[12r]číslo strany rukopisua druhým podlé něho. Pakli na lóně, tehdy z té žíly pusť krev, z panenské žíly, která jest pod článkem, vlože ruku i nohu v teplú vodu, když chceš púštěti. A po tom púštění ihned přijímaj dryák, nebo lanýž rozhorče, nebo jalovec rozetra, nebo bobek s horkým vínem vypije, polož se, nespiž, až se vypotíš dobře, a když se vypotíš, tehdyť s boží[n]boží] bozie pomocí nic nebude.
Přielišného se diela varuj a chuoze vždy varuj i děl manželských ten čas, dokud mor trvá.
Toť jest těch sedm věcí, na nichž všecko zdravie leží. A jest vybráno ze všech knih lékařských krátkými slovy. A ktož by proti tomu mluvil, ten by mluvil proti mistrovi Avicenovi, Ipokrasovi a Galienovi. Amen.
Počínají se knihy o rukovědění Filona, toho mistra velikého
Poněvadž[o]Poněvadž] Oniewadz chci praviti o rukovědění, i najprvé poviem, co jest rukověděnie. Rukověděnie jest uměnie rozeznánie mravóv přirozených a naklonění lidských skrze znamenie čitedlná lidská. Mravy přirozené a nakloněnie lidská jsú: radost, truchlost, smělost, zdravie, nezdravie, zčestie, nezčestie, rozeznánie, bláznovstvie, múdrost, skrovnost, milostivost, nemilostivost, nenávist, báznivost, útrpnost, hlúpost, trpelivost, netrpelivost. Taková znamenie čitedlná opět jsú tato: jakost, hrubost, jasnost, barevnost, suchost, ostrost i jiná těmto podobná znamenie. Tato znamenie nazvána sú přirozená. A protož rukověděnie neukazuje o příhodách duše, jakožto aby člověk byl slovotčený, nebo rozumořečený, nebo hudec etc.cizojazyčný text, nebo uměnitel jiných věcí k těm podobných. Avšak dobře pravie, jestliže by člověk byl dobře zpuosoben k umění nebo k ctnostem skrze zpuosobu ruky, protož znamenaj, že rukovědník nemá súditi o některém, že by takový byl skutečně, ale že ruka ukazuje, že má býti takový. Nebo nad nakloněnie přirozené člověk má rozum panující a svobodenstvie.
Znamenaj protož, aby bylo lépe rozuměno rukovědění[p]rukovědění] Rukowiedienie, poviem najprvé o stranách ruky a o jméniech jejich, jakož slušie k tomu umění.
Strana, keráž jest od kosti paždné až do počátku dlani, nazvána jest přijatá. Strana vnitřnie od přijaté až do stolnie nazvána jest dlan. Strana od dlani až ku prstóm nazvána jest hora prstóv. Potom jest pět prstuov, to jest palec, ukazač, měděnec, prstenec, ušinec. Palec má dvuo[13v]číslo strany rukopisuje
