František Trnka

František Dobromysl; Franz

8°

Praktická německy psaná gramatická příručka Františka Dobromysla Trnky (1798–1837) , autora TrnkaKniha1830; srov. Hýsek 1909; Bláha 2005).

Regeln jsou základní gramatická pravidla s příklady, autor hned na titulní straně zdůrazňuje, že používá svou vlastní učební metodu (s. [I]). Na s.[III] se vyjímá dedikace katolickému knězi Václavu Michalu Pešinovi z Čechorodu, faráři v Blučině (Lautschitz) u Brna a budoucímu činorodému kanovníkovi u Svatého Víta v Praze. V předběžném upozornění se uživatelům knihy vysvětluje, že tato pravidla patří jako doplněk k praktické cvičebnici vydané v roce 1830 (s. [V], TrnkaKniha1830).

Výklad gramatiky začíná od abecedy (s. [1]). Pozoruhodně stručná jsou základní pravidla pravopisná, pět zásad se týká kapitalizace, psaní i/y a značení vokalické délky (s. [3]; u dvojího i/y se sice počítá se slyšitelností rozdílu ve zvuku samohlásek po obojetných souhláskách, ale zároveň se vypočítávají souhlásky měkké a tvrdé — jako by po nic diferenci i/y slyšet nebylo; podle rozdělení souhlásek je jasné, že Trnka je pravopisný iotista).

Ohýbání slov (Biegungen) se probírá na s. 3 až 37. Substantiva (s. 3 až 12) se dělí na mužskou deklinaci (s. 5, např. pán), ženskou (s. 7, např. matka) a střední (s. 10, např. děvčátko) a dále autor rozlišuje smíšené skloňování pro maskulina (s. 11, např. Vávra) a neutra (s. 12, např. kotě). V substantivech se uvádějí i moravské nepřehlasované koncovky, tvary z mluveného jazyka pak najdeme i v deklinaci adjektiv (s. 12 až 15, např. Gsg a Dsg fem. slavnej) nebo zájmen (s. 20 až 26, např. moja, mojej). V knize jsou relativně detailně probrány i číslovky (s. 15 až 20), ale hlavně samozřejmě slovesa (s. 26 až 37) — samostatně sloveso býti (s. 27 až 29) a poté pravidelná slovesa (s. 29 až 37).

Syntaktickým otázkám, vazbám a spojování slov do vět (Wortfügung) věnoval Trnka s. 38 až 67.

Errata jsou popsána a opravena na s. 69 až 70.

Německý výklad je tištěn frakturou, česká slova a věty švabachem.

• Trnka, Franz. Regeln der slawischen Sprache in Mähren, Böhmen und Oberungarn nach einer eigenen sehr faßlichen Lehrmethode. Wien, 1832. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 2-0047.721, dostupné z WWW: <viz zde>
• Trnka, Franz. Regeln der slawischen Sprache in Mähren, Böhmen und Oberungarn nach einer eigenen sehr faßlichen Lehrmethode. Wien, 1832. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 2-0047.721, dostupné z WWW: <viz zde>

• Bláha, Ondřej. Moravský jazykový separatismus: zdroje, cíle, slovanský kontext. In Studia Moravica III: sborník historiografických, filologických a uměnovědných příspěvků přednesených na vědecké konferenci Mars Moravicus ― Neklidná léta Moravy, pořádané ve dnech 28.–30. června 2004…Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005 [= Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Moravica 3], s. 287–293; dostupné z WWW: <viz zde>
• Hýsek, Miloslav. Dějiny tzv. moravského separatismu. Časopis Matice moravské, 1909, roč. 33, s. 24–51 a 146–172. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 00031-0012.362, dostupné z WWW: <viz zde>
• Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 4/I: S–T; 4/II: U–Ž. Red. L. Merhaut. Praha: Academia, 2008, s. 1005–1007 (heslo Lenky Kusákové), dostupné z WWW: <viz zde>
• Novák, Jan Václav. Myšlenky Kollárovy o libozvučnosti češtiny a jich ohlasy na Moravě. In František Pastrnek (ed.). Jan Kollár 1793–1852: sborník statí o životě, působení a literární činnosti pěvce „Slávy dcery“ na oslavu jeho stoletých narozenin. Vídeň: Český akademický spolek; Slovenský akademický spolok „Tatran“, 1893, s. 154–160. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky,Praha, sign. 54 D 37066, dostupné z WWW: <viz zde>
• Pražák, Richard. Ke stykům Františka Dobromysla Trnky se Slovenskem a Uhrami: (z korespondence Frant. D. Trnky a Martina Hamuljaka). Sborník prací filosofické fakulty brněnské university, 1960, roč. 9, řada literárněvědná D7, s. 200–208, dostupné z WWW: <viz zde>
• Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 859 (Škarnicl Josef Antonín) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>