Jan Blahoslav

Blahoslav Přerovský apod.

315 × 220 mm

Rukopisně dochovaná mluvnice českobratrského biskupa Jana Blahoslava (1523–1571) patří k nejrozsáhlejším mezi staršími gramatikami češtiny. Autor prošel studiem na luteránských školách v Německu (Goldberg, Wittenberg), cestoval do Královce a krátce pobýval v Basileji. Osobně se potkal s Benešem Optátem, jedním z autorů náměšťské mluvnice (NámGram1533). Blahoslavova mluvnice také na práci náměšťských gramatiků přímo navazuje: sestává z opisu jejich práce (ve vydání z roku 1543 v Norimberku: NámGram1543), glos k ní a vlastních „Přidání“. Ale jakkoliv Blahoslav na náměšťské navázal a osobně si Optáta vážil, neváhal hodnotit jejich práci kriticky (jejich poznámky o biblickém překladu i názory mluvnické), a to ze stanoviska obránce bratrské tradice biblického překládání (překlad bratra Lukáš z roku 1525, K17097, a vlastní překlad z let 1564, K17110, a 1568, K17112).

Text mluvnice vznikal dlouho, podle autorova vyjádření asi dvacet let (fol. 361v), Blahoslav ji psal skoro do konce života („některým toliko k vžjwanj wydáno: Leta 1571“ — fol. 2r). Dochovaný jediný rukopis vznikl podle stáří papíru až kolem roku 1670 (Šilhan 1977) — za nám neznámých okolností. Objevil ho v 50. letech 19. století ve Vídeňském Novém Městě knihovník Ignác Hradil (Hradil 1855). Jako u náměšťských byly i u Blahoslava mluvnické poznámky vedlejším plodem jeho překladatelské práce, a nemají proto systematickou povahu (v této podobě taky nebyly určeny k publikaci). V Blahoslavově výkladu se střídá čeština s učenou latinou a tyto jazykové kódy se střídají — z dnešního hlediska mnohdy překvapivě, ale v duchu módní formální humanistické stylizace, dokonce i v rámci jediného souvětí (Čejka 1998). Do textu jsou zařazena i cizí díla, například sbírka přísloví Matěje Červenky (fol. 285v až 314r). Blahoslav měl své konfesní zájmy a bránil některé archaizmy i ortografický úzus jednoty bratrské (Vykypělová 2013). Zároveň projevil na stránkách mluvnice širokou sečtělost v česky psané literatuře i pozorné naslouchání mluvenému jazyku své doby v různých oblastech.

Obsah mluvnice:

— opis mluvnice náměšťské s Blahoslavovými glosami: fol. 1r až 160v; Blahoslav se s modifikačními terminologickými návrhy vyjádřil i k Optátově a Gzelově pasáži o interpunkci (56r až 56v; edice textu s komentářem Ondřeje Koupila: Rinas, Koupil a Tichák 2023: 95n.)

— sedm knih Přidání ke gramatice: fol. 162r až 363v.

Přidání se mnohdy týkají rétoriky a frazeologie biblického překladu:

— I. kniha Přidání (fol. 167r až 219r) pojednává »o właſtnosti« (fol. 169r; proprietas), tedy správné podobě slov a frází.

— II. kniha Přidání (fol. 219v až 225r) je věnována metafoře (obecně přeneseným významům slov).

— III. kniha Přidání (fol. 225v až 234v) se týká cizích slov.

— IV. kniha Přidání (fol. 235r až 255v) sleduje v českém překládání bible figuru zvanou enallagé (pro autora obecně záměna, i chybná).

— V. kniha Přidání (fol. 256r až 271r) popisuje další typy figur (obecně variantnost).

— VI. kniha Přidání (fol. 271v až 340v) nabízí čtenářům množství dobrých jazykových příkladů, frází, kanonických textů a zmíněných přísloví. V této knize se také nachází často citovaný zápis ukrajinské písně o vévodovi Štefanovi (fol. 352r).

— VII. kniha Přidání (fol. 341r až 361v) přináší drobnosti o synonymech, epitetech, dialektech a výslovnosti (fol. 341r).

Spis je ukončen Zavírkou (fol. 361v až 363v), popisující některé okolnosti Blahoslavovy práce a jeho osobní vztah k ní.

Pro hodnocení recepce díla (snad okruh překladatelů Kralické bible) je zásadní, že nebylo publikováno tiskem. Obsahových souvislostí s KonsLima1667 si všímal Dušek 1892. Recepci samozřejmě změnilo vydání textu v 19. století (Blahoslav 1857).

