František Otakar Mikeš

Druhé vydání rozsáhlé mluvnice Františka Otakara Mikeše (1836–1883), časopiseckého redaktora (Osvěta aj.), učitele, jazykového kritika a mj. také autora mluvnice ruštiny (1867 a opakovaně). První vydání České mluvnice vyšlo v roce 1867 (MikešMluv1867); kromě toho byl Mikeš ještě autorem další jazykové příručky o češtině (MikešPrav1867).

Kniha už svým uspořádáním a typografickým výrazem odpovídá představě o standardní mluvnici 20. století. V češtině sice rozlišuje dvě nářečí — českomoravské a uhersko-slovenské (s. [1]) —, ale o druhém informuje, že je od r. 1850 řečí spisovnou.

Přehledně členěný a po typografické stránce prakticky uspořádaný text se dělí do dvou dílů:

— První díl popisuje zvukosloví a tvarosloví (s. [3] až 206) — nejrozsáhlejší je pasáž tvaroslovná (přehled skloňování substantiv je na s. 88 a 89; přehledy časování v šesti infinitivních třídách najdeme na s. 165 až 167).

— Druhý díl se zabývá syntaxí (větoslovím; s. [207] až 296).

Za s. 297 je umístěn přídavek (i se základy poetiky a verzologie).

Antikva je doplněna polokurzivním a polotučným vyznačovacím řezem, pro vyznačování se používá i prostrkávání.

• Mikeš, František Otakar. Česká mluvnice. Praha, 1875. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 54 G 1058, dostupné z WWW: <viz zde>
• Mikeš, František Otakar. Česká mluvnice. Praha, 1875. Fotokopie tisku knihovny Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha, sign. T III 1069, dostupné z WWW: <viz zde>

• Černý, Jiří, a Jan Holeš (edd.). Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha: Libri, 2008, s. v. Mikeš, František Otakar (heslo Ondřeje Bláhy).