má býti držána a ctěna a jiná ustavenie cierkve svaté.
Itemcizojazyčný text byli jsú na tom sněmu mnozí páni, rytieři, panoše, města země české a moravské a měli sú poselstvie ot krále polského a uherského a ot Kunce doktora, biskupa moravského, že by chtěli Čechy k jednotě cierkve svaté navrátiti a slyšenie jim dáti a zjednati před zborem obecním všeho křesťanstva, ale toho sú neučinili.
Na tom také sněmu kněžie byli jsú na tři strany rozděleni. Najprvé mistři pražští, kteříž držie všecky věci podstatné jako cierkev svatá, krom o přijímaní z kalicha krve božie lidu obecnému. Druzí kněžie byli jsú sirotčí, ti něco držie s mistry pražskými, a některé věci proti nim s tábory. Třetie kněžie byli sú táborští, kteříž slúžie bez ornátóv, svátostí cierkve svaté nedržiece některých, jakožto oleje mazánie. Také nedržie o očistci po tomto životě a mnohých jiných věcí, kteréžto jsú k úrazu věrných, jakožto maso jiesti u pátek a u postě, o suchých dnech a u vigilí svatých, a orudovánie svatých za nic nemajíc. Na kterémžto svolání Staré Město pražské se pány zemskými a s Holým knězem Prokopem k žádosti krále uherského učinili sú poselstvie k němu a v městě ve Chbě s ním jsú mluvili. Poslové, přijevše do Čech, pravili jsú, že sám král nemóž jich ubezpečiti k slyšení, ale sněm, kterýž bude, snad
