všelikého slova, s nímžto tě pošle hospodin buoh tvuoj k nám, ne tak učiníme, Jr42,6 leč dobré jest, leč zlé, hlasa hospodina boha, k němužto tě šelem, poslušni budem, aby dobřě bylo nám, když uposlúcháme hlasu hospodina boha našeho. Jr42,7 A když sě jest skonalo desět dní, stalo sě jest slovo božie k Jeremiášovi. Jr42,8 I pozval jest Johanny, syna Kares, a všech kniežat válečných, ješto biechu s ním, a všeho lida od najmenšieho až do velikého Jr42,9 i řekl k nim: To praví hospodin buoh izrahelský, k němužto ste mě poslali, abych vzdal modlitbu vaši přěd jeho obličějem: Jr42,10 Upokojíte li sě a ostanete v téjto zemi, vzdělaji vy a nezkaži a budu vy saditi a nevytrhávati, neb sem sě již odměkčil z toho zlého, ješto sem vám učinil. Jr42,11 Nebojte sě krále babylonského, jehožto ste vy sě bojiec strachovali, neb s vámi sem já, abych vy prosty učinil a odjal z jeho ruky Jr42,12 a dám vám milosrdie a smiluji sě nad vámi a bydliti vám káži v vašiej zemi. Jr42,13 Pakli diete vy: Nebudeme bydliti v téjto zemi ani uposlúcháme hlasu hospodina boha našeho Jr42,14 a řkúc: Nikakež, ale do země ejiptskéj pójdeme, tu, ješto neuzříme bojě a zvuku trúby neuslyšíme a hladu trpěti nebudem a tu bydliti budem, Jr42,15 a protož poslúchajte slova božieho, ostatci judščí. Toť praví hospodin všech zástupuov, bóh izrahelský: Postavíte li tvář vaši, abyšte vešli do Ejipta, a vejděte, abyšte tam bydlili, Jr42,16 meč, jehožto sě vy strachujete, tu vy nalezne v zemi ejiptskéj, a hlad, zaňžto pečijete, vás sě přijme v Ejiptě a tu zemřete. Jr42,17 A všickni mužie, jížto sú postavili tvář svú, aby vešli do Ejipta a bydlili tam, od mečě zemrú a ot hladu a od moru a ižádný z nich neostane ani uteče ode zlého, ježto já přinesu na ně. Jr42,18 Neb to praví hospodin všech zástupuov, buoh izrahelský: Jakžto sě jest podnietilo prchánie mé a rozhněvánie mé na duom judský a na bydlitele jeruzalémské, tak sě podnietí