František Cyril Kampelík

František Cyrill

8°

Adhortace Františka Cyrila Kampelíka (1805–1872) k česko-slovenské jazykové vzájemnosti, jejímž motivem by podle autora měla být obrana proti germanizaci. Vliv němčiny se podle spisu netýká tolik přejímání německých slov, jako působení na hláskosloví, gramatické konstrukce a frazeologii. Text je rozdělen do 44 kapitol s množstvím příkladů a textových ukázek a má výrazně apelativní, přesvědčovací charakter. Opravy, uváděné v titulu spisu, jsou demonstrovány i na vlastním autorově jazyce — mnohem víc než ve své mluvnici (KamČech1842) používá především koncovky a hláskoslovné varianty inspirované slovenštinou nebo českými a moravskými dialekty.

Kvality češtiny spatřuje hlavně ve vlastnostech slovesa (např. s. 3), vliv němčiny například v přítomnosti souhláskových skupin, „překládání“ německé konstrukce s man pomocí zvratného se, „břískání“ neboli užívání skupiny „ři“ (inspirace u Jana Kollára, 1793–1852) apod. V posilování česko-slovenské (nejen) jazykové jednoty (scelkovánie, opět s odkazem na Kollára, s. 114) vidí autor možnost obrany proti Maďarům a Němcům („bratříčkové proti Slovanům“, s. 53). Přestože uznává dlouhou tradici kultivovaného jazyka v českém prostředí, vyzývá ke změnám (s. 41: „Kde není změny, tam je ztrnulosť.“). Už staročeské přehlásky a jejich důsledky v morfologii považuje za projev samovolné germanizace (souchotinárstvie, s. 41).

Aby ale Kampelík nepůsobil jen jako pozdní bojovný obrozenec promítající do jazyka mimojazykové spory kulturní a politické, je nutno upozornit na jeho puristicky motivované seznamy germanizmů (s. 70 až 82), špatných slov (s. 82 až 85) a hlavně velmi nepředpojaté posuzování jevů v běžně mluvené řeči na s. 107 až 111. Tady se jeví jako pozorný posluchač a nezaujatý znalec úzu, zvláště mimo body, na které byl primárně citlivý.

• Kampelík, František Cyril. Samovolná germanisace češtiny, moravštiny, slovenštiny kazí její lahodnou srozumitelnost, čistotu, sílu, ráznost, libozvučnost, a jakými opravami takové nesnázi snadno vyhověti lze. Hradec Králové, 1864. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky — Slovanské knihovny, Praha, sign. Č 4879), dostupná z WWW: <viz zde>
• Kampelík, František Cyril. Samovolná germanisace češtiny, moravštiny, slovenštiny kazí její lahodnou srozumitelnost, čistotu, sílu, ráznost, libozvučnost, a jakými opravami takové nesnázi snadno vyhověti lze. Hradec Králové, 1864. Fotokopie tisku knihovny Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha, sign. T II 140, dostupné z WWW: <viz zde>

• Černý, Jiří, a Jan Holeš (edd.). Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha: Libri, 2008, s. v. Kampelík, František Cyril (heslo Ondřeje Bláhy).
• Kadečková, Marie. František Cyril Kampelík: soupis jeho díla a literatury o něm: výběrová bibliografie. Hradec Králové: Krajská knihovna, 1973.
• Koblížek, Vladimír. Pojetí spisovného jazyka českého v díle dr. Františka Cyrila Kampelíka. Češtinář, 2004/2005, roč. 15, s. 141–156.
• Novotný, Jan. František Cyril Kampelík. Praha: Melantrich, 1975 [= Odkazy pokrokových osobností naší minulosti 40].
• Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 709n. (Pospíšil Jan Hostivít) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>