Vyhledávání [jeden]

jeden, jednoho num., f. jedna, jedné, n. jedno, jednoho

1. jeden; vyjadřuje prostý počet; „jeden – druhý“ ve funci num. řad. první; zpodst. n. sg. jedno, jedna věc, jeden případ, jedna možnost ap.

pod jednú (zpósobú) ap. relig. (o přijímání) pod jednou způsobou (arch.), tj. v podobě chleba

jedniem slovem, v jednom slově krátce, zkrátka

jedno býti s kým shodovat se

jeden každý ap. pleon. (?) každý

on jeden každý

po záporu do jednoho ani jeden, (vůbec) nikdo, (vůbec) žádný

2. z kolika, mezi čím (pouze) jeden, jediný; vyjadřuje omezení na nejmenší postačující počet; zpodst. n. sg. jedno, jediná věc

3. z koho, koho, čeho jeden (jistý); vyjadřuje příslušnost ke skupině s uvedenými vlastnostmi; ve funkci pron. anafor. někdo, některý (v záporu nikdo/žádný), ten (určitý, který …)

4. jeden, jediný; vyjadřuje jednotu n. souhrnnost; „jeden“, „jedno“ abstr. jedno, jeden celek

(jako) jedno býti s kým být téže podstaty, tvořit jednotu n. celek v něčem; (názorově) být za jedno

za jeden člověk, za jedno, v jedno ap. (o konání ap.) s kým jednotně, ve shodě, jako jeden muž, s týmž výsledkem n. závěrem; (o úmluvě) společně

jur. jednú rukú (o právním úkonu) společně

jednú prací (o ději) najednou, při jednom (hovor.)

5. jeden, jediný, jedinečný; vyjadřuje ojedinělost n. osobitost

6. jeden – druhý ap. jeden – druhý, ten – onen; vyjadřuje jednu z vzájemně odlišných částí nějakého celku, zvl. dvoučlenného; bez bližšího určení některý – některý; abs. „jedno – druhé“ ap. jednak – jednak, za prvé – za druhé

7. jeden, stejný n. týž; vyjadřuje stejnorodost n. celistvost objektu; (o sdíleném) společný; (o dosaženém výsledku ap.) jednotný

z jedné vóle shodně, jednomyslně

(vše) jedno (býti ap.) (o více možnostech) v čem stejný, týž, bez rozdílu; (o jedné možnosti) marný, zbytečný

za jedno (dáti ap.) stejně

jedniem hlasem, jednú mysľú ap. jednomyslně, shodně, stejně

8. ve funkci num. řad. zvl. ve spojení s „druhý“ jeden, první; vyjadřuje objekt jako libovolný člen stejnorodé skupiny, zvl. ve vztahu recipročním

jeden jako druhý každý

jeden po druhém ap. postupně

9. ve funkci pron. indef. jeden, jakýsi, kterýsi, jistý; vyjadřuje neurčitost, nedostatek bližšího určení objektu; zpodst. kdosi

jedny časy ap. kdysi, svého času („jedné“ 7)

10. ve funkci pron. indef. jeden, jakýkoli, kterýkoli, každý; vyjadřuje libovolnost; zpodst. kdokoli, cokoli

jedno býti být jedno, být nedůležité

11. ve funkci pron. limit. po záporu ani jeden, žádný; zpodst. nikdo

12. zpodst. někdo, jeden (hovor.), člověk (hovor.)

Významové vztahy a přechody nelze v lineárním zápisu postihnout přesně a v úplnosti (sr. vztah významů 4 a 7 lišících se mírou kvantitativního a kvalitativního příznaku). – K 1 a 10: někdy poklesá v redundantní výraz vyjadřující neurčitost, indeterminovanost (na způsob gramatického členu) – sr. jestliže by tě jedno oko bolelo, vezmi bukvice list LékFrantA 117b; káza jeho [Piláta Tiberius] vésti na púšt k městu jednomu, jenž Ameria slovieše VeronS 114a in civitatem Timerinam; to jest jedna žaloba Žilin 141a ein klage; té jest síly nejměl král David, jenž jednoho nedvěda a lva a obra umrtvil AlbRájA 8b; znamenie zmozolenie … jest jedno nadutie LékSalM 288. – V EvVíd J 3,18 jeden za lat. unigenitus. – K 4 jur.: sr. společní. – K 11: sr.ijeden

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).

