Šúd ze Semanína, Mikuláš Formy a notule listuov všelijakých…
editor: Timofejev, Dmitrij (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.)
Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 54 D 120, 1556

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2024

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byla použita data z Lexikální databáze barokní a humanistické češtiny (https://madla.ujc.cas.cz).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Ediční poznámka
Zásady transkripce

Při transkripci vycházíme z Metodiky přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů Aleny M. Černé a Borise Lehečky (Černá–Lehečka, 2015). Předložená edice je vhodná především pro výzkum hláskoslovných, tvaroslovných, lexikálních, syntaktických a stylistických charakteristik památky.

Popis pramene, představení památky a stručná charakteristika jejich vybraných grafických i pravopisných charakteristik

Elektronická edice je pořízena na základě tisku Formy a notule listuov všelijakých, jichž stavové v tomto Království českém vuobec požívají. Při tom taky jest vytištěn titulář stavuov duchovního i světského. To obé od mistra Mikuláše Šúda z Semanína podlé privilegium, od Jeho Milosti královské jemu daného, vydané a nyní vnově pořádně zpravené, jenž je uložen v Národní knihovně České republiky pod signaturou 54 D 120 (digitální kopie tisku je přístupná na adrese <https://www.google.cz/books/edition/Formy_a_Notule_Listuow_wsseliyak%C3%BDch_gic/9nlgAAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1> [cit. 17. 11. 2024]). Nabízíme čtenáři pozoruhodný dobový dokument, jenž obsahuje formuláře rozličných právních písemností, týkajících se především finančních záležitostí, ke kterému je připojen seznam titulů vrchností i soupis dobových zástupců šlechtických rodů. Tisk byl připraven Mikulášem Šúdem ze Semanína (asi 1490–1557) a vydán v tiskárně Jiřího Melantricha z Aventina v roce 1556.

Předložený text je připraven v souladu se současnými edičními zásadami a představuje první novodobou publikaci tisku.

Český text je tištěn švabachem, a to včetně nečetných latinských výrazů (např. <Vniuerſitati> Y1r). V titulu na f. A1r i na začátku jednotlivých oddílů na f. H3r, H5r aj. je uplatněna fraktura různé velikosti. V elektronické edici upozorňujeme na tuto skutečnost, jelikož v některých nadpisech tištěných frakturou není z důvodu nedostatku odpovídajících liter v Melantrichově tiskárně vždy označována kvantita vybraných souhlásek (např. na F3v, F8r aj.). Živá záhlaví, jež jsou v tisku zastoupena na většině folii, netranskribujeme.

Předlohový text se skládá z jednotlivých vzorů formulářů či titulů vrchností, z nichž některé jsou od sebe odděleny volnými řádky, jež v transkripci nejsou zachyceny. Původní dělení textu nahrazujeme členěním na oddíly v souladu se současným územ.

Psaní velkých písmen, stejně jako interpunkci, v edici upravujeme v souladu se současnou pravopisnou normou. Majuskule důsledně uplatňujeme u označování panovnických i šlechtických titulů a u náboženských výrazů (podle příručky Šimandl – Mádr – Bartoň – Hlavsová, 2004): Jeho Milosti královské A1r, Bohu N2r aj.

Diftong /ej/ < /aj/, základní variantou jehož záznamu v tisku je kombinace <ay> (např. <Nayduoſtogěgſſjmu> N3v), vzácněji též <ey> (např. <Weytmille> R7v) vždy transkribujeme kombinací ej.

Základní variantou záznamu souhlásky /c/ je grafém «c», vedle něhož se vyskytují varianty digrafů <tſ>, (např. <Záſmutſký> U1v), <tz> (např. <Děditz> I7r) či <cſ> (např. <Belacſký> U6r).

Konsonant /t/ je povětšině zachycen grafémem «t», v některých případech, zejména v záznamu proprií, kombinací grafémů <th> (např. <Hylbranth> Q6r, <Seth> C8r), ojediněle též geminátou tt (<Guttnſſteyna> C3v). Zmíněnou kombinaci vždy transkribujeme grafem <t>.

Konsonant /k/ je zpravidla zachycen grafémem «k», výjimku tvoří výrazy odvozené od německých základů, v nichž se vyskytuje kombinace <gk>: <Margkrabě> K1r, <Rechenpergka> R6r aj. V ojedinělých případech pravděpodobně ne zcela zdomácnělých výrazů je souhláska /k/ zaznamenána grafem <C> (<Codicillus> T4r). Tuto kombinaci vždy transkribujeme grafem <k>.

Celková grafická a jazyková podoba tisku odpovídá standardu uplatňovanému v Melantrichově tiskárně (viz např. Timofejev, 2020). Při transkripci vokálů a konsonantů upravujeme Melantrichův pravopisný úzus v souladu s dnešní pravopisnou normou. Zachováváme přitom jazyková specifika originálu a opravujeme výhradně zjevné chyby (např. nahrazujeme původní <čtautý> za čtoucí L5v či <wijſſe> za Vaše F7v).

Literatura

ČERNÁ, Alena M.; LEHEČKA, Boris (2015): Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů. Praha: Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i.

ŠIMANDL, Josef; MÁDR, Otto; BARTOŇ, Josef; HLAVSOVÁ, Jaroslava (2004): Jak zacházet s náboženskými výrazy: Pravopis, výslovnost, tvary, význam. Praha: Academia.

TIMOFEJEV, Dmitrij (2020): Ediční poznámka. In: HÁJEK Z HÁJKU, Tadeáš. Vypsání s vyznamenáním jedné i druhé kométy… Elektronická edice. Praha: Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i. Dostupné na adrese <https://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicnipoznamka.aspx?id=HajKom> [cit. 17. 11. 2024].

logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 2 měsíci a 27 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).