Rukopis, uložený dnes v Moravské zemské knihovně v Brně (<viz zde>), napodobuje grafickou úpravu NámGram1543, včetně kaligrafických titulků umístěných na osu strany; základním písmem je i pro češtinu písmo humanistické.

• [Blahoslav, Jan] Jana Blahoslawa Grammatika Česká dokonaná l. 1571, do níž wložen text grammatiky Beneše Optáta z Telče, Petra Gzella z Prahy a Wáclawa Philomathesa z Jindřichowa Hradce podle wydání Normberského 1543. Edd. I. Hradil a J. Jireček. Vídeň: L. Grund, 1857. eKniha Google (fotokopie tisku Harvard College Library), dostupná z WWW: <viz zde>
• [Blahoslav, Jan] Gramatika česká Jana Blahoslava. Edd. M. Čejka a D. Šlosar, přel. J. Nechutová. Brno: Masarykova univerzita, 1991 [= Spisy filozofické fakulty 285]. Fotokopie dostupné v Digitální knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity: <viz zde>. Revidovaný rukopis dostupný z WWW: <viz zde>
• Blahoslav, Jan. Grammatica česká, od kněza Beneše Optáta a od kněze Václava Filomátesa předešlých let vydaná a nyní od I. B. P. povysvětlená, nemalo i napravená a porozšířená. Fotokopie rukopisu Moravské zemské knihovny v Brně, sign. Rkp 114, dostupné z WWW: <viz zde>
• Blahoslav, Jan. Grammatica česká, od kněza Beneše Optáta a od kněze Václava Filomátesa předešlých let vydaná a nyní od I. B. P. povysvětlená, nemalo i napravená a porozšířená. Fotokopie rukopisu Moravské zemské knihovny v Brně, sign. Rkp 114, dostupné z WWW: <viz zde>

