František Martin Pelcl

Franz Martin; Pelzel

8°

Druhé vydání mluvnice prvního pražského univerzitního profesora češtiny Františka Martina Pelcla (1734–1801) vyšlo pod nezměněným názvem nedlouho poté, co bylo rozebráno vydání první (PelclGrund1795).

V předmluvě (Vorrede, s. [V] a [VI]) se hned na začátku upozorňuje na přiložený seznam starších mluvnic, který byl zařazen i do prvního vydání, ale čtenář ho, nejspíš z technických důvodů, najde až na s. 321 až 328; seznam se od roku 1795 rozrostl na 30 položek. Posledním číslem je Thámova mluvnice z roku 1798 (K16144): Pelcl si stěžuje, že její s. 122 až 180 jsou prý »faſt wortlich« opsány z prvního vydání mluvnice Pelclovy.

V jednotlivých kapitolách výkladu jsou probírány litery abecedy a pravopisná pravidla, ohýbání slov a základy syntaxe. Jazykovým vzorem (Muster der Sprache) byla Pelclovi čeština 16. století.

Substantiva jsou rozčleněna do osmi deklinací, primárně podle rodu (s. 29 až 57). U sloves zná Pelcl čtyři obvyklé konjugace podle zakončení -u, -i, -ám nebo -ím v 1. os. sg. ind. praes. act. (s. 98 až 128), i když zároveň mluví o coniugatio unica, jediné konjugaci (s. 89). V syntaxi se Pelcl věnuje hlavně pádovým vazbám (s. 138 až 202). Prozodická partie se otvírá jasnou deklarací přízvučného systému podle Dobrovského (s. [203] až 216). Následují cvičné konverzace (s. [217] až 263), obsahující i hovory, nebo spíš výklady o jazyce českém (rozhovory XI až XIV) a o české literatuře (rozhovory XV až XIX). Praktický je česko-německý slovníček (s. [279] až 306). Knihu uzavírají překladová cvičení na s. [307] až 320.

Klasicistní antikvu prvního vydání zaměnil Pelcl za tradiční frakturu pro němčinu (Hanuš 1914: 137), české texty jsou vysázeny švabachem a latinské pasáže antikvou.

• Pelzel, Franz Martin. Grundsätze der böhmischen Grammatik. Prag, 1798. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 45 G 231), dostupná z WWW: <viz zde>
• Pelzel, Franz Martin. Grundsätze der böhmischen Grammatik. Prag, 1798. Fotokopie tisku Vědecké knihovny v Olomouci, sign. 997.031, dostupné z WWW: <viz zde>
• Pelzel, Franz Martin. Grundsätze der böhmischen Grammatik. Prag, 1798. Fotokopie tisku Vědecké knihovny v Olomouci, sign. 997.031, dostupné z WWW: <viz zde>

• Černý, Jiří, a Jan Holeš (edd.). Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha: Libri, 2008, s. v. Pelcl, František Martin (heslo Jiřího Černého).
• Hanuš, Josef. František Martin Pelcl, český historik a buditel. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy a umění, 1914 [= Rozpravy České akademie pro vědy a umění, třída III, č. 38].
• Jelínek, Jaroslav. Nástin dějin vyučování českému jazyku v letech 1774–1918. 2., dopl. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972 [= Na pomoc učitelům a vychovatelům].
• Johanides, Josef. František Martin Pelcl. Praha: Melantrich, 1981 [= Odkazy pokrokových osobností naší minulosti 62].
• Johanides, Josef, Zdeněk Šimeček a Vladimír Koblížek. František Martin Pelcl, první profesor české řeči a literatury na pražské univerzitě. Rychnov nad Kněžnou: Městský úřad, 1993.
• Komárek, Miroslav. František Martin Pelcl jako kodifikátor mluvnické normy spisovné češtiny. Slovo a slovesnost, 1995, roč. 56, s. 34–38. Digitální forma textu dostupná z WWW: <viz zde>
• Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Akropolis, 2015, s. 86 (č. 18/21).
• Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 3/I: M–O; 3/II: P–Ř. Red. J. Opelík. Praha: Academia, 2000, s. 854–857 (heslo Lenky Kusákové), dostupné z WWW: <viz zde>.
• Pumprla, Václav. Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16.–18. století. Praha: Kabinet pro klasická studia, Filosofický ústav Akademie věd České republiky, 2010, s. 833–835.
• Tydlitát, Jan (ed.). František Martin Pelcl: sborník příspěvků z odborného semináře. Rychnov nad Kněžnou: Městský úřad, 1994.
• Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 423 (Jeřábek Jan Karel) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>