Jed hasí aneb vypuzuje, proročstvie činí, sny, když sě dějí, zvěstuje.
Amatyst jest kámen barvy fiolové, a čímž jest světlejší, tiem jest mocnější. V zlatě stojí. Ten sě nedá zapiti, rozum dobrý dává a k učení velmi pomáhá, milu muži ženu činí.
Adromant jest střiebrné barvy, na uhlí jako kóstka hoří, v střiebřě stojí. Moc jeho jest proti jedu a nepřieteli každému.
Palaj, jemuž pálač řiekají, jest barvy červené a světlé, žena karbunkulova, neb diem karbunluov, neb karbunkulus často jest v pálačovi, jmá všecky karbunkuly, ale mladšie, jako žena proti muži, ty moci poviem, až karbunkula duojdu.
Borax jest trój, bielý, černý, červený, a každý z nich má žílu žlutú a některý má žábu napsanú na sobě. Tu vynímají [z]text doplněný editorem žáby červené živé z hlavy. Nebo to věz, že smrt mnohú odjímá mocí v své věci. Stojí v mědi. Ktož by pozřěl, že z chuti jemu ode všie zlé páry odejme, i nemoci. Protož by byl dobr, má tyto moci, ktož mají vodné tele.
Beryl jest barvy bielé, ale světlé, ale velmi temnější než křišťál. V střiebře stojí, když jest okrúhel, proti poprslku slunečnému držěn, ožéhá v rukú a svieci zažže. Ticha činí ve mraviech a kázana a múdra v radě, ve všem skutcě. Zkušeno jest, že kteráž dva nosíta jej, milujeta sě velmi. Proti nepřátelóm jest ovšem pomocen.
Karbunkulus, jinak rubín jemu řiekají, červen jest a velmi světlý. Ten [jest]text doplněný editorem[100]doplněno podle lapidáře kodexu Vodňanského z Knihovny Národního muzea v Praze, sign. II F 2 truoj, pálač, kranát a karbunkul. O němž mezi těmito nejméně tbám. Ten jest najšlechetnější, točiž granát, jedné, že nesvietí jako karbunkul. Když jest dobrý, má moci všech kamenóv, však zvláště jed suší a všě zlé páry v životě,
