[187]číslo strany rukopisuvodě sě myje okolo bolnú očí opuchlú i okolo těmene, všecko střielenie i červenost i bělost z uočí vyžene. Také ktož v jejie vodě rúšku omočí a hlavu jí obvine, všicku z hlavy bolest vypudí svú mocí a dobré usnutie přivodí.
Fiola má tyto moci, ktož ji s vínem ztluče a v rúšcě na ránu naloží, všicku bolest utiší. A také ktož její vodu v ránu pustí, všicku nečistotu z nie vyžene, diviemu masu v nie býti nedá. Také ktož ji s vínem ztluče nebo s uoctem a na hlavu nemocnému v rúšcě zavieže, bolest v hlavě utiší a vyžene svú mocí.
[188]číslo strany rukopisuŠalvěje má tyto moci, ktož jie dva listy anebo tři snie, potrusě solí, všecko klánie i střielenie, ješto jest v člověku, svú mocí utiší i staví. Také ktož ji s dobrým vínem ztluče, všickni drobové obživú nezdraví a budú noví její mocí. A[cf]A] O také ktož ji jie z vína, potrusě solí, nežitóm ani otokóm ruosti nedá. Ale všecko obnoví a uzdraví. A protož praví mistr Galienus: Div jest, že člověk umřě, kdež šalvěje roste v zahradách.
Rúta má tyto moci, ktož ji jie na čtítrobu, mrákotu a mhu z očí zažene, také mužuom hasí přirozenú žádost[cg]žádost] za[76]slovo zůstalo nedopsáno na konci stránky. [189]číslo strany rukopisuAle ženám milovánie přidává. Také ktož ji často jie, těžkú hlavu oblehčí, mozk násilně čistí a k tomu silní.
Yzop má tyto moci, ktož jej vaří u vodě i pie, prsi čistí a hlas šlechtí. Také ktož jej u víně vaří a s vápenným lúhem smiesí[77]„e“ nadepsáno touž rukou nad slovem, všicku červenost, ješto má člověk v uobličeji, trudovatú nemoc zapudí, ktož sě tiem umývá a častokrát.
Petružel má tyto moci a jest mokrá a studená, ktož ji jie často, trangwinycizojazyčný text[78]zřejmě chybný zápis výrazu „stranguria“ označující obtížné močení staví a vodu ven snadně žene. Také jest pomocna tomu, ktož má kámen v měchýři, kto ji vaří s vínem a pie často ráno a večer. A ta[190]číslo strany rukopisuké jest malomocným pomocna, ktož ji na čtítrobu hryzú, také jest pomocna, že horkost menší[ch]menší] meſſi v životě činí vnitř i utiší svú mocí.
Černobýl, jako mistři pravie, jest máti všeho kořenie, kohož hlava bolí, ten vezmi černobýl i s kořenem a dobřě zmý a na kusy zkrájej, a to dobřě vař u víně neb v uoctě za cělý den, to pak procěditi skrzě rúšku a tiem hlavu mýti, což muožeš najhorčejie obdržeti, tož pak rúškú hlavu obvázati, ale hnúce[79]nejisté čtení sě nehýbati ten den nebo noc, až sě dobřě vypotí. A to činiti po tři dni a po tři noci a bude uzdraven. Ta…[80]torzovité slovo
