Autor | ||
Zkratka | ŠimekHand1785 | |
Transkribovaný titul | Handbuch für einen Lehrer der böhmischen Literatur | |
Transliterovaný titul | Handbuch| für| einen Lehrer| der| böhmiſchen Literatur | |
Poznámka k titulu | frakturní litery ü a ö s nadepsaným e místo trématu; jednotlivé řádky titulu jsou vysázeny z fraktury různých stupňů | |
Místo tisku | Vídeň (Wien) | |
Tiskař/nakladatel | Christian Friederich Wappler | |
Vročení | 1785 | Vydání | první |
Exemplář | Vědecká knihovna v Olomouci, Olomouc, sign. 34.072 | |
Knihopis | 15912 | |
Formát | 8° | |
Rozsah | )(6+1A–H8I6 = s. [I–XIV] — [1] — 2–138 — [139–140] Poznámka: poslední potištěná je s. 138 | |
Charakteristika | Příručka pro učitele češtiny, kterou publikoval Maxmilian Schimek (Šimek, 1748–1798). V posledních dvou stoletích měl v dějinách zájmu o češtinu a slavistiku pevné místo, ale bohužel jen jako člen odstrašující dvojice Pohl a Schimek. V pojetí odkazu této dvojice dodnes doznívají jejich spory s Josefem Dobrovským, resp. jejich hodnocení v očích J. Dobrovského. Je přitom autorem velmi zajímavých prací protoslavistických (jako Slavische Sprachgeschichte — edice Taťány Vykypělové: Newerkla aj. 2014: 133nn.). Václav bylo autorovo jméno křestní, Maximilian řádové v době, kdy byl členem řádu piaristů (1766–1787), a literární (Vykypělová 2014: 39).
Handbuch je podle Stefana Newerkly kniha napsaná „na základě poznámek Josefa Valentina Zlobického“ (Newerkla 2001: 108n.) — proto má hodnotu jako vhled do bibliografických znalostí obou, do jejich představ o oboru a do systému výuky. Vztah knihy k materiálům Josefa Valentina Zlobického, historicky prvního bohemisty na vídeňské univerzitě (1743–1810; srov. Vintr, Pleskalová aj. 2004) pojmenoval Newerkla na jiném místě velmi ostře: „dieses teilweise Plagiat“ (Newerkla aj. 2014: 29)
Před obsahem stojí předmluva (Vorrede, s. [III] až [VIII]), deklarující, že jde o pokus o učebnici češtiny pro vídeňskou univerzitu (s. [III]). Text díla je rozdělen do 45 paragrafů. Vychází z propojení studia jazyka a literatury a s odvoláním na jiné národní literatury (Nationalliteratur) se pak věnuje české. Po pochvale doby, kdy čeští králové sídlili v Praze, považuje jazykové dějiny po roce 1627 za úpadkové (Verfall der Sprache, s. 14). Češtinu spojuje s tradičními pochvalami, že je čistá, správná a dokonalá (paragrafy XV až XVIII, od s. 20). Po vylíčení představ o spisovateli a učiteli autor zdůrazňuje, že jazyková výuka má začít od výslovnosti (s. 38). Následuje poučení o slovních druzích (s. 39). Kromě prozaického výkladu obsahuje Handbuch i tabulky: pro skloňování substantiv a adjektiv na s. 42 až 45 a pro časování sloves na s. 50 až 53. Pro dějiny gramatikografie a vnímání české tradice psaní gramatik je důležitý přehled všech dosavadních mluvnic češtiny, resp. i jiných jazykověreflektivních titulů (od s. 66). Seznam navazuje na soupis Václava Jandita (JanditGram1704), ale rozšířený a prodloužený — s pozoruhodnými svědectvími (je zmíněna např. NámGram1548, jiným autorům tehdy nejspíš nedostupná, nebo mluvnice „P. Kotla“ — není jasné, zda je záznam odvozen de visu, srov. Koupil 2016: 245n.). Velmi cenné jsou i další bibliografické soupisy, od s. 88, zasahující mnoho oborů a spojené tématem velmi komplexně pojímané bohemistiky (vlastně jako studia všeho, co je spojeno s českým prostředím, kulturou, jazykem).
Pro tisk byla použita pozdněgotická písma (fraktura a švabach — ten pro češtinu i němčinu), antikva pro latinu a alfabeta pro řečtinu. | |
Jazyky | němčina, čeština, latina, řečtina | |
Primární literatura (digitální fotokopie (výběr)) |
| |
Sekundární literatura |
| |
Autor popisu | Ondřej Koupil | |
Poslední aktualizace | 26. 2. 2022 |
Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka,
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 26 dny; verze dat: 1.1.25 |
|||
Web je
podpořen
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ). |