jedinú adv.
k jediný
1. jednou, jedenkrát
2. (o ději budoucím) jednou, někdy
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024).
jedinú, adv., jednou, jen jednou, jenom, einmal, ein einzigesmal, nur; z jediný, jako jednú z jeden, stsl. jedinoją a jediną semel. — Právo jest, jemu (komorníkovi na póhoně) dáti v hradě gedynu večeři, a na zajtřie gedynu oběd dáti Rožmb. 2. Prvnie navštievenie (Kristovo) to sě jest jednú stalo, jakož gediný sě vtělil HusPost. 4b. gedynu vzejdu prostřěd tebe semel Ol. Ex. 33, 5; gedynu a dvakrát semel et bis t. 1. Mach. 3, 30. (Sv. Mikuláš) gedinu za den pokrm přijímal KázLeg. 11a. Mój milý synu, ozři sě ale gedynu Kat. v. 755 (ale jedinú, aspoň jednou). gedinu jeho napomeň semel tantum Otc. 271a. Razu ť, pokoř mi sě iedynu a otpustím ť vši tvú vinu (praví liška čbánu) Hrad. 130b. On gedinu v nevině ostaven Kruml. 267b. Slyš gedynu a nehněvaj sě Modl. 3b. — Odtud demin. jedinkú, v. t.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jedinú,jedinkú adv. jen jednou, jedinkrát
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
jedinú, jedinau adv. = (jen) jednou, jedinkrát
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.