jeden , -dna jedna , -dno jedno , , einer; z jedьnъ, jedinъ, někdy jedьnъ, unus, solus. — Jako ieden z kniežat unus 81, 7. Tak jiej gednuu ranú hlava sťata Pass 21. Zisk ve ztrátě, radost v smutcě sú spřěžena (sic) w gedno pútce 7, 35. Na gednye straně kříže 116b. — Nenie, kto by učinil dobřě, nenie až do giednoho usque ad unum 13, 1; nenie, kto by učinil dobré, nenie až do gednoho tamt., (až) do jednoho. V sebrániú liuda w gedno in unum 101, 23, v jedno; kniežata sě sešli w gedno 2, 2; králi sebrali sú sě, sešli sě w gedno 47, 5. Vzvyšmy jmě jeho w gedno in idipsum 33, 4 (překlad odchylný). — Jdiechu gedni panie 201, jedni, -dny, -dna (když počítaný předmět je skupený, nebo vysloven jménem pomnožným). (Dominik) gedni kacieřě přěhádal 413; yedni sprostné staré ženy… řechu (Bóh) v rozličných anděléch rozličné činí věci: w gednych (sic) sě ukazuje, v druhých 108. V gednyech starých knihách 229 (knihy, ). Sta sě na gedny hody (svátky) 17b. — Bieš tu také ober geden 4, 30, jeden = který-si, nějaký, jistý; jezdcóv mnoho… s gednyem hrabiú velmi mocným 1, 26; svatý Apollinariš… tu yednoho tribuna paní uzdravil 344; tu jej (Apollinariše, ubitého) učenníci jeho vzemše k gednyei cniej vdově vnesli tamt.; aspis slove hádek geden, ten jest 219; podbichu gednu zemicu 1, 5; Mohuč gedno město slove PilA. 9; Alexander… šed i sta na gedny hořě 681; (Prokop) bra sě do gedneho lesa 4a; w giednye jámě 15; sta sě to časa gednoho 727; nalézámy w gednom čtení 31a. — (Mnich) zpieval mši jako geden anděl z nebes 17b, jako jeden = jako který, nějaký; jest to flastr tak dokonalý na hlízy, jako gedno lékařstvie na světě 141b. — Avšak nenie dvoje božie tělo ani troje, ve všěch miestiech vše gedno je 149a, jeden = stejný, jednostejný; gednoho obyčeje unius moris 7b a 36b; gednym nravem unius moris 67, 7; gednyem duchem unanimiter 7b; (Ciborea) leč bylo v noci, leč ve dne, zavše smutna, mysli iednee, bolí ju sirdce 152. — Neotpoviedaj mně gednomu, ješto s’ ráčil mnohým dáti 28b, jeden = jediný, sám, pouhý; ne o gednom chlebu živ jest člověk 34a; odpusť Medatovi, by mě tiem gednyem utěšil 3, 5. — (Modly) gedny jsú kamenné a gedny dřevené, gedny hliněné nebo , quaedam-quaedam-quaedam 37a, jeden-jeden, jedni-jedni (s významem střídavosti); sebrachu geden viece a geden méňe aliusalius Ex. 16, 17. — (Bóh) takéž, by bylo to slovo v obyčeji, nadgednieyẛi jest nad to nade vše, co kdež jest gedno 48, nadjednější, strojené. Pod onú najvyšší jednotú, jíž buoh jest naygednieiẛi, jakož sme o tom mluvili dřieve 66, najjednější, strojený superlativ. jediný, najjedinější. — jeden-na-dcěte, -dcět jeden-na-dcět, -dste jeden-na-dste , jedenáct: tu nalezli gedennadciet apostolóm 109a; gedenadcziet undecim Ex. 26, 7; desět. — jeden-mezi-dcietma, mez-cietma jeden-mez-cietma , jedenadvacet: w gedenmezcietma letech cum esset annorum viginti unius 3. Esdr. 1, 46; desět. — Amri kraloval gednoho a trzidczateho léta Aza krále judského anno trigesimo primo 3. Reg. 16, 23, jeden-a-třidcátý. — Ve větě záporné je jeden = ni-jeden, ani jeden: ze sta geden sě nevrátil 542; geden člověk živ neosta 500; ciesař.. jako by sě chtěl povztéci tiem, ež neumějieše řéci protiv nie (Kateřině) yednoho slova, vezřev na své vece: Ova! v. 1394; tebe bych všie cti zbavil a sebe bych za gednu planú hnilicu nepopravil 426. V těchto případech bývá při jeden obyčejně vytýkavé i-, tedy i-jeden; viz i. — jeden-druhý, jeden-druhého druhý. — Z jeden jsou jedne, jedno, jednom, jednú, jedno-krát;

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

jeden a jeden, jediný, sám; stejný, kterýsi, nějaký, jistý; ijeden (při záporu) žádný; v jedno vjedno, dohromady (též jedno)

Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

jeden ; za jednoho člověka = jednomyslně

Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

	Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).