[Abeceda (Husova Abeceda)]

Jan Hus. [Abeceda (Husova Abeceda)]. 15. století (rukopis z 2. poloviny 15. století).

Listování
Autor

Jan Hus

Ioannes

ZkratkaHusAbec
Transkribovaný titul[Abeceda (Husova Abeceda)]
Uzuální titulAbeceda
Poznámka k titulunázev textu je konvenční
Vročení15. století (rukopis z 2. poloviny 15. století)
Vydání
ExemplářStátní oblastní archiv v Třeboni, Třeboň, sign. A 4
Rozsahfol. 35r (1 folium)
Charakteristika

Abecedarium, pomůcka pro zapamatování české abecedy z 15. století, sestavená jako věroučný text, v němž slova začínají na jednotlivé litery abecedy. Není to tedy mluvnice v pravém slova smyslu a v této digitální knihovně je zpřístupněna jako příklad pozdněstředověké reflexe češtiny a pedagogické pomůcky související s tradicí slabikářů. Abecedarium bylo přijato do souboru textů (Hus 1985) vydávaných jako autentické spisy Jana Husa (přibližně 1370–1415). Jeho sepsání se nejčastěji klade do roku 1406 nebo 1412 (Hus 1985: 21). Dochovalo se v pěti samostatných ručních opisech (Bartoš 1948: 101–102; Orthographia Bohemica 2019) a jako součást anonymního latinského traktátu Orthographia Bohemica (Orth), u kterého je Husovo autorství podle badatelů nejisté (jeho text začíná na témže foliu třeboňského rukopisu slovy „Quia latinu<m> abecedariu<m>…“ /Protože latinská abeceda…/). Husovi byla Abeceda připisována už v otiscích v 16. století. Reprodukován je zde opis Abecedy z traktátu Orthographia Bohemica; Staročeský slovník pro tento rukopis užívá zkratku HusAbecT (Havránek 1968).

Latinská abeceda, upravená pro zápis české řeči, je doplněna o akrostichickou abecední báseň. Mnemotechnická pomůcka pro zapamatování pořadí písmen a pro náležité rozlišování českých fonémů zní podle nejúplnějšího a nejlépe dochovaného rukopisu takto:

„A bude celé čeledi dáno dědictvie, ej, farář, jenž hospodin ili i král lidí, lákán mnoho, nás někdy on pokoj rád řádem slúžil šlechetný, tak tělestný ukázav velikost v sobě xil [ksil, původně kšil, tj. chroptěl, vydával zvuk podobný „x“ nebo „ks/kš“] za ny životem chtě, jenž jest konec i počátek požehnaný navěky“ (Hus 1985: 324; srov. Výbor 1964: 522n.; Orthographia Bohemica 2019). V některých opisech byl text básně glosován výklady, které ho převyprávějí nebo upřesňují, aby byl náležitě interpretován, např. „chtě [ny spasiti]“.

Abeceda obsahuje písmena s diakritickými znamínky, pozoruhodné jsou také variantní litery pro zápis l a r.

První tisk, v kterém se Abeceda objevila, byl podle J. Daňhelky (Daňhelka 1985: 22) a P. Voita (Voit 2013: 47 a 56) Husův Výklad na Otče náš z roku 1545, tisk Jana Severina mladšího (KNM 31 E 15, K17741).

Jazykyčeština
Primární literatura (některé edice, digitální fotokopie)
  • [Hus, Jan] Mistra Jana Husi sebrané spisy V: spisy české II. Ed. V. Flajšhans, přel. M. Svoboda. Praha: Jos. R. Vilímek, b. d. [1906], s. 18.
  • [Hus, Jan] Hussens Traktat „Orthographia Bohemica“: die Herkunft des diakritischen Systems in der Schreibung slavischer Sprachen und die älteste zusammenhängende Beschreibung slavischer Laute. Ed. J. Schröpfer. Wiesbaden: O. Harrassowitz, 1968 [= Slavistische Studienbücher 4], s. 52n.
  • Hus, Jan. Drobné spisy české. [Ed. J. Daňhelka.] Praha: Academia, 1985 [= Magistri Iohannis Hus opera omnia 4], s. 324 a 415.
  • Výbor z české literatury doby husitské 2. Edd. B. Havránek, J. Hrabák, J. Daňhelka aj. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964, s. 522n.
  • Orthographia Bohemica. Ed. K. Voleková, do češtiny přel. O. Koupil, do angl. přel. M. Koupilová a D. Livingstone. Praha: Akropolis, 2019.
  • Husova Abeceda v traktátu Orthographia Bohemica. Fotokopie rukopisu Státního oblastního archivu v Třeboni, sign. A 4, fol. 35r, dostupné z WWW: <viz zde>
Sekundární literatura
  • Bartoš, František M. Literární činnost M. J. Husi. Praha: Česká akademie věd a umění, 1948 [= Sbírka pramenů k poznání literárního života československého, skupina 3, číslo 10].
  • [Daňhelka, Jiří] Předmluva. In Jan Hus. Drobné spisy české. [Ed. J. Daňhelka.] Praha: Academia, 1985 [= Magistri Iohannis Hus opera omnia 4], s. 20–22 a 464.
  • Havránek, Bohuslav (ed.). Staročeský slovník: úvodní stati, soupis pramenů a zkratek. Praha: Academia, 1968, s. 75.
  • Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Akropolis, 2015, s. 33 (č. 16/01).
  • Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 2/I: A–G; 2/II: K–L. Red. V. Forst. Praha: Academia, 1993, s. 363–367 (heslo Emila Pražáka), dostupné z WWW: <viz zde>
  • Schröpfer, Johann. Einleitung. In [Jan Hus] Hussens Traktat „Orthographia Bohemica“: die Herkunft des diakritischen Systems in der Schreibung slavischer Sprachen und die älteste zusammenhängende Beschreibung slavischer Laute. Ed. J. Schröpfer. Wiesbaden: O. Harrassowitz, 1968 [= Slavistische Studienbücher 4], s. 1–49.
  • Voit, Petr. Dosud neznámý latinsko-český slabikář z poloviny 16. století. Listy filologické, 1986, roč. 109, s. 24–30. Fotokopie v databázi JSTOR dostupné z WWW: <viz zde>
  • Voit, Petr. Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí I: severinsko-kosořská dynastie 1488–1557. Praha: KLP, 2013.
  • Voleková, Kateřina, a Michal Dragoun. Úvod. In Orthographia Bohemica 2019: xxv–xlviii.
Autor popisuOndřej Koupil a Kateřina Voleková
Poslední aktualizace22. 9. 2020
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 11 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).