Regeln der slawischen Sprache in Mähren, Böhmen und Oberungarn nach einer eigenen sehr faßlichen Lehrmethode

František Trnka. Regeln der slawischen Sprache in Mähren, Böhmen und Oberungarn nach einer eigenen sehr faßlichen Lehrmethode. Vídeň (Wien), 1832.

Listování
Autor

František Trnka

František Dobromysl; Franz

ZkratkaTrnkaRegeln1832
Transkribovaný titulRegeln der slawischen Sprache in Mähren, Böhmen und Oberungarn nach einer eigenen sehr faßlichen Lehrmethode
Transliterovaný titulRegeln| der| ſlawiſchen Sprache| in Mähren, Böhmen und Oberungarn,| nach| einer eigenen ſehr faßlichen Lehrmethode
Místo tiskuVídeň (Wien)
Tiskař/nakladatelS. Schneider, in Commission der F. Beckʼschen Universitätsbuchhandlung
Vročení1832
Vydání
ExemplářMoravská zemská knihovna v Brně, Brno, sign. 2-0047.721
Databáze NK ČR<viz zde>
Formát

Rozsah[*]4 1–48 54 = s. [I–VIII] — [1] — 2–67 — [68–72]
Poznámka k tiskuna s. 67 je uvedeno, že tisk provedl Alois Skarnitzl v Olomouci
Charakteristika

Praktická německy psaná gramatická příručka Františka Dobromysla Trnky (1798–1837) , autora TrnkaKniha1830; srov. Hýsek 1909; Bláha 2005).

 

Regeln jsou základní gramatická pravidla s příklady, autor hned na titulní straně zdůrazňuje, že používá svou vlastní učební metodu (s. [I]). Na s.[III] se vyjímá dedikace katolickému knězi Václavu Michalu Pešinovi z Čechorodu, faráři v Blučině (Lautschitz) u Brna a budoucímu činorodému kanovníkovi u Svatého Víta v Praze. V předběžném upozornění se uživatelům knihy vysvětluje, že tato pravidla patří jako doplněk k praktické cvičebnici vydané v roce 1830 (s. [V], TrnkaKniha1830).

 

Výklad gramatiky začíná od abecedy (s. [1]). Pozoruhodně stručná jsou základní pravidla pravopisná, pět zásad se týká kapitalizace, psaní i/y a značení vokalické délky (s. [3]; u dvojího i/y se sice počítá se slyšitelností rozdílu ve zvuku samohlásek po obojetných souhláskách, ale zároveň se vypočítávají souhlásky měkké a tvrdé — jako by po nic diferenci i/y slyšet nebylo; podle rozdělení souhlásek je jasné, že Trnka je pravopisný iotista).

 

Ohýbání slov (Biegungen) se probírá na s. 337. Substantiva (s. 312) se dělí na mužskou deklinaci (s. 5, např. pán), ženskou (s. 7, např. matka) a střední (s. 10, např. děvčátko) a dále autor rozlišuje smíšené skloňování pro maskulina (s. 11, např. Vávra) a neutra (s. 12, např. kotě). V substantivech se uvádějí i moravské nepřehlasované koncovky, tvary z mluveného jazyka pak najdeme i v deklinaci adjektiv (s. 1215, např. Gsg a Dsg fem. slavnej) nebo zájmen (s. 2026, např. moja, mojej). V knize jsou relativně detailně probrány i číslovky (s. 1520), ale hlavně samozřejmě slovesa (s. 2637) — samostatně sloveso býti (s. 2729) a poté pravidelná slovesa (s. 2937).

 

Syntaktickým otázkám, vazbám a spojování slov do vět (Wortfügung) věnoval Trnka s. 3867.

 

Errata jsou popsána a opravena na s. 6970.

 

Německý výklad je tištěn frakturou, česká slova a věty švabachem.

Jazykyněmčina, čeština
Primární literatura (digitální fotokopie)
  • Trnka, Franz. Regeln der slawischen Sprache in Mähren, Böhmen und Oberungarn nach einer eigenen sehr faßlichen Lehrmethode. Wien, 1832. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 2-0047.721, dostupné z WWW: <viz zde>
  • Trnka, Franz. Regeln der slawischen Sprache in Mähren, Böhmen und Oberungarn nach einer eigenen sehr faßlichen Lehrmethode. Wien, 1832. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 2-0047.721, dostupné z WWW: <viz zde>
Sekundární literatura
  • Bláha, Ondřej. Moravský jazykový separatismus: zdroje, cíle, slovanský kontext. In Studia Moravica III: sborník historiografických, filologických a uměnovědných příspěvků přednesených na vědecké konferenci Mars Moravicus ― Neklidná léta Moravy, pořádané ve dnech 28.–30. června 2004…Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005 [= Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Moravica 3], s. 287–293; dostupné z WWW: <viz zde>
  • Hýsek, Miloslav. Dějiny tzv. moravského separatismu. Časopis Matice moravské, 1909, roč. 33, s. 24–51 a 146–172. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 00031-0012.362, dostupné z WWW: <viz zde>
  • Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 4/I: S–T; 4/II: U–Ž. Red. L. Merhaut. Praha: Academia, 2008, s. 1005–1007 (heslo Lenky Kusákové), dostupné z WWW: <viz zde>.
  • Novák, Jan Václav. Myšlenky Kollárovy o libozvučnosti češtiny a jich ohlasy na Moravě. In František Pastrnek (ed.). Jan Kollár 1793–1852: sborník statí o životě, působení a literární činnosti pěvce „Slávy dcery“ na oslavu jeho stoletých narozenin. Vídeň: Český akademický spolek; Slovenský akademický spolok „Tatran“, 1893, s. 154–160. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky,Praha, sign. 54 D 37066, dostupné z WWW: <viz zde>
  • Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 859 (Škarnicl Josef Antonín) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>
Autor popisuOndřej Koupil
Poslední aktualizace9. 11. 2020
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 3 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.16
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).