• Bayerová, Naděžda. Gramatická terminologie předobrozenská. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979 [= Spisy Pedagogické fakulty v Ostravě 39], s. 111–114 et passim.
• Bimka, Svatopluk, a Pavel Floss (edd.). Jan Blahoslav, předchůdce J. A. Komenského: 1571–1971: sborník studií k čtyřstému výročí úmrtí Jana Blahoslava. Uherský Brod: Muzeum Jana Amose Komenského, s. d. (bibliografie M. Bohatcové, s. 188–204, o gramatice na s. 197–198).
• -bk [= František Jan Zoubek]. O gramatice bratra Jana Blahoslava a o předchůdcích jeho I–VI. Osvěta: obrázkový časopis pro duševní vzdělání, 1863, roč. 2, s. 19–20, 27–29, 34–36, 46–47.
• Čejka, Mirek. K pojetí významu v Blahoslavově Gramatice české. In J. Porák (ed.). Starší české, slovenské a slovanské mluvnice. Praha: Univerzita Karlova, 1985 [= Práce z dějin slavistiky X], s. 67–75.
• Čejka, Mirek. Střídání kódů u Jana Blahoslava a Martina Luthera (Několik poznámek k tzv. kulturní diglosii). Listy filologické, 1998, roč. 121, s. 84–104. Fotokopie dostupné v databázi JSTOR z WWW: <viz zde>
• Čejka, Mirek. Kořeny české gramatografie. In B. Hanzová, J. Sichálek a B. Lehečka (edd.). Pokušení Jaroslava Kolára: sborník k osmdesátinám. Praha: Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky; Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2009, s. 90–100.
• Dušek, Vavřinec J. Pokud Jiří Konstanc užil gramatiky Blahoslavovy. Časopis Musea království Českého, 1892, roč. 66, s. 307–318.
• Gregor, Alois. Vznik, koncepce o osudy Blahoslavovy Grammatiky české. Vlastivědný věstník moravský, 1972, roč. 24, s. 54–58. Fotokopie dostupné z WWW: < viz zde>
• Homolková, Milada. Výklady o příslovcích a spojkách v náměšťské a Blahoslavově mluvnici. In J. Porák (ed.). Starší české, slovenské a slovanské mluvnice. Praha: Univerzita Karlova, 1985 [= Práce z dějin slavistiky X], s. 51–56.
• Hradil, J. [Ignác]. Rukopis grammatiky české Jana Blahoslava. Časopis Musea království Českého, 1855, roč. 29, č. 3, s. 372–379. Fotokopie v databázi Kramerius dostupné z WWW: <viz zde>
• Janáček, Josef. Jan Blahoslav: studie s ukázkami z díla. Praha: Svobodné slovo, 1966 [= Odkazy pokrokových osobností naší minulosti].
• Koupil, Ondřej. Grammatykáři: jazyková a kulturní reflexe češtiny 1533–1672. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2015, s. 83–99.
• Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Filip Tomáš — Akropolis, 2015, s. 41–42 (č. 16/08).
• Koupil, Ondřej. Druhé vydání náměšťské mluvnice (1543) znovu nalezeno — podnět k úvahám o hláskosloví, typografii a ediční technice. Česká literatura, 2016, roč. 64 roč. 64, č. 2, s. 243–266.
• Králík, Oldřich. Humanismus a počátky českého mluvnictví. In A. Grund, Ad. Kellner a J. Kurz (edd.). Pocta Fr. Trávníčkovi a F. Wollmannovi. Brno: Komenium, 1948, s. 253–275.
• Kyas, Vladimír. První česká mluvnice a její místo ve vývoji spisovné češtiny. Slovo a slovesnost, 1951–1952, roč. 13, s. 141–149. Elektronická forma textu dostupná z WWW: <viz zde>
• Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 1: A–G. Red. V. Forst. Praha: Academia, 1985, s. 246–248 (heslo Jaroslava Kolára).
• Michálek, Emanuel. O jazykových otázkách v dílech českých národních humanistů. Slovo a slovesnost, 1961, roč. 22, s. 8–14. Elektronická forma textu dostupná z WWW: <viz zde>
• Michálek, Emanuel. Z minulosti naší jazykové kultury (K jazykovému odkazu Jana Blahoslava). Naše řeč, 1972, roč. 55, s. 22–26. Elektronická forma textu dostupná z WWW: <viz zde>
• Novotný, Václav, a Rudolf Urbánek (edd.). Sborník Blahoslavův (1523–1923): k čtyřstému výročí jeho narozenin. Přerov: Obzor, 1923 (příspěvky několika autorů).
• Pospíšil, Antonín. Jan Blahoslav — jazykovědec a literát. In G. Vožda (ed.). Sborník Jan Blahoslav Přerovský. Přerov: Městský národní výbor v Přerově aj., 1971, s. 50–65.
• Pumprla, Václav. Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16.–18. století. Praha: Kabinet pro klasická studia, Filosofický ústav Akademie věd České republiky, 2010, s. 117–120.
• Rinas, Karsten, Ondřej Koupil a Viktor Tichák. Česká interpunkce v evropských dějinách: reflexe, nauky, teorie. Praha: Filip Tomáš — Akropolis, 2023.
• Šilhan, Jindřich. Kdy vznikl dochovaný rukopis Blahoslavovy Gramatiky? Vlastivědný věstník moravský, 1977, roč. 29, s. 96–97. Fotokopie dostupné z WWW: <viz zde>
• Šlosar, Dušan. Ještě k rukopisu Blahoslavovy Gramatiky. Vlastivědný věstník moravský, 1978, roč. 30, s. 318. Fotokopie dostupné z WWW: <viz zde>
• Šlosar, Dušan. Slovotvorba v Blahoslavově gramatice a v gramatikách pozdějších. In J. Porák (ed.). Starší české, slovenské a slovanské mluvnice. Praha: Univerzita Karlova, 1985 [= Práce z dějin slavistiky X], s. 77–82.
• Вернер, Инна Вениаминовна. Квазиоппозиции в текстах и грамматиках XV–XVIII вв. как маркеры устройства славянской категории одушевленности. Slavistica Vilnensis, 2014, roč. 59, s. 81–94. Dostupné z WWW: <viz zde>
• Vintr, Josef. Terminologický systém Gramatiky české Jana Blahoslava. Listy filologické, 1972, roč. 95, s. 150–161. Dostupné z WWW: <viz zde> = Vintr, Josef. Studien zur älteren tschechischen Grammatographie. Ed. B. Vykypěl. München: LINCOM Europa, 2008 [= Travaux linguistiques de Brno 03], s. 5–14.
• Vlček, Jaroslav. Několik slov o Blahoslavově Mluvnici české. Naše řeč, 1917, roč. 1, s. 5–8, 41–44, 114–117. Elektronická forma textu dostupná z WWW: <viz zde>
• Vykypělová, Taťána. Wege zum Neutschechischen: Studien zur Geschichte der tschechischen Schriftsprache. Hamburg: Dr. Kovač, 2013 [= Studien zur Slavistik 32], passim.