zveselé sě simul ŽWittb. 97, 8; pogednu simul ŽTom. 48, 11; který sě sám druhý neb sám třetí urodí pogednv́ od jedné matky HusPost. 77a; vše pogednu propověděti Kruml. 160b. Umřěla bych za tě nepoyednu, ale stokrát Hrad. 55a, po-jednú, jednou. — yednukrat semel ŽKap. 88,36, ustrnulé jednú spojeno s -krát. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jednú adv. jednou, najednou, jedenkrát; kdysi; po-jednú najednou, zároveň, naráz Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
jednú adv. = jednou; kdysi; — po-jednú = najednou, současně Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|