Maximilian Šimek

Maxmilián, Maximilián, Václav, Wenzel; Schimek

8°

Příručka pro učitele češtiny, kterou publikoval Maxmilian Schimek (Šimek, 1748–1798).

V posledních dvou stoletích měl v dějinách zájmu o češtinu a slavistiku pevné místo, ale bohužel jen jako člen odstrašující dvojice Pohl a Schimek. V pojetí odkazu této dvojice dodnes doznívají jejich spory s Josefem Dobrovským, resp. jejich hodnocení v očích J. Dobrovského. Je přitom autorem velmi zajímavých prací protoslavistických (jako Slavische Sprachgeschichte — edice Taťány Vykypělové: Newerkla aj. 2014: 133nn.).

Václav bylo autorovo jméno křestní, Maximilian řádové v době, kdy byl členem řádu piaristů (1766–1787), a literární (Vykypělová 2014: 39).

Handbuch je podle Stefana Newerkly kniha napsaná „na základě poznámek Josefa Valentina Zlobického“ (Newerkla 2001: 108n.) — proto má hodnotu jako vhled do bibliografických znalostí obou, do jejich představ o oboru a do systému výuky. Vztah knihy k materiálům Josefa Valentina Zlobického, historicky prvního bohemisty na vídeňské univerzitě (1743–1810; srov. Vintr, Pleskalová aj. 2004) pojmenoval Newerkla na jiném místě velmi ostře: „dieses teilweise Plagiat“ (Newerkla aj. 2014: 29)

Před obsahem stojí předmluva (Vorrede, s. [III] až [VIII]), deklarující, že jde o pokus o učebnici češtiny pro vídeňskou univerzitu (s. [III]). Text díla je rozdělen do 45 paragrafů. Vychází z propojení studia jazyka a literatury a s odvoláním na jiné národní literatury (Nationalliteratur) se pak věnuje české. Po pochvale doby, kdy čeští králové sídlili v Praze, považuje jazykové dějiny po roce 1627 za úpadkové (Verfall der Sprache, s. 14). Češtinu spojuje s tradičními pochvalami, že je čistá, správná a dokonalá (paragrafy XV až XVIII, od s. 20). Po vylíčení představ o spisovateli a učiteli autor zdůrazňuje, že jazyková výuka má začít od výslovnosti (s. 38). Následuje poučení o slovních druzích (s. 39). Kromě prozaického výkladu obsahuje Handbuch i tabulky: pro skloňování substantiv a adjektiv na s. 42 až 45 a pro časování sloves na s. 50 až 53. Pro dějiny gramatikografie a vnímání české tradice psaní gramatik je důležitý přehled všech dosavadních mluvnic češtiny, resp. i jiných jazykověreflektivních titulů (od s. 66). Seznam navazuje na soupis Václava Jandita (JanditGram1704), ale rozšířený a prodloužený — s pozoruhodnými svědectvími (je zmíněna např. NámGram1548, jiným autorům tehdy nejspíš nedostupná, nebo mluvnice „P. Kotla“ — není jasné, zda je záznam odvozen de visu, srov. Koupil 2016: 245n.). Velmi cenné jsou i další bibliografické soupisy, od s. 88, zasahující mnoho oborů a spojené tématem velmi komplexně pojímané bohemistiky (vlastně jako studia všeho, co je spojeno s českým prostředím, kulturou, jazykem).

Pro tisk byla použita pozdněgotická písma (fraktura a švabach — ten pro češtinu i němčinu), antikva pro latinu a alfabeta pro řečtinu.

• Schimek, Maximilian. Handbuch für einen Lehrer der böhmischen Literatur. Wien, 1785. eKniha Google (fotokopie tisku Bayerische Staatsbibliothek, München, sign. H. lit. p. 338m) dostupná z WWW: <viz zde>
• Schimek, Maximilian. Handbuch für einen Lehrer der böhmischen Literatur. Wien, 1785. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 45 B 15, opatřeného vpisky Josefa Dobrovského) dostupná z WWW: <viz zde>
• Schimek, Maximilian. Handbuch für einen Lehrer der böhmischen Literatur. Wien, 1785. Fotokopie tisku Vědecké knihovny v Olomouci, sign. 34.072, dostupná z WWW: <viz zde>
• Schimek, Maximilian. Handbuch für einen Lehrer der böhmischen Literatur. Wien, 1785. Fotokopie tisku Vědecké knihovny v Olomouci, sign. 34.072, dostupná z WWW: <viz zde>

• Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 4/I: S–T; 4/II: U–Ž. Red. L. Merhaut. Praha: Academia, 2008, s. 111–113 (heslo Lenky Kusákové), dostupné z WWW: <viz zde>
• Newerkla, Stefan Michael. Toulka příspěvky vídeňských učitelů češtiny k národnímu obrození (k 225. výročí založení bohemistiky ve Vídni). Listy filologické, 2001, roč. 124, č. 1–2, s. 107–113 (zde s. 108n.). Fotokopie v databázi JSTOR dostupné z WWW: <viz zde>
• Newerkla, Stefan Michael. Maximilianus Venceslaus Schimek — magni vir ingenii, magnaeque industiae, homo eruditus et politicus. Listy filologické, 2014, roč. 137, s. 73–95. Fotokopie dostupné z WWW: <viz zde>
• Newerkla, Stefan Michael, Václav Petrbok a Taťána Vykypělová. Maximilian Schimek: Vorläufer der wissenschaftlichen Slawistik: Leben, Werk, Editionen. Wien: Holzhausen, 2014 [= Bohemoslavica abscondita 2].
• Vintr, Josef, a Jana Pleskalová (edd.). Vídeňský podíl na počátcích českého národního obrození: J. V. Zlobický (1743–1810) a současníci: život, dílo, korespondence= Wiener Anteil an den Anfängen der tschechischen nationalen Erneuerung: J. V. Zlobický (1743–1810) und Zeitgenossen: Leben, Werk, Korrespondenz. Praha: Academia, 2004.
• Vykypělová, Taťána. Josef Dobrovskýs Zeitschriftenpolemik mit Maximilian Schimek: ihre Auswirkungen und Argumente. In Taťána Vykypělová. Sechs Beiträge zur Geschichte des Tschechischen. München: Lincom Europa, 2014 [= Travaux linguistiques de Brno 11], s. 37–74.